Reklama

Jaro v lednu. Na horách bylo v pondělí téměř 20 stupňů, rekordy hlásí tři pětiny stanic

Teplé počasí na horách (ilustrační foto)
ČTK / AP
 ČTK

Také v pondělí v Česku padaly teplotní rekordy. Nové maximum pro druhý lednový den bylo překonáno, nebo dorovnáno na 90 ze 162 stanic měřících alespoň 30 let. Nejtepleji bylo ve Zlatých Horách na Jesenicku, kde naměřili 18,7 stupně Celsia.

Reklama

Byl tak překonán rekord z loňského roku, kdy v Javorníku a ve Vidnavě na Jesenicku teplota vystoupila na 13,7 stupně, uvedl na Facebooku Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Teplotní rekord pro 2. leden v pondělí překonalo, či dorovnalo 56 procent dlouhodobě měřících stanic. Nejtepleji bylo ve Slezsku a jihozápadní polovině Čech. Naopak ve východní polovině Českomoravské vrchoviny a části Moravy teploty kvůli mlze nebo nízké oblačnosti nevystoupily ani na osm stupňů Celsia.

Zima se jen tak nevrátí

I přes očekávané mírné ochlazení zůstanou teploty v Česku nadprůměrné i v nejbližších dnech. Dnes by se odpolední maxima měla pohybovat mezi šesti až deseti stupni Celsia.

Plyn, vytápění

Teplá zima a omezená spotřeba poslaly cenu plynu na předválečnou úroveň

Teplé počasí a omezená spotřeba stlačila velkoobchodní cenu plynu pro evropský trh. První obchodní den letošního roku se cena za megawatthodinu dostala k 70 eurům.

Přečíst článek

Na přelomu roku se teploty pohybovaly více než deset stupňů nad dlouhodobým průměrem. V neděli zaznamenalo rekordy pro Nový rok zhruba 80 procent ze 162 stanic alespoň s třicetiletou řadou měření. V Javorníku v Olomouckém kraji bylo 19,6 stupně Celsia, což je dosud nejvyšší lednová teplota v Česku.

Reklama

V Česku na Silvestra meteorologové naměřili dosud nejvyšší teplotu, 18,2 stupně Celsia bylo v Dobřichovicích u Prahy a v pražských Komořanech. Byl tak překonán dosavadní rekord 16,3 stupně Celsia z Hradce Králové na silvestra 1935. 

Ruské útoky na ukrajinské energetické cíle zdvojnásobil počet hladovějících ve světě

Ruské útoky na ukrajinské energetické cíle zdvojnásobil počet hladovějících ve světě

Zimní ruská taktika útočení na ukrajinské energetické cíle včetně těch v černomořských přístavech, blokace lodí s obilím mířících z Ukrajiny přezdívané „obilnice světa“ a s válkou související rapidní růst cen energií jsou hlavními důvody značného nárůstu počtu obyvatel planety, kteří hladoví nebo jim hrozí akutní nebezpečí hladu. Aktuálně jich je podle odhadu Světového potravinového programu OSN 345 milionů, dvakrát více než před třemi lety, uvedl deník The New York Times.

Přečíst článek

Reklama

Související

Lukáš Kovanda: Naše energetické „zelenání“ zaplatí naše děti. I s úroky

Lukáš Kovanda: Naše energetické „zelenání“ zaplatí naše děti. I s úroky

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme