Covid dokáže zmenšit mozek stejně jako deset let stárnutí, zjistila studie
Po dvou letech života světové populace s covidovou pandemií vědci získávají stále nová fakta o chování a vlivu koronaviru způsobujícího nemoc COVID-19. Badatelé z Oxfordské univerzity nyní zjistili, že prodělání covidu může způsobit zmenšení mozku a jeho schopností jako deset let stárnutí. Dokonce i mírný případ COVID-19 může poškodit mozek a zhoršit myšlení, uvedli vědci ve studii publikované v prestižním časopise Nature.
Covid má podle vědců z oxfordského Wellcome Center for Integrative Neuroimaging „alarmující dopad“ na duševní funkce člověka. Výzkumníci identifikovali poškození mozku spojené s covidem měsíce po prodělané infekci a zmenšení jeho velikosti odpovídající až deseti letům normálního stárnutí, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na studii.
Kolem 80 procent světové populace by v současnosti mělo být očkováno nebo přijít do styku s virem způsobujícím covid-19, uvádí průzkum citovaný Billem Gatesem. Zvláště varianta omikron zajistila pravděpodobně dostatečnou imunizaci velké části lidí.
Miliardář Gates: Díky promoření je víc lidí imunních než díky vakcínám. V budoucnu přijdou další pandemie
Leaders
Ke zkoumání změn v mozku využila neurovědkyně Gwenaelle Douaudová a její kolegové největší světovou databázi snímků z magnetických rezonancí mozku. Počáteční snímky mozku 785 dobrovolníků magnetickou rezonancí byly provedeny ještě před vypuknutím pandemie pro jiný výzkum, který byl součástí projektu britské Biobanky, jenž spojuje rozsáhlá genomická a podrobná klinická data pro půl milionu lidí.
Následné skenování bylo provedeno v průměru o 38 měsíců později. Do té doby mělo 401 účastníků pozitivní test na covid. Neinfikovaný zbytek sloužil jako kontrolní skupina, která byla podobná infikovaným co se týče věku, pohlaví a v mnoha rizikových faktorech včetně krevního tlaku, obezity, kouření, socioekonomického stavu a cukrovky. Účastníci studie ve věku 51 až 81 let byli většinou běloši.
Evropa hledá náhradu za ruský zemní plyn a ropu. Možná by mohly pomoci nové technologie – třeba palivo vyrobené fotosyntézou v továrně. A vůbec to nemusí být úplné sci-fi.
Palivo pro auta vyrobené ze slunce, vzduchu a vody? Vědci říkají, jak na to
Money
„Byli jsme docela překvapeni, když jsme viděli jasné rozdíly v tom, jak se mozek změnil u účastníků, kteří se nakazili,” řekla Douaudová. Zda účinky přetrvávají, nebo mohou být částečně zvráceny opravou neuronových sítí, vyžaduje další zkoumání, řekla. „Mozek je pružný a dokáže se sám léčit,” dodala.
Infikovaná skupina také vykazovala o 0,2 až dvě procenta větší zmenšení velikosti mozku ve srovnání s těmi, kteří nebyli infikováni, a vykazovala větší kognitivní pokles na základě jejich výkonu při provádění složitých úkolů. To bylo spojeno s atrofií nebo smrštěním v určité části mozečku – oblasti v zadní a spodní části mozku – spojené s poznávacími schopnostmi. Rozdíly mezi infikovanými a neinfikovanými účastníky byly výraznější u starších lidí.
Tvrdá pandemická realita: počet seniorů klesl druhý rok v řadě
Politika
Snížení o dvě procenta odpovídá právě asi deseti letům života. „Nyní bude důležité identifikovat mechanismy, které vedou k této degeneraci v akutní fázi onemocnění, abychom se mohli pokusit zasáhnout,“ dodala neurofarmakologička Leah Beauchampová z Florey Institute of Neuroscience and Mental Health v Melbourne.
Mezi infikovanými v průměru 4,5 měsíce před druhým skenováním vědci zjistili větší snížení tloušťky šedé hmoty v oblastech mozku spojených s čichem. Zjištění může pomoci vysvětlit zhoršený čich, který mnoho pacientů s covidem pociťuje v důsledku buď přímého virového poškození, nebo zánětu vyvolaného imunitní reakcí těla na virus.
„Ztráta šedé hmoty, která tvoří nejzevnější vrstvu mozku, představuje degeneraci,“ uvedla Beauchampová. „To je opravdu znepokojivé,” dodala.
Jak rychle Omicron do Evropy vtrhl, tak rychle i mizí. Alespoň podle politiků. Stále více zemí starého kontinentu ruší omezení spojená s koronavirem. Vědci ale varují, že je to příliš brzy.
Evropa uvolňuje. Vědci ale před covidem stále varují
Politika
Virus SARS-CoV-2 je považován za respirační patogen, který napadá plíce. Při bližším pohledu na vir však lékařům dosud uniká velké množství neurologických komplikací – včetně následné zmatenosti, mrtvice a neuromuskulárních poruch – které se projevují během akutní fáze onemocnění. „Další účinky, jako je zhoršená koncentrace, bolest hlavy, senzorické poruchy, deprese a dokonce psychóza, mohou přetrvávat měsíce jako součást konstelace příznaků nazývaných ‚dlouhý covid’,“ podotkl Bloomberg.
Zjištění tak představují podle vědců pozoruhodný důkaz dopadu viru na centrální nervový systém. Bude ale zapotřebí další výzkum, aby vědci a lékaři zjistili, zda důkazy ze zveřejněné studie znamenají, že covid zhorší globální zátěž demence a neurodegenerativních stavů lidí ve společnosti, uvádí Bloomberg.
Covidová pandemie už stála světový zdravotnický systém odhadem 1,3 bilionu dolarů.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
