Japonci chtějí zapsat horké koupele onsen na seznam UNESCO
Japonské prefektury usilují o zapsání koupelí v horkých pramenech zvaných onsen na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Tyto prameny ohřívané vulkanickými silami zmiňovaly kroniky již před více než tisíci lety. Termální lázně taktéž zvané onsen každý rok navštíví desítky milionů Japonců. O iniciativě guvernérů prefektur informovala japonská agentura Kjódó.
Uskupení zastupující 44 ze 47 japonských prefektur označuje onsen za součást životního stylu velké části japonské společnosti. Jsou podle něj „darem přírody, jenž léčí tělo i mysl“.
Po celém Japonsku je přibližně 25 tisíc horkých pramenů na 3000 různých místech. Lázně mohou být venkovní i kryté, malé i velké. Podle pravidel je koupel dovolena pouze v úplné nahotě. Od druhé poloviny 19. století je společné koupání mužů a žen ve veřejných lázních zakázáno.
Cílem iniciativy je dosáhnout zapsání na seznam UNESCO v roce 2028. Inspirací bylo zařazení finské kultury saunování na seznam nehmotného kulturního dědictví v roce 2020.
Zatímco Češi a hodně jiných Evropanů si třeba v baru či hospodě už pěkných pár let nezapálí, japonští kuřáci mají větší štěstí. Ale má to háček: nezapálí si venku.
Jak se kouří v Japonsku? Uvnitř, ne venku
Enjoy
Více než polovina dotázaných Poláků by se ráda přestěhovala do jiné země, ukázal nedávný průzkum, o kterém informuje agentura PAP. Nejvíce z dotázaných by si jako svou cílovou destinaci představovalo Španělsko. Průzkum, který zveřejnil nezávislý polský institut pro výzkum veřejného mínění ARC Rynek i Opinia, se krom jiného dotazoval obyvatel v 18 různých zemích, zda přemýšlejí o tom, že by se přestěhovali do jiného státu.
Poláci nejsou spokojeni se svým životem, více než polovina z nich by se odstěhovala do jiné země, ukázal průzkum
Enjoy
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
