Reklama

Biohacking: Keto a low carb je teď mánie. Kolik proteinu má smysl jíst pro dlouhý a zdravý život?

Australský bio steak
Alpha from Melbourne, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=9818464
Alžběta Shejbalová

Navzdory tvrzení různých módních diet, lidé jedí proteinu spíše nadbytek než málo. To ale neplatí pro vyšší věk, kdy konzumace proteinu pomáhá dlouhověkosti.

Reklama

Dostatečný příjem proteinu je nutný pro zachování dobrého zdraví. Zaručuje udržení či přibývání prospěšného objemu svalové hmoty a jeho konzumace zajišťuje vyšší míru pocitu nasycenosti a tím brání přejídání a následné obezitě.  

Možná překvapivá biochemická pravda ale je, že na rozdíl od lipidů a sacharidů protein nehraje v živém organismu roli paliva. Je to stavební jednotka a využívá se kdykoliv je potřeba v těle nově postavit, opravit či přeměnit a také tvoří součást enzymů a hormonů. Protein je tedy jednou ze tří makroživin obsažená v každé přirozené se vyskytující potravině, kterou můžeme naším tělem strávit a asimilovat. Někde je ho více, někde je ho méně, ale v kromě průmyslově vyrobeném jídle (jako jsou čisté tuky či rafinovaný cukr a výrobků z nich), je obsažený všude. Každý protein je tvořen řetězcem aminokyselin, z nichž některé si tělo neumí samo vyrobit a je třeba je přijmout stravou.  

Protein a kyselina močová

Za určitých podmínek tělo umí přeměnit bílkovinu v sacharid, ale je to energeticky náročný a nevýhodný proces. Při něm navíc jako vedlejší produkt vzniká kyselina močová a její nadměrné množství je spojováno se zdravotními problémy a různými onemocněními, jako je třeba známá dna. To nastiňuje neurolog David Perlmutter v nové knize „Drop Acid – The Surprising New Science of Uric Acid“.  

Zelené smoothie - ilustrační foto

Biohacking: Obětovat snídani nebo večeři? Půst je hitem posledních let

V jakém formátu je nejlepší přerušovaný půst? Je opravdu absence jídla natolik zdraví prospěšná?

Přečíst článek

Statisticky konzumuje průměrný člověk v dnešní době bílkovin dostatek či spíše i nadbytek, a to zejména ve vyspělých ekonomikách. V Česku je to cca 85 g na osobu a den. Doporučený denní příjem podle Světové zdravotnické organizace je 0,8 - 1 g bílkovin na jedno kilo váhy na den. Při sedavém životním stylu se doporučuje spíše oněch 0,8 g, při denním zapojení fyzických aktivit je možno konzumovat více. Pro průměrně sportujícího člověka vážícího 70 kg to činí zhruba 63 g bílkovin denně.  

Reklama

Protein pro dlouhověkost

Valter Longo, autor knihy Strava pro dlouhověkost (The Longevity Diet) a ředitel Institutu pro dlouhověkost při Jihokalifornské univerzitě, navrhuje pro všechny dospělé v produktivním věku nízko- až středně proteinovou stravu. Z jeho třicetiletého výzkumu vyplynulo, že strava s nižším obsahem bílkovin (0,6- 0,8 g/kg/den) lépe chrání proti civilizačním chorobám. Od zhruba 65 až 70 let věku ale Longo doporučuje lehce navýšit množství proteinu určitě na oněch 0,8 g na kilogram váhy za den. Studie totiž ukazují lepší zachování svalové hmoty v pozdějším věku a celkovou menší úmrtnost ze všech příčin při tomto množství bílkovin. Umělé dodávání bílkovin pomocí proteinových drinků je možné, ale spíše méně často vhodné pro většinovou populaci. 

Cake, cukrárna, dort

Biohacking: Vyšší váha je nemoc spánku

Chodí biohackeři spát pozdě nebo brzy? Určuje to cirkadiánní rytmus, tedy biologický cyklus řídící bdění a spánek. Jak je důležitý, co vše má na starosti a proč je dobré dívat se do slunce, se dočtete v novém dílu seriálu Biohacking.

Přečíst článek

Snad ještě větší debata než na téma kolik proteinu přijímat, existuje na téma z jakých zdrojů. Živočišné bílkoviny – ano nebo ne, a když ano, tak jaké – mléčné výrobky, ryby, steak? K odpovědím na tyto otázky lze najít množství méně i více kvalitních studií i názorů předních expertů. Longo například doporučuje vegetariánskou stravu bez mléčných výrobků a vajec, zato se zařazením ryb jednou až dvakrát týdně pro člověka v produktivním věku, senior může přidat ještě i jogurt či vejce denně. Protein z živočišných produktů představuje velmi dobře vstřebatelný zdroj aminokyselin. Pokud člověk z nějakého důvodu nepřijímá dostatečné množství nebo ho právě kvůli stáří či nemocem dostatečně nevstřebává, toto může být velká výhoda.  

David Sinclair, profesor na Harvardské univerzitě, přední odborník na stárnutí a autor knihy Konec stárnutí – Proč stárneme a proč už nemusíme, začal propagovat vegetariánskou stravu nebo alespoň snížení množství zkonzumovaného masa. V poslední době se totiž zjistilo, že živočišný protein obecně, a zvláště skupina takzvaných větvených aminokyselin (BCAA) přítomných v proteinu živočišných produktů podporuje signalizační dráhu zvanou mTOR a ta výrazně podporuje pro-stárnoucí a pro-zánětlivé procesy v organismu, které mohou vést až k diabetu, rakovině a kardiovaskulárnímu onemocnění. Toto může mít obzvláště vliv při nadměrném podílu živočišného proteinu ve stravě. 

ilustrační foto

Biohacking: Běhat je dobré jen tak akorát. Příliš běhu škodí

Kolik běhu je už moc? Biohackeři vědí, že přetěžovat tělo znamená škodit zdraví i zabrzdit hubnutí.

Přečíst článek

Reklama

Související

Sardinky. Rybí restaurace

Biohacking: Příliš železa v těle škodí. Pozor na litinové hrnce

Přečíst článek
Ryby, mořské plody

Biohacking: Vitamín A skoro stačí přijímat z živočišné stravy

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme