Reklama

Biohacking: Keto a low carb je teď mánie. Kolik proteinu má smysl jíst pro dlouhý a zdravý život?

Australský bio steak
Alpha from Melbourne, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=9818464
Alžběta Shejbalová

Navzdory tvrzení různých módních diet, lidé jedí proteinu spíše nadbytek než málo. To ale neplatí pro vyšší věk, kdy konzumace proteinu pomáhá dlouhověkosti.

Reklama

Dostatečný příjem proteinu je nutný pro zachování dobrého zdraví. Zaručuje udržení či přibývání prospěšného objemu svalové hmoty a jeho konzumace zajišťuje vyšší míru pocitu nasycenosti a tím brání přejídání a následné obezitě.  

Možná překvapivá biochemická pravda ale je, že na rozdíl od lipidů a sacharidů protein nehraje v živém organismu roli paliva. Je to stavební jednotka a využívá se kdykoliv je potřeba v těle nově postavit, opravit či přeměnit a také tvoří součást enzymů a hormonů. Protein je tedy jednou ze tří makroživin obsažená v každé přirozené se vyskytující potravině, kterou můžeme naším tělem strávit a asimilovat. Někde je ho více, někde je ho méně, ale v kromě průmyslově vyrobeném jídle (jako jsou čisté tuky či rafinovaný cukr a výrobků z nich), je obsažený všude. Každý protein je tvořen řetězcem aminokyselin, z nichž některé si tělo neumí samo vyrobit a je třeba je přijmout stravou.  

Protein a kyselina močová

Za určitých podmínek tělo umí přeměnit bílkovinu v sacharid, ale je to energeticky náročný a nevýhodný proces. Při něm navíc jako vedlejší produkt vzniká kyselina močová a její nadměrné množství je spojováno se zdravotními problémy a různými onemocněními, jako je třeba známá dna. To nastiňuje neurolog David Perlmutter v nové knize „Drop Acid – The Surprising New Science of Uric Acid“.  

Zelené smoothie - ilustrační foto

Biohacking: Obětovat snídani nebo večeři? Půst je hitem posledních let

V jakém formátu je nejlepší přerušovaný půst? Je opravdu absence jídla natolik zdraví prospěšná?

Přečíst článek

Statisticky konzumuje průměrný člověk v dnešní době bílkovin dostatek či spíše i nadbytek, a to zejména ve vyspělých ekonomikách. V Česku je to cca 85 g na osobu a den. Doporučený denní příjem podle Světové zdravotnické organizace je 0,8 - 1 g bílkovin na jedno kilo váhy na den. Při sedavém životním stylu se doporučuje spíše oněch 0,8 g, při denním zapojení fyzických aktivit je možno konzumovat více. Pro průměrně sportujícího člověka vážícího 70 kg to činí zhruba 63 g bílkovin denně.  

Protein pro dlouhověkost

Valter Longo, autor knihy Strava pro dlouhověkost (The Longevity Diet) a ředitel Institutu pro dlouhověkost při Jihokalifornské univerzitě, navrhuje pro všechny dospělé v produktivním věku nízko- až středně proteinovou stravu. Z jeho třicetiletého výzkumu vyplynulo, že strava s nižším obsahem bílkovin (0,6- 0,8 g/kg/den) lépe chrání proti civilizačním chorobám. Od zhruba 65 až 70 let věku ale Longo doporučuje lehce navýšit množství proteinu určitě na oněch 0,8 g na kilogram váhy za den. Studie totiž ukazují lepší zachování svalové hmoty v pozdějším věku a celkovou menší úmrtnost ze všech příčin při tomto množství bílkovin. Umělé dodávání bílkovin pomocí proteinových drinků je možné, ale spíše méně často vhodné pro většinovou populaci. 

Cake, cukrárna, dort

Biohacking: Vyšší váha je nemoc spánku

Chodí biohackeři spát pozdě nebo brzy? Určuje to cirkadiánní rytmus, tedy biologický cyklus řídící bdění a spánek. Jak je důležitý, co vše má na starosti a proč je dobré dívat se do slunce, se dočtete v novém dílu seriálu Biohacking.

Přečíst článek

Snad ještě větší debata než na téma kolik proteinu přijímat, existuje na téma z jakých zdrojů. Živočišné bílkoviny – ano nebo ne, a když ano, tak jaké – mléčné výrobky, ryby, steak? K odpovědím na tyto otázky lze najít množství méně i více kvalitních studií i názorů předních expertů. Longo například doporučuje vegetariánskou stravu bez mléčných výrobků a vajec, zato se zařazením ryb jednou až dvakrát týdně pro člověka v produktivním věku, senior může přidat ještě i jogurt či vejce denně. Protein z živočišných produktů představuje velmi dobře vstřebatelný zdroj aminokyselin. Pokud člověk z nějakého důvodu nepřijímá dostatečné množství nebo ho právě kvůli stáří či nemocem dostatečně nevstřebává, toto může být velká výhoda.  

David Sinclair, profesor na Harvardské univerzitě, přední odborník na stárnutí a autor knihy Konec stárnutí – Proč stárneme a proč už nemusíme, začal propagovat vegetariánskou stravu nebo alespoň snížení množství zkonzumovaného masa. V poslední době se totiž zjistilo, že živočišný protein obecně, a zvláště skupina takzvaných větvených aminokyselin (BCAA) přítomných v proteinu živočišných produktů podporuje signalizační dráhu zvanou mTOR a ta výrazně podporuje pro-stárnoucí a pro-zánětlivé procesy v organismu, které mohou vést až k diabetu, rakovině a kardiovaskulárnímu onemocnění. Toto může mít obzvláště vliv při nadměrném podílu živočišného proteinu ve stravě. 

ilustrační foto

Biohacking: Běhat je dobré jen tak akorát. Příliš běhu škodí

Kolik běhu je už moc? Biohackeři vědí, že přetěžovat tělo znamená škodit zdraví i zabrzdit hubnutí.

Přečíst článek

Magazín Newstream CLUB

Tématem druhého čísla byznysově - lifestylového čtvrtletníku je návod, jak globálně uspět, jak dobýt svět a užít si ho.

Na titulní straně představujeme neurologa Martina Tolara. Jeho společnost Alzheon je nejblíž ze všech farmaceutických firem světa k dosažení schválení léku na Alzheimerovu nemoc. Co všechno musel obětovat a jak těžké bylo prosadit se v USA?

„Amerika je kouzelná v tom, že když máte chuť něco dělat, máte výdrž a nadšení, tak vám pomůže. Ona je to země plná lidí, kteří tam přišli s jedním kufrem a vybudovali si tam z ničeho, jen ze svých snů, celý život,“ říká Tolar v hlavním rozhovoru magazínu.

A magazín dále přináší řadu příběhů osobností, kterým se ve světě podařilo uspět. Eduard Kučera například vypráví, jak těžké bylo hledat vhodného správce majetku a vysvětluje, proč se nakonec rozhodl většinu investic mít v USA.

Architekt Petr Štefek pracoval v Londýně u Normana Fostera a popisuje rozdíly mezi globální londýnskou scénou a Prahou.

Legendární investor Gabriel Eichler pak popisuje svou cestu z USA zpět do Československa a jak tu jeho know-how pomáhalo budovat svobodnou ekonomiku.

Jak dostat dítě na Oxford?

Připravit svým potomkům ty nejlepší startovní podmínky pro život, kariéru a úspěch ve světě je snem každého rodiče. Stojí to však peníze a čas. A také je k tomu potřeba učinit celou řadu správných rozhodnutí od volby střední školy přes kroužky a další mimoškolní aktivity. Odměnou ale může být studium na některé z nejprestižnějších univerzit světa na obou březích Atlantiku i Pacifiku. Jak ta správná rozhodnutí skutečně učinit poradí nejpovolanější odborníci ve druhém čísle magazínu Newstream CLUB, který právě vychází.  K dostání je v síti trafik Lagardère i online

Příští číslo magazínu Newstream CLUB vyjde již v březnu. 

Související témata

Miliardáři

Vzdělávání

Biohacking

Reklama

Související

Brambory, farmář

Biohacking: Obyčejné brambory nejsou strašák. Umí podporovat hubnutí

Přečíst článek
Kurkuma, kurkumin, koření

Biohacking: Kurkuma je těžká váha pro zdraví a proti stárnutí, protože ničí zánět. Zádrhel tam ale je

Přečíst článek
Biohacking (ilustrační foto)

Biohacking: Trend, jak „žít věčně" podle miliardářů. Dozvíte se v obsáhlém seriálu

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme