Biohacking: Obětovat snídani nebo večeři? Půst je hitem posledních let
V jakém formátu je nejlepší přerušovaný půst? Je opravdu absence jídla natolik zdraví prospěšná?
Půst je nyní znovuobjevený trend. Zejména proto, že existuje řada svědectví jednotlivců o jeho až zázračných výsledcích. Půstem se označuje jakákoliv záměrná absence přijmu potravy. Každý si může vybrat svůj přístup a druh půstu podle svého nastavení, zdravotního stavu i cílů, kterých chce dosáhnout.
Chodí biohackeři spát pozdě nebo brzy? Určuje to cirkadiánní rytmus, tedy biologický cyklus řídící bdění a spánek. Jak je důležitý, co vše má na starosti a proč je dobré dívat se do slunce, se dočtete v novém dílu seriálu Biohacking. 
Biohacking: Vyšší váha je nemoc spánku
Enjoy
Boom v poslední době zažívá takzvaný přerušovaný půst (intermittent fasting) neboli také časově omezené jedení (time restricted eating). Jde vlastně o záměrné omezování doby, kdy přes den jíme. Jsou biohackeři, kteří se takto stravují roky a většinově s výbornými výsledky. Těmi bývají zejména snížení tělesné váhy a tuku, osvobození od chutí na nezdravé jídlo a zlepšení krevních markerů. Nejpopulárnějšími typy jsou formáty 16:8 a 20:4, tedy osmi- nebo čtyřhodinové okno určené pro konzumaci jídla. Ale jakákoliv absence jídla mezi zhruba 12 a 40 hodinami se považuje za časově omezené jedení.
Pět dní jídla, dva nic
Další oblíbený typ půstu je 5:2, kdy 5 dní v týdnu člověk jí standardně, jak je zvyklý a vybrané 2 dny omezí kalorie na 500 až 800, podle pohlaví, počáteční váhy a cílů půstu. Michael Mosley, vystudovaný lékař a britský televizní novinář, který metodu vymyslel, si aplikováním svého programu vyléčil cukrovku 2. typu.
Proč děti potřebují sladkosti? Jaké vitamíny a doplňky stravy by měly mít? A jak podpořit vývoj mozku? Dočtete se v dalším pokračování úspěšného seriálu Biohacking. 
Biohacking: Dětem dejte sladké a těžkou peřinu
Enjoy
Studií s námětem přerušovaného půstu v poslední době proběhlo celá řada, jejich závěry nejsou ale zatím zcela průkazné. Výsledky z myších studií jsou jednoznačné pozitivní, ovšem replikovat ty samé výsledky s lidmi jako účastníky se vždy nepodařilo. Zatím je tedy třeba se spolehnout na pozitivní anekdotické důkazy, což jsou zkušenosti jednotlivců. Tato skupina je ale celkem početná a dále roste. Studie z roku 2019 otištěná v časopise Nutrients zkoumala, na kdy je nejlepší směřovat konzumaci jídla. Vyšlo najevo, že snídat a obědvat má více benefitů, než když jíme později během dne. Mezi tyto pozitiva patří zejména snížená hladina krevního cukru, zlepšené hodnoty vypovídající o stárnutí organismu a kladný vliv na cirkadiánní hodiny (o nich jsme psali více zde).
Půst pro ducha i tělo
Dlouhodobější půst v různých podobách je součástí lidské existence od nepaměti, a dodnes hraje důležitou roli v naukách hlavních světových náboženstvích. Jednu z prvních moderních ucelených koncepcí uvedl Herbert M. Shelton, jehož kniha Úvod do přirozené zdravovědy, prvně vydaná v roce 1922, vyšla nedávno i v češtině. Jedním ze základních principů jeho metody bylo použití půstu k léčebným účelům.
Pokud se zaměříme na vícedenní půst, kdy konzumujeme pouze čistou vodu, je třeba přihlédnout ke svému zdravotnímu stavu, protože tento typ očisty nemusí být pro každého. Z jasných důvodů se nedoporučuje pro děti a těhotné ženy a také pro anorektiky. Dále by s lékařem měli postup konzultovat diabetici a lidé, kteří trvale konzumují léky na předpis či trpí nějakým chronickým onemocněním.
Jason Fung, lékař a autor knihy Kompletní průvodce půstem, vysvětluje, že pokud držíme půst, ulevujeme našemu metabolickému systému tím, že se nemusí vylučovat trávicí enzymy, metabolické hormony a nemusí pracovat peristaltika. Nejenže pak tělo může věnovat energii jiné práci, ale odlehčí i dalším orgánům – jako je slinivka, játra, žlučník a ledviny. Fyziologické pochody se tím také stávají citlivějšími na inzulin, čímž se zmírňuje či předchází diabetu a také se tím hubne. Půst dále podporuje vyplavování bílkoviny mozkového neurotrofického faktoru (BDNF), jehož dostatečně vysoká hladina je nezastupitelná pro zachování mentálního a duševního zdraví.
Jedním z dalších významných kladů delšího půstu je nástup autofagie. Je to proces, kdy tělo konzumuje vlastní zdroje. Takto organismus na buněčné úrovni recykluje nepotřebné či i vadné a nefunkční části a vyrábí z nich komponenty nové. Ukázalo se, že autofagie hraje významnou roli při ochraně proti chronickým onemocněním – cukrovce, kardiovaskulárnímu onemocnění, rakovině i neurodegenerativním nemocem.
Kolik běhu je už moc? Biohackeři vědí, že přetěžovat tělo znamená škodit zdraví i zabrzdit hubnutí. 
Biohacking: Běhat je dobré jen tak akorát. Příliš běhu škodí
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
