Jak se kouří v Japonsku? Uvnitř, ne venku
Zatímco Češi a hodně jiných Evropanů si třeba v baru či hospodě už pěkných pár let nezapálí, japonští kuřáci mají větší štěstí. Ale má to háček: nezapálí si venku.
Mnoho hustě osídlených měst včetně Kjóta či Tokia úplně zakázalo kouření na volném prostranství. Na zvyk tak lidem zbývají kromě domovů a části restaurací skleněné budky venku, které vypadají jako kuřárny na letišti, viz fotogalerie. Tato pravidla platí i pro elektronické cigarety a zahřívaný tabák.
Zákaz kouření venku není plošný, týká se jen určitých oblastí - platí pro polovinu území a 248 měst. Před olympijskými hrami v Tokiu v roce 2020 přijalo Japonsko přísnější protikuřácká opatření, aby zlepšilo obraz země a přizpůsobilo se standardům jiných vyspělých zemí. A to navzdory tomu, že největším výrobcem cigaret v Japonsku je Japan Tobacco, kterou ze třetiny vlastní vlastní stát a vláda tak riskuje, že by mohla přicházet o peníze. Kazuhito Sumimoto z oddělení vztahů pro média a investory Japan Tobacco uvedl, že regulace se bude nadále zpřísňovat - přesto ale firma nečeká pokles tržeb.
Kouřit se může v některých menších, soukromě vlastněných barech, kde se nejí a měly by mít nějakou spojitost s kouřením - třeba whiskey bar s doutníky. V Japonsku kouří 25,4 procenta mužů a necelým osm procent žen. Podíl zahřívaného tabáku a elektronických cigaret na spotřebě se každoročně zvyšuje, nyní už činí 38 procent.
A zatímco v kuřáckých budkách je zakázáno jíst i pít, kuřáci zahřívaného tabáku Ploom vyráběného Japan Tobacco si mohou vcelku užívat. V Tokyu vznikl Ploom Club v prominentní čtvrti Ginza, kde si členové mohou dát kávu i jiné nápoje, testovat tabákové příchutě - které v Japonsku nejsou zakázány, či třeba sbírat body za aktivitu nebo si k cigaretě pustit zážitek z brýlí s virtuální realitou. Po Japonsku je takových klubů 11, vstup je povolen až od dvaceti let.
Pomoc starším a zvyšování kvality života seniorů je podle Evy Prokešové jednou z největších výzev současnosti. I proto se v rámci ESG a CSR aktivit JTI věnuje právě těmto tématům. „Dlouhodobě mě zajímá, jak mohou firmy smysluplně pomáhat sociálně znevýhodněným osobám. Musíme toto téma otevírat,” vysvětluje Eva Prokešová z JTI, která na konci února v Praze povede diskusi u kulatého stolu na setkání Innovative Women Shaping the Future pořádaném velvyslanectvím Irska, Enterprise Ireland a Newstream Business Club českých a slovenských žen.
Eva Prokešová z JTI: Zvyšování kvality života seniorů je zásadní téma
Leaders
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
