Jak se kouří v Japonsku? Uvnitř, ne venku
Zatímco Češi a hodně jiných Evropanů si třeba v baru či hospodě už pěkných pár let nezapálí, japonští kuřáci mají větší štěstí. Ale má to háček: nezapálí si venku.
Mnoho hustě osídlených měst včetně Kjóta či Tokia úplně zakázalo kouření na volném prostranství. Na zvyk tak lidem zbývají kromě domovů a části restaurací skleněné budky venku, které vypadají jako kuřárny na letišti, viz fotogalerie. Tato pravidla platí i pro elektronické cigarety a zahřívaný tabák.
Zákaz kouření venku není plošný, týká se jen určitých oblastí - platí pro polovinu území a 248 měst. Před olympijskými hrami v Tokiu v roce 2020 přijalo Japonsko přísnější protikuřácká opatření, aby zlepšilo obraz země a přizpůsobilo se standardům jiných vyspělých zemí. A to navzdory tomu, že největším výrobcem cigaret v Japonsku je Japan Tobacco, kterou ze třetiny vlastní vlastní stát a vláda tak riskuje, že by mohla přicházet o peníze. Kazuhito Sumimoto z oddělení vztahů pro média a investory Japan Tobacco uvedl, že regulace se bude nadále zpřísňovat - přesto ale firma nečeká pokles tržeb.
Kouřit se může v některých menších, soukromě vlastněných barech, kde se nejí a měly by mít nějakou spojitost s kouřením - třeba whiskey bar s doutníky. V Japonsku kouří 25,4 procenta mužů a necelým osm procent žen. Podíl zahřívaného tabáku a elektronických cigaret na spotřebě se každoročně zvyšuje, nyní už činí 38 procent.
A zatímco v kuřáckých budkách je zakázáno jíst i pít, kuřáci zahřívaného tabáku Ploom vyráběného Japan Tobacco si mohou vcelku užívat. V Tokyu vznikl Ploom Club v prominentní čtvrti Ginza, kde si členové mohou dát kávu i jiné nápoje, testovat tabákové příchutě - které v Japonsku nejsou zakázány, či třeba sbírat body za aktivitu nebo si k cigaretě pustit zážitek z brýlí s virtuální realitou. Po Japonsku je takových klubů 11, vstup je povolen až od dvaceti let.
Pomoc starším a zvyšování kvality života seniorů je podle Evy Prokešové jednou z největších výzev současnosti. I proto se v rámci ESG a CSR aktivit JTI věnuje právě těmto tématům. „Dlouhodobě mě zajímá, jak mohou firmy smysluplně pomáhat sociálně znevýhodněným osobám. Musíme toto téma otevírat,” vysvětluje Eva Prokešová z JTI, která na konci února v Praze povede diskusi u kulatého stolu na setkání Innovative Women Shaping the Future pořádaném velvyslanectvím Irska, Enterprise Ireland a Newstream Business Club českých a slovenských žen.
Eva Prokešová z JTI: Zvyšování kvality života seniorů je zásadní téma
Leaders
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
