Minule jsem tu psal o hrozbě Blackoutu a v uplynulém týdnu již prosakovaly zprávy, že vlivem nedostatku uhlí musejí v Indii v několika regionech šetřit s energii. Řekl bych, že tyto zprávy by měly vnímat zejména politické špičky EU ve chvíli, kdy tlačí na elektromobilitu a odklon od tradičních zdrojů v rámci Green Deal.
Volatilita měřena americkým indexem strachu VIX se již nějakou dobu drží na vyšších úrovních (kolem 20) a nezdá se, že by ho mělo v příštích dnech něco významně trvale uklidnit. Investoři si možná uvědomují, že křehké pandemické oživení může být ohroženo strmým růstem cen energií ve světě, pokřivením dodavatelských vztahů a inflací.
Na trzích se dál projevuje zvýšená volatilita, která asi nejvíce pramení z obav ze stoupajících cen energií, zejména elektřiny, a lze říct, že výsledek voleb v Německu, kde zvítězila SPD, tuto situaci příliš nezměnil.
Z pohledu na akciové trhy to vypadá, že se indexy stabilizovaly a z vyjádření řady tržních stratégů se zdá, že by korekce mohla být u konce. Co konkrétně promlouvalo do dění na finančních trzích v nedávné době?
Americký burzovní parket zakončil tento týden se ztrátami. Investoři se navíc obávají plánu na zvýšení daní, delta varianty covidu i utahování měnové politiky ze strany Fedu. Ztráty vedly především velké technologické firmy. To na pražském parketu padaly desetileté rekordy. Jaké události byly ty hlavní?
Uplynulý týden se nesl ve znamení korekce. Po delší době tak trhy otestovaly nižší úrovně. Co stálo za touto změnou „býčí“ nálady?
Inflační „figura“ eurozóny výrazně překonala konsensus analytiků směrem nahoru. Index spotřebitelských cen v srpnu meziročně vzrostl na tři procenta a překonal tak cíle ECB. Trvalo mu to prakticky více než 10 let. Vkrádá se proto otázka, zda nyní budeme svědky pozvolného obratu měnové politiky v eurozóně? Asi těžko.
V uplynulém týdnu bylo největší sledovanou událostí každoroční sympozium v Jackson Hole. A o co vlastně jde?
Posledních několik týdnů na burzovních trzích se odehrává ve znamení, které by se dalo jednoduše přeložit, jako: „stačí počkat, když to trochu sletí, přikoupit a svézt se s marketem vesele směrem k novým indexovým maximům.“ Přesto přichází otázka, co by mohlo tuto trajektorii světových burz změnit?
Pražská burza je letos pro investory výnosnější než indexy největších trhů v Evropě a ve světě. A Spojené státy vykročily vstříc masivnímu zadlužení.
V tomto týdnu pokračovala výsledková sezóna a nutno přiznat, že nějaké výrazné překvapení pro trhy nepřinesla.
Uplynulý týden se nesl v letním duchu, kurzotvorných zpráv s dopadem na trhy bylo obecně pomálu. Přesto došlo k několika událostem, které rozbouřily jinak poklidné vody burz, na kterých jsou přítomny stále levné peníze Fedu a ECB.
Ceny ropy 📈 rostou zhruba o dvě procenta kvůli možnému vyostření napětí mezi Spojenými státy a Íránem, které by mohlo omezit dodávky. Pomáhají jim i známky vyšší poptávky. Severomořská ropa Brent vykazuje nárůst o 1,7 procenta a byla lehce pod 70 dolary za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate přidávala 1,8 procenta a vrátila se zpět nad 65 dolarů za barel.
