Jídlo chudých? Nikoliv, nová restaurace na bramborách postavila koncept
Erteple, kobzole, či zemáky. Do poloviny 17. století se brambory objevovaly pouze na stolech boháčů jako vybraná pochoutka. Až posléze se staly především jídlem chudých. Popularitu potravině pocházející z Jižní Ameriky přinesly v moderní době třeba hranolky, a že nejde jen o přílohu teď ukazuje i nový podnik na pražské Pankráci. Ten se jmenuje jak jinak než Brambory.
Hranolky, patatas bravas, bramborové tortilly, pečené brambory, brambory v polévce až po exotické recepty s chobotnicí či ceviche. „Způsobů, jak brambory připravit je mnoho,” přibližuje šéfkuchař podniku Brambory Lukáš Soukup. Z brambor tam dělají i dezerty, třeba bramborové vdolky.
V restauraci používají mnoho odrůd, prim hrají ty české, například Antonie, Bluestar, Ballerina či Laura. V menu jsou zastoupeny i německé Annabelle, holandské Agria či francouzské Celtiane.
„Brambora není jen ve vodě vařená nebo smažená příloha. Brambor jsou na světě stovky druhů a jejich chuť ovlivňuje půda stejně jako víno,” dodává David Petřík, jeden z majitelů skupiny Together.
Mají neskutečně rozmanité tvary, barvy, chuťové odlišnosti, navíc jsou zastoupeny v jídelníčcích napříč kontinenty. „Chtěli bychom v novém konceptu ukázat, že tato plodina si zaslouží pozornost,“ dodává Petřík.
Singapurské bistro dosud známé tím, že vaří nejlevnější michelinské jídlo, o svoje místo v prestižním gastronomickém průvodci přišel.
Michelinské bistro nabízelo jídlo za 45 korun, teď o prestižní hvězdu přišlo
Enjoy
Je to jedna z nejluxusnějších a také nejdražších surovin, která může skončit na talíři. Na lanýže se často nahlíží jako na snobskou rozmařilost, kdo je ale jednou ochutná, snadno propadne jejich těžko popsatelnému kouzlu. Lanýžové speciality najdeme na menu mnoha luxusních restaurací, ale velmi snadno si můžeme pokrm s lanýži připravit i doma, je jednodušší, než by se mohlo zdát. 
Cena lanýžů může být astronomická. Přesto je o ně stále větší zájem
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
