Jídlo z 3D tiskárny uvařené laserem ušetří práci. A nezpacká je ani nešikovný kuchař

3D tisk jídla automatizuje kuchyňskou přípravu, zajistí přesné použití zvoleného receptu, dodá požadovaný obsah živin a ještě zvýší bezpečnost potravin. Chuť si tvůrci pochvalují.

Trojrozměrné tiskárny, které sestavují objekty tak, že je nastřikují vrstvu po vrstvě, už dobývají technický svět. Zvládnou přípravu drobných výrobků a zvolna pronikají třeba i do stavebnictví, kde velké 3D tiskárny dokážou přímo na staveništi vyrábět stavební panely přesně podle potřeby.

3D tisk vstupuje také do vaření, některé přístroje se už prodávají. Nyní se na něj důkladně podívali vědci se snahou automatizovat výrobu pokrmu, což se může hodit nešikovnému kuchaři doma i v restauraci. Vytvořené jídlo má mít vyladěnou, už vyzkoušenou chuť.

Umělá inteligence je velká věc. Co už umí a kam směřuje, odhalují experti

Money

Jak změní umělá inteligence svět? Je chatovací nástroj ChatGPT opravdu takovou revolucí, jak by se nyní mohlo zdát? A může budoucí umělá inteligence (AI) získat vědomí, milovat nebo se dokonce mstít? Zeptali jsme se přímo u zdroje, těch, kteří se na jejím vývoji podílejí. V rámci seriálu Young Money Patrika Borýska přinášíme rozhovor s českými vědci, vývojáři a popularizátory AI Tomášem Mikolovem a Filipem Dvořákem. V Česku zřejmě není nikdo, kdo by této oblasti rozuměl víc než tihle dva. V Silicon Valley už je dobře znají. Oba založili startupy, které mají ambici posunout hranice možností umělé inteligence.

Patrik Borýsek

Přečíst článek

Doplňkem kuchyňské 3D tiskárny může být laser, jehož záření pokrm tepelně upraví. Na rozdíl od běžné varné desky nebo pečicí trouby, které ohřívají plochu rovnoměrně a neefektivně, může laser zaměřit svůj paprsek přesně na místo, kde je to zapotřebí.

Chuť přichází ve vlnách

„Když se do tohoto koláče zakousnete, cítíte, jak k vám jeho chutě přicházejí v různých vlnách,“ líčí nadšeně Jonathan Blutinger z katedry strojního inženýrství Columbijské univerzity v New Yorku. Spolu s kolegy připravili sérii experimentů a závěry z nich popsali v periodiku npj Science of Food, které patří do rodiny vědeckých publikací Nature.

Výzkumníci se pustili do přípravy tvarohového koláče, jemuž se i v českém prostředí říká cheesecake. V místních obchodech nakoupili sedm surovin – celozrnné sušenky, burákové máslo, jahodový džem, čokoládový krém Nutella, banánové pyré, višňový sirup a ledovou polevu. Složky ve formě pasty nanášeli po vrstvách. Zkoušeli různé postupy výroby, než našli ty vhodné. Zjistili například, že když z celozrnných sušenek udělají 32 procent koláče, struktura se jim zbortí. Zato když z něj udělali více než 70 procent obsahu, konečný produkt dobře držel. Výsledek vylepšil laser, jehož paprsek nechal mírně zhnědnout části koláče.

Výzkumník Blutinger si výslednou chuť pochvaloval. Jak by konkurenci hodnotili opravdoví cukráři, v tuto chvíli nevíme.

Věda už umí včas člověka varovat před hrozícími nemocemi. Ale také ho tím dokáže vyděsit

Enjoy

Nové genetické testy prozrazují stále přesněji, kdo je vystaven vyššímu riziku dědičného onemocnění třeba až za desítky let. Podle současných poznatků mohou data prospět zdravotním pojišťovnám i farmaceutickému průmyslu. Zato u jednotlivců je situace složitější – někomu včasné varování pomůže zdravotní hrozbu snížit, jiného vystraší a zkazí mu život.

Josef Tuček

Přečíst článek

Obchodní model jako u holítek

Výzkum ověřil využitelnost postupu 3D tisku v kuchyni. Nemusí jít jenom o zákusky. Použití mletého masa, zeleninových omáček, oleje, práškových koření a podobně umožňuje zhotovit hlavní jídelní chod uvařený laserem s kontrolovatelným výkonem a intenzitou paprsku. Opět neposuzujeme chuť, ale tu by, snad, dobře sestavený výrobní postup mohl zajistit.

Na dorty z 3D tiskárny se podívejte zde:

Výzkumníci konstatovali, že pro široké uplatnění v praxi je nutné vytvořit vícero počítačových programů, které přípravu pokrmu řídí, aby si 3D tiskárnu nemusel programovat každý kuchař sám a pak se divit, co mu z toho vzešlo. Sedm ingrediencí bylo maximum, které použitá tiskárna zvládla. Na náročnější pokrmy by potřebovali lepší přístroj.

Další články Josefa Tučka čtěte zde:

Obsluha nemohla do programu 3D tiskárny zasáhnout, nic pokazit, ale ani nic ovlivnit k lepšímu. Tiskárna pracovala stále stejně. Vědci zvažují, že by přístroj upravili tak, aby mohl proces kontrolovat a případně jej automaticky opravit. Vytváření standardizovaného produktu, který nepokazí lidský zásah, se může hodit v domácnostech i v pohostinství. Jako výhody vědci uvádějí, že postup šetří lidskou práci a kontroluje požadované výživové složení pokrmu. Tím, že se jej nedotýká lidská ruka, se zvyšuje i zdravotní bezpečnost výrobku.

Potenciální cena kompletu s laserem není zatím jistá, ale určitě by nebyla nízká. Proto výzkumníci spekulují o možnosti využít obchodního modelu holítek Gillette či kávovarů Nespresso – výrobce prodá základní zařízení za relativně přijatelnou cenu a jeho podstatnější příjmy pocházejí ze stálého toku dodávaných žiletek a kapslí s kávou. V případě kuchyňských tiskáren by příjem výrobcům zajišťovaly dodávky předpřipravených surovin a prodej softwaru pro přípravu pokrmů.