Mouchy si napravují reputaci. Vědci z nich umí vyrobit biologicky rozložitelný plast
Mouchy většina z nás považuje pouze za obtížný a neužitečný hmyz, ti smířlivější je pak možná vnímají jako potravu pro ptáky. Vědci ale přišli s průlomem, který by mohl reputaci těchto škůdců napravit. Mouchy se totiž dají využít k výrobě biologicky rozložitelného plastu.
Z mrtvých much by se mohl vyrábět biologicky rozložitelný plast, oznámili vědci na zasedání Americké chemické společnosti (ACS). Poznatek by mohl být užitečný, protože je obtížné najít zdroje biologicky rozložitelných polymerů, které nemají žádné jiné využití, například při výrobě potravin, napsal list The Guardian.
„Můj tým už 20 let vyvíjí metody, jak přeměnit přírodní produkty - například glukózu získanou z cukrové třtiny nebo stromů - na rozložitelné, stravitelné polymery, které se neudržují v životním prostředí,“ uvedla výzkumnice Karen Wooleyová z americké Texas A&M University. „Tyto přírodní produkty se však získávají ze zdrojů, které se používají také pro výrobu potravin, pohonných hmot, stavebnictví a dopravu,“ dodala.
Udělat z masožravého zvířete vegetariána je novým trendem miliardového průmyslu výživy domácích mazlíčků. Průmyslový výzkum kupodivu dosáhl dokonce toho, že nepřirozená strava zvířatům vyhovuje, pokud je dobře vyvážená, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček. 
Pes může klidně být vegan, tvrdí vědci
Enjoy
Kolega jí navrhl, že by mohla použít odpadní produkty, které zbyly z chovu černých mušek. Larvy smutnic obsahují bílkoviny a další výživné látky, takže se chovají jako krmivo pro zvířata a navíc rozkládají odpad, takže se chovají i pro tento účel. Dospělé mouchy jsou však méně užitečné. Tým Wooleyové se je proto snaží využít k výrobě užitečných materiálů.
Vědci zjistili, že hlavní složkou mušek je chitin, polymer na bázi cukru, který zpevňuje krunýř neboli exoskelet hmyzu a korýšů. K získávání chitinu se již používají schránky krevet a krabů. Vědci uvedli, že chitinový prášek získaný z much se zdá být čistší než chitin z korýšů a získávání chitinu z much by mohlo zabránit obavám z alergií na některé mořské plody.
Tým z mrtvých mušek vytvořil hydrogel, který dokáže absorbovat 47násobek své hmotnosti ve vodě za pouhou jednu minutu. Tento produkt by mohl být použit v orné půdě k zachycení povodňové vody a následnému pomalému uvolňování vlhkosti během sucha.
Rostoucí schopnost bakterií odolávat antibiotikům je jedním ze strašáků zdravotnictví. Se ztrátou účinnosti antibiotik lidstvo přichází o účinné léky, za něž nemá farmaceutický průmysl dostatečnou náhradu. Každý nový zdroj pro tyto medikamenty je tedy vítaný – i když pochází ještě z prehistorie, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček. 
V DNA neandertálců se našel kód pro antibiotika, která se nám mohou hodit
Enjoy
Muší kanibalismus
„V Texasu máme neustále buď povodně, nebo sucha, takže jsem se snažila vymyslet superabsorbční hydrogel, který by to mohl řešit,“ řekla Wooleyová.
Vědci doufají, že se jim brzy podaří z mušek vytvořit bioplasty, jako jsou polykarbonáty nebo polyuretany, které se tradičně vyrábějí z petrochemických látek. Tyto plasty nebudou přispívat k problému znečištění životního prostředí, protože budou rozložitelné.
„Nakonec bychom chtěli, aby hmyz požíral odpadní plasty jako zdroj potravy, a pak bychom je znovu sklízeli a sbírali jejich složky k výrobě nových plastů. Hmyz by tedy nebyl jen zdrojem, ale také by pak vyřazené plasty konzumoval,“ dodala vědkyně.
„Časy se mění, ocel je věčná.“ Tak zní proslulý výrok připisovaný globálnímu ocelářskému magnátovi Lakshmimu Mittalovi. Neplatí však stoprocentně – ocel možná opravdu je věčná, ale také prochází změnami. Teď se třeba má stát „zelenější“. Nové technologie začínají tuto objednávku plnit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Začal lukrativní závod. Kdo převede „věčnou” ocel do zelenějších časů, vydělá
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
