Kultivované maso získává oblibu. Ochutnala by jej více než polovina Čechů
Díky zápisu v evropském Feed Materials Register se český start-up Benemeat stal loni v listopadu prvním podnikem na světě, který může vyrábět a prodávat kultivované maso jako krmivo pro kočky a psy. Z aktuálního průzkumu nyní vyplynulo, že by uměle vypěstované maso rádo ochutnalo více než šedesát procent oslovených respondentů. Naopak necelou třetinu dotázaných vůbec neláká.
Průzkum provedla společnost YouGov pro neziskovou organizaci Good Food Institute Europe (GFI Europe) a vyplývá z něj, že většina českých spotřebitelů je otevřena konzumaci i výrobě kultivovaného masa. Jedním z důvodů podle nich je, že kultivované maso představuje nový způsob produkce masa prostřednictvím kultivace živočišných buněk, bez nutnosti chovu hospodářských zvířat.
„Kultivované maso nabízí slibné řešení, jak efektivně a udržitelně dodávat maso, které se stále těší oblibě, a zároveň zajistit budoucnost české ekonomiky a zvýšit potravinovou bezpečnost,” popisuje trend Seth Roberts, manažer GFI Europe. „Vzhledem k tomu, že většina českých spotřebitelů má zájem kultivované maso vyzkoušet, je nyní ideální doba, aby i politici investovali do tohoto rychle se rozvíjejícího odvětví a podpořili ho v návaznosti na pozitivní kroky, které již česká vláda učinila,“ dodává.
Český startup Mewery si připisuje globální prvenství. Jako první na světě představil burger s buněčně kultivovaným vepřovým masem. Čechům ho ale neservírovat nemůže. Na světě jsou zatím jen dvě země, které umožňují prodej umělého masa – asijský Singapur a USA. Právě na tyto trhy se Mawery chce v nejbližších letech dostat.
Češi dali světu první vepřový burger, kvůli kterému nezemřelo jediné prase
Zprávy z firem
V Evropské unii zatím forma “umělého” masa není pro konzumaci dostupná, ale vědci věří, že může pomoci uspokojit rostoucí poptávku po bílkovinách a zároveň ve srovnání s klasickou produkcí masa spotřebuje méně zdrojů a sníží emise skleníkových plynů či používání antibiotik.
Rozhodnou potravinové předpisy
Kromě zájmu o kultivované maso průzkum zjišťoval i povědomí o současné spotřebě masa v Česku. Více než polovina respondentů se domnívá, že je příliš vysoká. Dle dat Českého statistického úřadu činila v roce 2022 téměř 83 kilogramů na obyvatele. K prodeji bylo kultivované maso zatím schváleno ve Spojených státech a v Singapuru, první žádosti o schválení byly předloženy regulačním orgánům pro bezpečnost potravin také ve Velké Británii a Švýcarsku.
Jste zvědaví na karbanátek z „mamutího“ masa? Prohlédnout si ho můžete, ochutnat ne. Je to zatím jen návnada na možnosti, které genové inženýrství nabízí potravinářskému průmyslu. Tedy dostat na talíř nedostupnou lahůdku, anebo získat maso za dostupnější cenu a citlivěji k životnímu prostředí.
Vědci vypěstovali karbanátek z mamuta, pozřít se ho zdráhají. V mase z laboratoře ale vidí budoucnost
Enjoy
Aby mohlo být kultivované maso na trhu v kterémkoli z 27 členských států EU, musí být produkt schválený v rámci předpisů EU o nových potravinách.
Jaký je vliv kultivovaného masa na životní prostředí
Kultivované maso je dle vědců k nerozeznání od hovězího, vepřového či kuřecího, ale spotřebová přitom méně zdrojů. Vzniká odebráním malého vzorku buněk ze zvířete a jejich umístěním do takzvaného fermentoru, který buňkám poskytuje vodu, živiny a teplo potřebné k růstu. Ze vzniklého masa lze vyrobit řadu potravin, včetně hamburgerů, párků či klobás.
Češi jako první na světě dotáhli certifikaci pro laboratorně pěstované maso, které nyní mohou přidávat do krmiv pro psy a kočky. Firma se snaží vypěstovat také maso určené pro lidi. V budoucnu by si díky jejich vývoji mohli lidé dopřát také etické steaky, bez výčitek ze zabíjení zvířat.
Češi jako první na světě vyvinuli umělé maso pro psy a kočky. Další metou budou etické steaky
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.