Jídlo chudých? Nikoliv, nová restaurace na bramborách postavila koncept
Erteple, kobzole, či zemáky. Do poloviny 17. století se brambory objevovaly pouze na stolech boháčů jako vybraná pochoutka. Až posléze se staly především jídlem chudých. Popularitu potravině pocházející z Jižní Ameriky přinesly v moderní době třeba hranolky, a že nejde jen o přílohu teď ukazuje i nový podnik na pražské Pankráci. Ten se jmenuje jak jinak než Brambory.
Hranolky, patatas bravas, bramborové tortilly, pečené brambory, brambory v polévce až po exotické recepty s chobotnicí či ceviche. „Způsobů, jak brambory připravit je mnoho,” přibližuje šéfkuchař podniku Brambory Lukáš Soukup. Z brambor tam dělají i dezerty, třeba bramborové vdolky.
V restauraci používají mnoho odrůd, prim hrají ty české, například Antonie, Bluestar, Ballerina či Laura. V menu jsou zastoupeny i německé Annabelle, holandské Agria či francouzské Celtiane.
„Brambora není jen ve vodě vařená nebo smažená příloha. Brambor jsou na světě stovky druhů a jejich chuť ovlivňuje půda stejně jako víno,” dodává David Petřík, jeden z majitelů skupiny Together.
Mají neskutečně rozmanité tvary, barvy, chuťové odlišnosti, navíc jsou zastoupeny v jídelníčcích napříč kontinenty. „Chtěli bychom v novém konceptu ukázat, že tato plodina si zaslouží pozornost,“ dodává Petřík.
Singapurské bistro dosud známé tím, že vaří nejlevnější michelinské jídlo, o svoje místo v prestižním gastronomickém průvodci přišel.
Michelinské bistro nabízelo jídlo za 45 korun, teď o prestižní hvězdu přišlo
Enjoy
Je to jedna z nejluxusnějších a také nejdražších surovin, která může skončit na talíři. Na lanýže se často nahlíží jako na snobskou rozmařilost, kdo je ale jednou ochutná, snadno propadne jejich těžko popsatelnému kouzlu. Lanýžové speciality najdeme na menu mnoha luxusních restaurací, ale velmi snadno si můžeme pokrm s lanýži připravit i doma, je jednodušší, než by se mohlo zdát. 
Cena lanýžů může být astronomická. Přesto je o ně stále větší zájem
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
