Jak se kouří v Japonsku? Uvnitř, ne venku
Zatímco Češi a hodně jiných Evropanů si třeba v baru či hospodě už pěkných pár let nezapálí, japonští kuřáci mají větší štěstí. Ale má to háček: nezapálí si venku.
Mnoho hustě osídlených měst včetně Kjóta či Tokia úplně zakázalo kouření na volném prostranství. Na zvyk tak lidem zbývají kromě domovů a části restaurací skleněné budky venku, které vypadají jako kuřárny na letišti, viz fotogalerie. Tato pravidla platí i pro elektronické cigarety a zahřívaný tabák.
Zákaz kouření venku není plošný, týká se jen určitých oblastí - platí pro polovinu území a 248 měst. Před olympijskými hrami v Tokiu v roce 2020 přijalo Japonsko přísnější protikuřácká opatření, aby zlepšilo obraz země a přizpůsobilo se standardům jiných vyspělých zemí. A to navzdory tomu, že největším výrobcem cigaret v Japonsku je Japan Tobacco, kterou ze třetiny vlastní vlastní stát a vláda tak riskuje, že by mohla přicházet o peníze. Kazuhito Sumimoto z oddělení vztahů pro média a investory Japan Tobacco uvedl, že regulace se bude nadále zpřísňovat - přesto ale firma nečeká pokles tržeb.
Kouřit se může v některých menších, soukromě vlastněných barech, kde se nejí a měly by mít nějakou spojitost s kouřením - třeba whiskey bar s doutníky. V Japonsku kouří 25,4 procenta mužů a necelým osm procent žen. Podíl zahřívaného tabáku a elektronických cigaret na spotřebě se každoročně zvyšuje, nyní už činí 38 procent.
A zatímco v kuřáckých budkách je zakázáno jíst i pít, kuřáci zahřívaného tabáku Ploom vyráběného Japan Tobacco si mohou vcelku užívat. V Tokyu vznikl Ploom Club v prominentní čtvrti Ginza, kde si členové mohou dát kávu i jiné nápoje, testovat tabákové příchutě - které v Japonsku nejsou zakázány, či třeba sbírat body za aktivitu nebo si k cigaretě pustit zážitek z brýlí s virtuální realitou. Po Japonsku je takových klubů 11, vstup je povolen až od dvaceti let.
Pomoc starším a zvyšování kvality života seniorů je podle Evy Prokešové jednou z největších výzev současnosti. I proto se v rámci ESG a CSR aktivit JTI věnuje právě těmto tématům. „Dlouhodobě mě zajímá, jak mohou firmy smysluplně pomáhat sociálně znevýhodněným osobám. Musíme toto téma otevírat,” vysvětluje Eva Prokešová z JTI, která na konci února v Praze povede diskusi u kulatého stolu na setkání Innovative Women Shaping the Future pořádaném velvyslanectvím Irska, Enterprise Ireland a Newstream Business Club českých a slovenských žen.
Eva Prokešová z JTI: Zvyšování kvality života seniorů je zásadní téma
Leaders
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
