Vyšehrad je spíš pro Čechy. Praha potřebuje moderní architekturu, říká ředitel památníku
Provozovat Vyšehrad stojí Prahu 30 milionů ročně, více než polovina peněz z toho jde na stavební úpravy. „Chceme si ale pomoci, hledáním dalších finančních zdrojů: ať už plynoucích z evropských fondů nebo UNESCA,“ říká ředitel Národní kulturní památky Vyšehrad architekt Petr Kučera.
Jak chcete v budoucnu vytěžit potenciál Vyšehradu jako turisticky atraktivní lokality?
Naším cílem je naopak ho turisticky nepřetěžovat. A prioritou jsou pro nás spíše domácí turisté. A Pražané. Primárně se snažíme upozornit na naše expozice. Naše byznysová koncepce je postavena na brandu Vyšehradu jako důležitém místě českých dějin, o němž se učí ve školách. Zkrátka každý Čech zná Vyšehrad, jak ale ukazují statistiky návštěvnosti našich objektů, málokdo ho má prozkoumaný dostatečně.
Zlikvidovalo se kvůli němu několik obcí. Hnědouhelný důl na hranici s Českem vypadá jako obří kráter. Kolem prosakuje voda, která trápí obce na Liberecku. Podívejte se, jak vypadá sporný důl. 
GALERIE: Podívejte se, jak vypadá polský důl Turów, kterému vláda ustoupila za miliardu korun
Politika
Jak je chcete nalákat?
Otevřeli jsme tři nové prohlídkové okruhy, které jsou zaměřené na jednotlivé vývojové etapy Vyšehradu: královský hrad, barokní pevnost a národní symbol. Dlouhodobě se věnujeme edukačním programům pro školy. A návštěvnost se snažíme přetáhnout i do večera, nově například nabídkou hudebního programu.
Jaký je váš rozpočet?
Jakožto příspěvková organizace Prahy nemáme možnost žádat o některé granty, jsme tudíž závislí na našem zřizovateli. Na letošek máme odklepnut příspěvek 30 milionů korun, je to méně než v minulých letech, ale to kvůli covidu.
Většina rozpočtu jde na údržbu
Kolik z toho míří na udržovaní Vyšehradu?
Je to zhruba polovina. A bude to tak vždy, tedy většina peněz vždy půjde na údržbu. Spravujeme národní kulturní památku, její objekty a veřejně přístupné parky.
Kolik peněz získáte z vedlejších činností, třeba z pronájmů?
Něco kolem dvou milionů z průvodcování a další tři miliony z pronájmů. Přistoupili jsme ke zvyšování nájmů a vypsání nových výběrových řízení na některé služby a gastroprovozy. Novinkou je, že při výběru budoucích pronajímatelů kromě ceny zohledňujeme i koncept. Chceme, aby podniky zapadaly kontextu tohoto historického místa. Nicméně je jasné, že naše činnost bude vždy prodělečná. Chceme si ale pomoci, hledáním dalších finančních zdrojů: ať už plynoucích z evropských fondů nebo UNESCA.
O nákup hotelů v Praze mají zahraniční investoři stále eminentní zájem. Loni ale trh příliš transakcí nezaznamenal. Není to ale kvůli nejistotě z budoucnosti hotelnictví, důvodem je nedostatek hotelů.
O pražské hotely by se investoři servali. Nestaví se jich ale dost, tvrdí studie
Money
Praha potřebuje moderní architekturu
Lze na Vyšehradě stavět?
Lze. Vždy ale pod přísným dohledem památkářů. Ti musí schválit i drobné úpravy parteru nebo označení provozovny. Nemyslím si ale, že by na Vyšehradě cokoliv chybělo. Naopak naším cílem by mělo být ho zanechat v takové podobě v jaké se nachází a dál ho kultivovat. Napadá mě ale jedna věc, která nám stejně jako dalším pražským institucím chybí. A to je depozitář, který by byl částečně zpřístupněn i pro veřejnost. Zkrátka moderní budovu někde v blízkosti Prahy, kde by se daly uložit sbírkové předměty, které se nevejdou do expozic.
A jaký konkrétní skvost musíte schovávat?
U nás jde spíš o historické cihly a pískovcové bloky, které využíváme na opravy hradeb. Takže my bychom potřebovali spíš stavební sklad. I když myslím si, že to nejcennější, s čím se budeme moct v budoucnu chlubit, je ještě schované pod zemí. Archeologické průzkumy proběhly totiž jen na 13 procentech plochy Vyšehradu, na rozdíl od Pražského hradu, který byl „vytěžen“ z 80 procent.
Až na středověké zdivo a dřevěné trámy, tak by se dala charakterizovat radikální rekonstrukce dvou bytů v jednom z paláců v Lombardii. Výsledkem zásahu italsko-amerického studia Alepreda architecture jsou dva pohodlné byty, v nichž hlavní roli hrají původní historické detaily a moderní materiály.
Sádrokarton a středověké trámy. Tak dopadla přeměna bytů v italském paláci
Enjoy
Narazil jste na potřebu postavit depozitář. Co dalšího Praze ještě chybí?
Praze dlouhodobě chybí moderní veřejná budova. To se snad změní s výstavbou Vltavské filharmonie. Pochopit, že na nábřeží by měla stát moderní budova, která dokáže, že Praha má i kvalitní moderní architekturu, nejenom tu historickou.
Jak rychle se propady na akciových trzích objevily, tak rychle skončily. Takto by se dal charakterizovat konec ledna a začátek února pohledem burzovních grafů. Je tedy možné, že trh vstřebal poslední zasedání Fedu a začal se připravovat na pozvolný návrat k méně uvolněné měnové politice. A jaké byly zásadní události uplynulého týdne? A překvapila znovu ČNB na svém měnově politickém zasedání nebo ECB včele s Christine Lagardeovou?
Týden tradera: Akcie Facebooku začínají být zajímavé
Money
Do popředí zájmu se kombucha dostala z několika důvodů. Aktuálně jako jedna z tekutých alternativ, kterou si lze zpestřit suchý únor. Je také vyhledávaná jako „zázračný“ nápoj, který posílí imunitu a nejen ji, což je také víc než aktuální téma. Stále jedeme na vlně kvašení, i tady má kombucha co nabídnout. A z dlouhodobého hlediska je pak populární jako jedna z „DIY potravin“, které lze s trochou fištrónu vyrobit doma. 
Stále populárnější kombucha má pověst všeléku. Je skutečně tak všemocná?
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
