Japonci chtějí zapsat horké koupele onsen na seznam UNESCO
Japonské prefektury usilují o zapsání koupelí v horkých pramenech zvaných onsen na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Tyto prameny ohřívané vulkanickými silami zmiňovaly kroniky již před více než tisíci lety. Termální lázně taktéž zvané onsen každý rok navštíví desítky milionů Japonců. O iniciativě guvernérů prefektur informovala japonská agentura Kjódó.
Uskupení zastupující 44 ze 47 japonských prefektur označuje onsen za součást životního stylu velké části japonské společnosti. Jsou podle něj „darem přírody, jenž léčí tělo i mysl“.
Po celém Japonsku je přibližně 25 tisíc horkých pramenů na 3000 různých místech. Lázně mohou být venkovní i kryté, malé i velké. Podle pravidel je koupel dovolena pouze v úplné nahotě. Od druhé poloviny 19. století je společné koupání mužů a žen ve veřejných lázních zakázáno.
Cílem iniciativy je dosáhnout zapsání na seznam UNESCO v roce 2028. Inspirací bylo zařazení finské kultury saunování na seznam nehmotného kulturního dědictví v roce 2020.
Zatímco Češi a hodně jiných Evropanů si třeba v baru či hospodě už pěkných pár let nezapálí, japonští kuřáci mají větší štěstí. Ale má to háček: nezapálí si venku.
Jak se kouří v Japonsku? Uvnitř, ne venku
Enjoy
Více než polovina dotázaných Poláků by se ráda přestěhovala do jiné země, ukázal nedávný průzkum, o kterém informuje agentura PAP. Nejvíce z dotázaných by si jako svou cílovou destinaci představovalo Španělsko. Průzkum, který zveřejnil nezávislý polský institut pro výzkum veřejného mínění ARC Rynek i Opinia, se krom jiného dotazoval obyvatel v 18 různých zemích, zda přemýšlejí o tom, že by se přestěhovali do jiného státu.
Poláci nejsou spokojeni se svým životem, více než polovina z nich by se odstěhovala do jiné země, ukázal průzkum
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
