Povýšil houbaření z umění na vědu. A schytává za to kritiku
Když Jordan Monnot dokončil studium inženýrství na prestižní pařížské vysoké škole, mohl se rozhodnout pro kariéru v oblasti obchodu, průmyslu nebo financí. Místo toho se vydal na houby, napsal zpravodajský server The Times. Jeho algoritmus pomáhá houbařům určovat místa, kde s velkou pravděpodobností houby rostou. Podle kritiků ale Jordan ničí houbaření.
Jako malý chlapec zažil radost z hledání smržů, pravých hřibů a lišek obecných společně se svým otcem a strýcem v lesích, a moc dobře znal zklamání, když se vrátil domů bez jediné jedlé houby v ruce.
Nyní je mu 32 let a na kontě má webovou stránku Chasseurs de Champignons (hledači hub), díky níž se houbaření změnilo z umění na vědu. V podstatě se jedná o sérii map, které jsou sestavené na základě geografických údajů a ukazují předplatitelům, kde mají hledat, pokud se vydají na houby ve Francii, Belgii, Itálii, Švýcarsku a Spojených státech.
Tato stránka se rychle stala vyhledávaným průvodcem pro desítky tisíc uživatelů, kteří jsou ochotní zaplatit, aby jim Monnotův algoritmus pomohl při hledání nejlahodnějších hub. A stejně rychle se stala zdrojem kontroverze.
„Tenhle mladík nechápe, že když zpřístupní příjemná a žádaná místa velkému počtu lidí, tak je tím jednoduše zničí,“ napsal jeden z komentátorů pod článkem v listu Le Figaro, který informoval o Monnotově webu.
Medicinální houby jsou součástí východní medicíny po tisíciletí. V naší západní kultuře jsme zvyklí spíše chutné druhy hub konzumovat jako potravinu. Dnes houby sbíráme či i pěstujeme pro jejich kulinářské využití, ale můžeme je také používat jako léčivé prostředky. Jedna z těch nejznámějších a nejpoužívanějších medicínských hub je reishi, neboli lesklokorka lesklá.
Biohacking: Houba reishi má blahodárný vliv na lidské zdraví. Pomoci může i v boji s rakovinou
Enjoy
Tradicionalisté Monnota viní, že prozrazuje tajná houbařská místa, která dříve znali jen místní. Někteří se bojí, že jeho mapy využívají profesionální sběrači, především z východní Evropy, kteří se na podzim sjíždějí do francouzských lesů, aby si přilepšili sběrem a prodejem hub. „Tenhle server je pozváním pro autobusy Bulharů a Moldavanů, kteří za dvě minuty všechno vysbírají,“ uvedl další z komentátorů.
Monnot ale nad kritikou jen krčí rameny. „Podle mě je to, co děláme, legální. Nikomu nic nekrademe,“ řekl s tím, že na jeho stránky si stěžuje jen malá část houbařů - a jen ve Francii. „Francouzi jsou velmi konzervativní a nemají rádi změny,“ dodal.
Sám se považuje za poskytovatele nezbytných služeb v době, kdy se mnoho městských obyvatel v Evropě a Spojených státech snaží z měst vymanit a usiluje o opětovné spojení s venkovskými zvyky předků.
Ti, kdo jsou na jeho straně, tvrdí, že těmto lidem prchajícím z měst často chybí znalosti o tom, kde najít houby, které se kdysi předávaly z generace na generaci. Potřebují algoritmus, aby měli šanci konkurovat těm, kdo venkov nikdy neopustili.
Monnot sestavuje své mapy na základě veřejně dostupných údajů o faktorech, které ovlivňují růst hub, jako je kyselost půdy, druhy stromů, sklon terénu či vystavení slunečnímu záření v dané lokalitě. Například hřibovité houby podle jeho slov mají rády půdu s pH 6, nadmořskou výšku od nuly do 2000 metrů a přítomnost dubů, kaštanů, buků nebo borovic, jejichž listy zajišťují filtrované sluneční světlo.
Petriho misky, podhoubí a odpad, ideálně třeba nerecyklovatelný papír ze sádrokartonu. To stačí k výrobě materiálu se stejnými a v mnoha případech i lepšími vlastnostmi, než má polystyren. Jeho využití se testuje, zatím třeba při výrobě nábytku, potenciál mycelia je ale mnohem větší. „Je to jeden z nejekologičtějších materiálů, co znám,“ říká Karolína Petřeková, designérka, která se podílí na vývoji mycelia a jeho využití na výrobu nábytku a ve stavitelství obecně.
Designérka Karolína Petřeková: Mycelium je materiál budoucnosti. Lze z něj postavit cokoli
Leaders
Údaje se pak zadávají do algoritmu a stránka vytváří interaktivní regionální mapy, na nichž jsou vyznačena pravděpodobná místa výskytu určitých hub. Například na mapě jihozápadní Francie je uvedeno 70 902 míst, kde lze nalézt lišky, a 90 400 míst, kde lze nalézt smrkové hřiby. Tato „houbová zákoutí“, jak jim říká, mají rozlohu od několika metrů čtverečních až po několik hektarů.
Mapy stojí 48 eur (asi 1200 korun) ročně za každou kategorii hub (v praxi existují dvě kategorie: buď smrže, nebo hřibovité a lišky). K dispozici je i dražší nabídka - 103 eur - pro všechny druhy, která je navíc spojena s příslibem upozornění na nejlepší období pro hledání hub v jednotlivých oblastech.
Navzdory preciznímu technickému zpracování stránky nezaručují úspěšné hledání. „Mohou existovat potenciální zóny, kde se mykorhiza nevyskytuje,“ uvedl Monnot s odkazem na symbiózu hub a rostlin. Přesto tvrdí, že jeho mapy zlepší šance nováčků a zároveň pomohou zkušeným houbařům v oblastech, které neznají.
Jako ostatní populární medicinální houby, i Cordyceps se stal pomocníkem při zdravotních problémech dnešního moderního člověka. Jedná se o houbu, která je pro své výrazné zdraví vylepšující účinky v čínské medicíně používána po tisíce let. Jde o parazitickou houbu, které existují stovky druhů. Podobně jako univerzálně používaná reishi je i cordyceps adaptogenem. To znamená, že v těle kompenzuje negativní dopady stresu a posiluje organismus, zvyšuje energii a potlačuje únavu.
Biohacking: Cordyceps pomůže srdci, trávicímu systému a odstraní stres
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
