Ruský plyn nyní na Ukrajinu teče přes pět zemí, loni tekl přímo. Je to dražší, a Kyjev navíc přichází o poplatky za tranzit, jež naopak získávají západní sousedé.
Podpis smlouvy mezi českou a korejskou stranou ohledně výstavby dukovanských bloků, plánovaný na březen, zřejmě bude mít velmi zvláštní nádech. Nejen kvůli napjaté vnitropolitické situaci v asijské zemi.
Asijské akcie dnes rostou, česká koruna či euro posilují. Trhy však často vidí věci jen v krátko- či střednědobém horizontu. Z hlediska dlouhodobého, dějinného, se dnes Evropa probouzí do hořkého rána. Konsternovaná z toho, že včera vlastně začala jednání o budoucím uspořádání světa, aniž by o tom byť jen věděla. Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin jednají – a jednat budou – „o ní bez ní“.
Burzovní cena elektřiny s dodáním v příštím roce je nyní o zhruba 40 procent výše než před rokem touto dobou, vyjde na asi 106 eur za megawatthodinu. A dodavatelé elektřiny tuto skutečnost už nemůžou ignorovat. Ještě letos začátkem února sice zhusta zlevňovali, ale dost možná naposledy.
Americký prezident Donald Trump říká, že už během dvou dní zavede další sadu cel. Tentokrát půjde o takzvaná reciproční cla. Dorovnával by tedy americká cla s těmi, jež na USA uplatňují jiné země.
Cena plynu v EU vyskočila na více než dvouleté maximum. Dosáhla až 57,9 eura za megawatthodinu. Zásobníky v Evropě jsou naplněny jen ze 49 procent, zatímco pětiletý průměr pro tuto část roku je 57 procent. Cenu zvyšuje také vyhlížené chladné počasí v severozápadní Evropě. A také ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu letos na Nový rok. Ukrajina sama teď plyn postrádá, takže jej musí nově dovážet ze Slovenska a ve vyšší míře z Maďarska, což cenu plynu v EU dále šponuje.
Ukrajina od tohoto pátku výrazně navýšila dovoz zemního plynu ze Slovenska. A také z Maďarska. Graf Bloombergu níže zachycuje denní průtok plynu předávací stanicí Budince na slovensko-ukrajinském pomezí. Včera touto stanicí proteklo 7,3 milionu metrů krychlových, což je na poměry posledního více než roku nebývale velké množství. Kyjev totiž hned dvojitě strádá kvůli svému ukončení tranzitu ruského plynu letos začátkem roku.
Dnes začíná „vrcholná valentýnská sezóna“. Zpravidla totiž trvá od 9. do 14. února, což je „Den D“. Den svatého Valentýna, „svátek všech zamilovaných“ letos připadá na pátek.
Česká republika v době od druhé poloviny roku 2021 vykazuje v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největší nárůst cen elektřiny pro domácnosti, ale současně také nejvýraznější nárůst veřejného zadlužení. V paritě kupní síly má Česko elektřinu, ale i plyn prakticky nejdražší v EU. A to je Česko ze zemí Visegrádské čtyřky dlouhodobě suverénně největším čistým vývozcem elektřiny. Samé paradoxy, zdá se. Odkud se berou? To vysvětluje ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Lednová inflace v ČR byla vyšší, než drtivá většina analytiků očekávala. Meziročně dosáhla úrovně 2,8 procenta. Předpoklad byl v konsensu analytiků takový, že to budou jen 2,6 procenta.
Vánoce nečekaně silně povzbudily nakupování Čechů, ti své útraty v obchodech navýšili nejvíce za takřka tři roky. Více utráceli hlavně za kosmetiku a oblečení, komentuje čerstvá data statistiků ekonom Lukáš Kovanda.
Stačily dohromady pouze tři telefonáty – navíc se začínající prezidentkou-novickou a naopak s už jen dosluhujícím premiérem, „chromou kachnou“ –, aby americký prezident Donald Trump vzal během pár hodin zpět svůj vlajkový slib. Který původně, loni, zněl tak, že hned první den v Bílém domě uvalí na obě sousední země 25procentní clo, jež bude držet tak dlouho, dokud přeshraniční příliv ilegální imigrace i fentanylu neustane.
Čím si Donald Trump získal americké IT miliardáře, tedy nejbohatší lidi světa? Tím, že jim slíbil levnou fosilní elektřinu pro datová centra ke zdokonalování umělé inteligence.
Suchej únor. Kampaň, která představuje stále závažnější problém pro prodejce alkoholu. Ať už se jedná o hospody či hypermarkety. Zvláště hospody, předně ty venkovské, jsou přitom od loňska zasaženy růstem DPH z čepovaného piva.
Americký prezident Donald Trump dnes nad ránem středoevropského času zopakoval svoji páteční hrozbu Evropské unii, cla na unijní dovoz prý „určitě zavede“. Pokud se vezme Evropská unie jako celek, jde o vůbec největšího dovozce do USA, většího, než je Mexiko, Čína či Kanada, na něž zavedl nová cla o víkendu (s platností od zítřka) – vysoká zejména, co se týče Kanady a Mexika. V roce 2023 činil dovoz EU do USA 502 miliard eur, zatímco druhé Mexiko vykázalo dovoz do USA v rozsahu zhruba 440 miliard eur. Je tedy zřejmé, že EU je Trumpovi „trnem v oku“ podobně jako uvedený trojlístek zemí. Takto viděno se vskutku zdá být jen otázkou času, než americký prezident nová cla na EU zavede.
