Reklama

Vydali jsme nový magazín!

Objednávejte zde

Vědci našli lék na stárnutí kůže. Má to ale háček

Vědci našli lék na stárnutí kůže. Má to ale háček
iStock
 ČTK

Vědcům se podařilo omladit kožní buňky o 30 let, je naděje na zpomalení stárnutí. Metoda má ale jeden velký háček. Zvyšuje riziko výskytu rakoviny.

Reklama

Vědcům z Cambridgeské univerzity se podařilo omladit kožní buňky 53leté ženy do podoby, jakou mají buňky 23letého člověka. Doufají, že jejich poznatky budou v budoucnu využitelné pro zmlazení buněk i dalších tělesných orgánů. Cílem výzkumu je vyvinout léčbu nemocí vázaných na přibývající věk, například diabetu, nemocí srdce a neurologických poruch.

Šéf výzkumu profesor Wolf Reik v rozhovoru se zpravodajskou stanicí BBC řekl, že doufá, že jednou bude možné stárnoucím lidem zachovat zdraví déle. „O něčem takovém jsme snili. Z mnoha běžných potíží se s věkem stávají vážné nemoci a je úžasné přijít na to, jak lidem pomoci,“ řekl.

Při zmlazování kůže byly použity postupy známé z výzkumu, který vedl k narození naklonované ovce Dolly.

Výsledek cambridgeského týmu byl zveřejněn v časopise eLife a Reik upozornil, že jde o výzkum ve velmi raném stadiu. Předtím, než bude moci být technologie přenesena z laboratoři na kliniku, je třeba překonat mnoho problémů. To, že se poprvé podařilo ukázat, že je omlazení kožních buněk možné, je ale podle něj důležitý krok vpřed.

Věda a byznys Josefa Tučka

Zvýší sílu i výkon: exoskelet si hledá nový trh

Technologie to měla být pro vojáky, ale moc z ní ještě neměli. Exoskelet však zvolna proniká do mnohdy až nečekaných oborů a oblastí. Třeba mezi rekreační běžce.

Přečíst článek

Výchozím bodem výzkumu byly poznatky z Roslinova institutu v Edinburghu, kde se v 90. letech podařilo naklonovat ovci z kožní buňky dospělého jedince. Původním cílem týmu z Roslinova institutu nebylo vytvářet klony zvířat nebo lidí, ale lidské embryonální kmenové buňky, které by mohly růst v určitých tkáních jako svaly, chrupavky nebo nervové buňky a nahradit vyčerpané orgány.

Později technologii zjednodušil japonský vědec Šinja Jamanaka, laureát Nobelovy ceny za lékařství a fyziologii. Dokázal vytvořit indukovanou pluripotentní kmenovou buňku, která je připravená uměle a může z ní vzniknout v dospělém organismu jakákoli buňka. Jeho metoda se označuje jako IPS.

Jak v případě použité při klonování Dolly, tak v případě IPS musí kmenové buňky narůst do buněk a tkání potřebných pro pacienta. Je to složitý proces a navzdory mnohaletému úsilí je využitelnost k léčbě nemocí velmi omezená.

kombucha tea

Stále populárnější kombucha má pověst všeléku. Je skutečně tak všemocná?

Do popředí zájmu se kombucha dostala z několika důvodů. Aktuálně jako jedna z tekutých alternativ, kterou si lze zpestřit suchý únor. Je také vyhledávaná jako „zázračný“ nápoj, který posílí imunitu a nejen ji, což je také víc než aktuální téma. Stále jedeme na vlně kvašení, i tady má kombucha co nabídnout. A z dlouhodobého hlediska je pak populární jako jedna z „DIY potravin“, které lze s trochou fištrónu vyrobit doma. 

Přečíst článek

Reikův tým použil techniku IPS na kožních buňkách 53leté ženy, přičemž zkrátil délku jejich pobytu v chemikálii z 50 na 12 dní. Člen týmu Dilgeet Gill řekl, že ho ohromilo, když zjistil, že se buňky nezměnily v embryonální kmenové buňky, ale „omládly“ tak, že vypadaly a chovaly se, jako by byly odebrány člověku starému 23 let.

Proces nelze rychle zavádět na klinikách, protože metoda IPS zvyšuje riziko rakoviny. Reik řekl, že věří, že když je nyní zřejmé, že lze buňky omladit, může jeho skupina přijít na alternativní a bezpečnou technologii. „Konečným cílem je prodloužit lidem zdraví, ne život, takže lidé budou moci stárnout zdravěji,“ řekl.

Barbara Paldusová

Přišla s technologií na urychlení výroby vakcín. Teď vyvíjí kosmetiku

V Silicon Valley založila dvě úspěšné firmy. Prodej jedné z nich jí a investorům vynesl 225 milionů dolarů. Teď Barbora Paldusová, americká vědkyně a podnikatelka s českými kořeny, svoje znalosti z vědy uplatňuje při vývoji a výrobě přírodní kosmetiky.

Přečíst článek

Magazín Newstream CLUB

Je nový byznysově - lifestylový čtvrtletník o tom, jak žít bohatý a smysluplný život. Přináší inspiraci, osobnosti, miliardáře, rozhovory, life-hacky. Nedílnou součástí je fashion, design, travel, styl, food, filantropie a taky budoucnost.

Za hlavní téma PRVNÍHO čísla magazínu Newstream CLUB s titulkem Work is Life jsme zvolili radikální změnu, která se odehrává na poli práce. Ostatně i tento magazín je výrazem této změny. Ještě před několika lety by takový časopis zaměstnal velkou redakci na několik týdnů. Díky současným technologiím jej dokáže připravit mnohem menší tým. Pokud je dost efektivní a 100procentně oddaný pro věc.

Aktuální číslo magazínu Newstream CLUB představuje na titulní straně manažerku a podnikatelku Michaelu Bakala, která prozrazuje, že zvažuje novou kariéru. Vydala se proto studovat psychologii do Kalifornie.

Headhunter Jan Bubeník v prvním čísle mluví o tom, jak se v poslední době změnily nároky na šéfy. „Dnešní šéf je kapitán na rozbouřeném moři,“ říká.

Miliardáři a investoři Libor Winkler, Ondřej Fryc, Andrea Ferancová Bartoňová či Radim Jančura sdílejí své tipy, jak nakládat s penězi a investicemi.

V magazínu je sekce věnovaná filantropii – představují se top české nadace včetně Cibulky manželů Vlčkových a nadace rodiny Kellnerových. Objevují se v něm také články z prestižního Harvard Business Review, které redakce na základě licence jako jediná přináší českému publiku. 

K dostání je v síti trafik Lagardère. K dostání je také online i jako předplatné přes SEND.

Objednávejte zde.

Další číslo magazínu Newstream Club vyjde v prosinci 2023.

Související témata

Miliardáři

Filantropie

Leadership

Biohacking

Fashion

Design

Umělá inteligence

Work-life balance 

Reklama

Související

První náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák

Musíme se naučit propojovat startupy s velkým byznysem, říká náměstek ministra zahraničí Kozák

Přečíst článek
Až šest miliard lidí se do roku 2100 dá do pohybu kvůli změně klimatu

Problém století? Klimatická migrace. Až šest miliard lidí se do roku 2100 dá do pohybu

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme