Biohacking: Tloustne se po sacharidech? Ano i ne
Na jednoduché cukry se poslední dobou nahlíží jako na něco univerzálně škodlivého. Je to především kvůli jejich efektu na obsah cukru v krvi
Když se řekne sacharidy, často si představíme cukr. Sacharid je ale komplexní živina, zodpovědná nejen za kontrolu energie v organismu, ale tvoří například i strukturální rámec DNA a RNA. Spolu s tukem je to jedna z makroživin – substance, která organismu dodává energii. Sacharidy neboli karbohydráty mají ale zhruba o polovinu méně kalorií na stejnou váhu než tuky, takže za stejný počet kalorií by se dalo teoreticky sníst dvojnásobné množství čistých cukrů než tuků. Pro potřeby výživy jsou v lidské stravě nejdůležitější mono –, di – a polysacharidy.
Co způsobuje tloustnutí?
Monosacharidy jsou ty známé jednoduché cukry: nejčastěji glukóza, hroznový cukr a fruktóza – ovocný cukr. Na jednoduché cukry se poslední dobou nahlíží jako na něco univerzálně škodlivého. Je to především kvůli jejich efektu na obsah cukru v krvi. Dnes se tyto monosacharidy průmyslově extrahují z potravin, které je přirozeně obsahují ve vyšším množství – například z bramborového škrobu a kukuřice. Když jsou tyto cukry vytrženy ze své přirozené mřížky v potravině, je pro tělo až nezvykle jednoduché je strávit a tím se najednou vyloučí velké množství cukru do krevního řečiště. Pokud se toto děje pravidelně – například při každodenní konzumaci sladkého – organismus se stává málo citlivým na přítomnost inzulínu v krvi a tělo tím tloustne. Také se tím stává metabolicky nezdravým, což může přerůst až v cukrovku 2. typu a další nemoci. Průmyslové potraviny obsahující monosacharidy ve velkém množství jsou ty s přidaným cukrem, jako sladké limonády a sladkosti obsahující sirup s vysokým obsahem fruktózy.
Zvířata žijící ve volné přírodě intuitivně vědí, co mají jíst a jsou většinu života zdravá. Jenže co lidé? Jak se propracovat jídlem ke zdraví, řeší další díl seriálu Biohacking. 
Biohacking: Vegan, nebo keto? Hlavně jezte opravdové jídlo
Enjoy
Někteří biohackeři dnes zcela zatracují potraviny s fruktózou kvůli mechanismu, jakým má dopad na lidský metabolismus. Vyšlo totiž najevo, že fruktóza podporuje ukládání tuku v těle, a to nejen v podkoží, ale i v dutině břišní a způsobuje i steatózu, tedy ztučnění jater. I česká studie z loňského roku ukázala, že pokud k tučnému jídlu přidáme fruktózu (k hranolkům či hamburgeru si objednáme limonádu), játra tím ztuční. Vědci se zatím neshodli, zda takto funguje i samotná konzumace ovoce, které často značné množství fruktózy obsahuje. Zatím to ale vypadá, že ovocný cukr, pokud je součástí přirozeného matrixu spolu s vitamíny, fytochemikáliemi a strukturovanou vodou v ovoci, problémy minimálně u zdravých jedinců nezpůsobuje.
Složitější karbohydráty jsou vlastně sloučené jednoduché cukry. Ty, co obsahují 2 sloučené monosacharidy jsou disacharidy. Ty se velmi rychle a dobře rozkládají na monosacharidy a mají na tělo obdobný efekt. Nejznámějším disacharidem je stolní cukr – sacharóza. Jejím průmyslovým zdrojem je cukrová třtina a řepa. Dalším disacharidem je laktóza – mléčný cukr a maltóza, tu najdeme například v pivu.
Ještě složitější karbohydráty se třemi a více vazbami jsou polysacharidy, v lidské stravě reprezentované často škroby. Tráví se déle, protože organismu zabere více času a energie tyto vazby přerušit. Jak moc zvýší krevní cukr určitá potravina, měří známý glykemický index. Glykemický index složených cukrů bývá nižší a krevní cukr nestoupá tolik a tak rychle, proto se potraviny obsahující polysacharidy považují za zdravější. Jsou to například celozrnné obiloviny, luštěniny a kořenová zelenina.
V jakém formátu je nejlepší přerušovaný půst? Je opravdu absence jídla natolik zdraví prospěšná? 
Biohacking: Obětovat snídani nebo večeři? Půst je hitem posledních let
Enjoy
Jason Fung, nefrolog a autor knihy Dejte sbohem obezitě radí zaměřit se zejména na přijímání přirozených sacharidů. Cukr je preferovaný pohon pro téměř všechny buňky těla. Aby ale zároveň neškodil, je potřeba ho přijímat v té formě, kterou naše tělo zná a umí bez zbytečných problémů využít. Spolu s tím Fung navrhuje omezit konzumaci ultra zpracovaných potravin. Například bílá pšeničná mouka je výsledkem průmyslového zpracování pšeničných zrn, které je zbaveno určitých bílkovin, tuků a vlákniny. Tím je ochuzena i o různé mikronutrienty jako vitamíny, minerály a fytochemikálie, původně přítomných v zrnu. Mletí je také schopno částečně rozrušovat vazby mezi monosacharidy a tím urychluje jejich vstřebávání do krve a může způsobovat problémy. Proto sacharidy rostlinného původu ve své přirozené formě jsou vždy ta nejlepší volba.
Co to je biohacking? Nový lifestyle, který zahrnuje metody, jak si „vytunit" tělo a mozek, jak co nejzdravěji, nejefektivněji a nejlépe fungovat a žít. Seriál Biohacking na newstream.cz každý týden představuje nejzajímavější „hacky." Níže najdete odkazy na jednotlivé již vydané díly.
Biohacking: Trend, jak „žít věčně" podle miliardářů. Dozvíte se v obsáhlém seriálu
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
