Ivan Bartoš dva a půl roku na svém úřadě pro místní rozvoj „prokrastinuje“. Tváří se jako apoštol digitalizace, ale s tou zatím pohnul málo. Mezitím se těší na příští volby, průzkumy mu pořád dávají asi deset procent. Výsledkem jeho aktivity je, že se blíží kolaps stavebního řízení v Česku.
Hned po sametové revoluci se stal federálním ministrem hospodářství, od roku 1992 byl pět let ministrem průmyslu ve vládě Václava Klause. Od roku 2014 byl Vladimír Dlouhý devět let prezidentem Hospodářské komory. Až do loňského května, kdy se rozhodl už dál svůj mandát neobhajovat. Z očí české veřejnosti potom tak trochu zmizel. Nicméně, ve skutečnosti povýšil. Stal se prezidentem celoevropské hospodářské komory, Eurochambres, a v Bruselu lobbuje za evropské firmy. Potkává se s klíčovými evropskými politiky, české politice už se nehodlá věnovat. A už moc nechce chodit ani do médií, je jich přesycen. Pro Newstream udělal výjimku.
Při vstupu do evropské unie před dvaceti lety jsme přijali závazek přijmout, až budeme připraveni, také jednotnou měnu. Tento závazek evidentně zatím stále nemíníme splnit. Za sebe poznamenávám, naštěstí.
Marketingoví experti Spolu představili vizuály pro volby do Evropského parlamentu, které se budou konat v červnu. Třemi slovy: Vypadá to děsivě. Člověku se chce z výkonů expertů najatých ODS, z jejich přemýšlení, brečet. I kdyby chtěl tuto tradiční českou partaj někdo volit, někdo, kdo zastává hodnoty otevřeného trhu, svobody, a nemá rád populismus, tak proboha, co to předvádějí?
Šéfuje největší české bance již osm let. Tomáš Salomon je také spolu s několika podnikateli iniciátorem projektu Druhá ekonomická transformace. Česko už nemůže být montovnou, růst musí založit na větší přidané hodnotě, říká. Jak toho dosáhnout? Česká spořitelna investuje do programu finančního vzdělávání dětí, má ambici dosáhnout na všechny školáky. V letošním roce čeká pokles úrokových sazeb hypoték, zároveň jeho firma dál masivně investuje do nájemního bydlení. „Máme rozestavěno sedm set bytů a do dvou let budeme na tisícovce,“ říká šéf České spořitelny. Ta za letošní první čtvrtletí dosáhla zisk 5,7 miliardy korun, meziročně o 73 procenta víc.“
Vláda silou svých hlasů protlačila sněmovnou úpravy penzí. Nazývá je poněkud nadneseně reformou. Média tento termín přejímají, takže se tu bavíme o Jurečkově reformě penzí. Popravdě, není to reforma. Je to jakási úlitba nalevo i napravo. Přesně v duchu, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Vláda prostě není schopná zásadních rozhodnutí.
Dvacet let v Evropské unii nepovažujeme za úspěšné období, říká Václav Klaus. Řekl to u příležitosti vydání své nové knihy s názvem O Evropě, 30 let polemiky. Knihu vydal jeho Institut Václava Klause a bývalý prezident ji veřejně uvedl před kamerami v tiskovém centru České tiskové kanceláře.
Je to situace, která se opakuje rok co rok. Přijde jaro, oteplí se, potom někdy v březnu nebo v dubnu přimrzne, a meruňkáři z Jižní Moravy začnou křičet, že chtějí kompenzaci od státu za umrzlé květy. A také vinaři. A další. Okamžitě po těchto stížnostech přispěchá ministr zemědělství, obvykle je to nějaký lidovec. Protože lidovci tak nějak z dávné tradice drží ministerstvo zemědělství. Nikdo neví proč, možná něco v duchu, že půda patří lidovcům.
Jak to bylo se zamýšlenou schůzkou k důchodům na Hradě? Měli se tam setkat zástupci koalice a opozice, prezident Pavel chtěl naplnit svou vysněnou roli mediátora. Schůzka nebyla, Babišovi lidé do ní hodili vidle, nepřišli. Teď sledujeme různé mediální úniky, které mají ukázat, kdo zkazil debatu o důchodové reformě.
Skupina nemovitostních fondů ZDR Investments koupila tři retail parky ve Slovinsku, za celkem 600 milionů korun. Firma, kterou před šesti lety začali budovat Radek Hladký, Roman Latuske a Zdeněk Prázdný, tak vstoupila už do šesté země. Celkem vlastní 66 nemovitostí, většinou právě retail parků. Nejvíce jich má v Česku, ale postupně se společnost rozrůstá na Slovensko, do Rakouska, Německa, Chorvatska, a nově do Slovinska.
Máme jeden bytový projekt na Praze 9, ale ten je nyní pozastavený, protože nám dělá obstrukce jedna paní, říká Petr Palička, šéf Real Estate společnosti Penta. To je podle něj notorický problém, a proto trvá výstavba v hlavním městě a obecně v Česku tak dlouho. Týká se to kanceláří i bytů. Proto se málo staví, proto cena bydlení roste, mladí lidé utíkají do nájmů. Od nového stavebního zákona, který má začít platit v polovině roku, si Palička moc neslibuje. Nově ustanovená fikce souhlasu je podle něj pofiderní. „Uvidíme, co ukáže praxe.“
Ivan Bartoš si digitalizaci nalepil na čelo. A přestože žádná digitalizace za víc než dva roky jeho vládnutí úřadu pro rozvoj není, jeho ministerstvo neumí správně vypsat tendry na dodavatele informačních systémů, Bartoš donekonečna omílá, že je věrozvěstem digitalizace. Politicky mu tato lež už dva roky prochází. Podle průzkumů jeho Pirátská strana pořád pobírá přes deset procent voličů. Patrně mládežníků, kterým je realita ukradená. A je proto důležitým partnerem pro jakákoliv vyjednávání o složení vlády.
Ano, je dnes docela teplo. Pro někoho je to důkazem klimatické změny, proti které je potřeba bojovat. Pro jiné jde o celkem příjemný úvod jara. Událostí dne je, že jakési Švýcarky, některé zpravodajské weby je nekorektně označují jako „starší Švýcarky“, uspěly u soudu ve Štrasburku se svou žalobou na švýcarskou vládu, která je prý příliš pasivní v boji proti oteplování.
Po dvou letech zamrzlého trhu s nemovitostmi se letos, počínaje jarem, čeká zlom. S poklesem úrokových sazeb a po stagnaci prodeje bytů, kdy lidé s nákupem nemovitostí vyčkávali, přichází přelomový rok. „Očekáváme, že letos budeme mířit k tisícovce prodaných bytů,“ říká Dušan Kunovský, majitel největšího developera v zemi, který se soustředí na pražský trh.
Jméno Ivan Korčok, možná budoucí slovenský prezident, je v Česku úplně neznámé. Kdo že je tento Korčok, kterého si možná Slováci zvolí za prezidenta? Češi jsou zmatení, nikdo tu o něm nic neví. Kdo se o slovenské volby v Česku trochu zajímá, a není to moc lidí, hodí si jméno Korčok do Googlu. Možná to zní trošku přezíravě, na to byli Slováci vždy velmi citliví. Ale, bohužel, je to realita.
