Lukáš Kovanda je český ekonom, pedagog a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Do roku 2022 byl členem Národní ekonomické rady vlády, je členem vědeckého grémia České bankovní asociace. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
články autora
Lukáš Kovanda: Uprchlíci z Ukrajiny už se státu začínají vyplácet
Zanedlouho uplyne dva a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Pomoc Česka napadené zemi a jejímu obyvatelstvu za tu dobu odpovídá zhruba 120 miliardám korun. Tato částka vychází z dat tuzemského ministerstva práce a sociálních věc a z údajů Institutu světové ekonomiky v německém Kielu.
Od ruské invaze na Ukrajinu začátkem roku 2022 do poloviny letošního roku obdržel Kyjev celkem 203,1 miliardy eur zahraniční pomoci. To je v přepočtu dle dnešního kurzu celkem 5,1 bilionu korun.
Německo vydalo zatykač na Ukrajince, jenž se měl podílet na přípravě exploze plynovodů Nord Stream v září 2022, uvádí ve své dnešní zprávě list Süddeutsche Zeitung. Jde o potápěčského instruktora, který žije v Polsku.
Čeští medailisté z Paříže dostanou za medaile odměnu jen necelých 10 milionů korun, v Tokiu to bylo přes 20 milionů. Takřka třetinu odměny od té doby navíc „požrala“ inflace.
Za tři týdny je tu začátek nového školního roku, takže rodiče školáků si musí vyčlenit nemalé finanční prostředky. Zejména pak rodiče, jejichž prvorozené dítě jde do první třídy základní školy. Příslušné finanční náklady na takového žáka letos v průměru přesáhnou 7200 korun a budou tak nejvyšší v historii. I tak však růst příslušných cen oproti minulým letům zmírnil. Záleží ovšem pochopitelně také na kvalitě pořizovaných věcí. Mnozí rodiče netuší, že jim s vypravením potomka do školy může finančně pomoci stát, a to až částkou maximálně odpovídající desetinásobku životního minima jednotlivce, které letos jako loni činí 4860 korun. Na potřeby školáka může tedy stát vyčlenit až takřka 48 900 korun.
Vláda vsadila na sestavování státního rozpočtu na příští rok v režimu utajení před médii i veřejností. Znemožňuje jí to tak komunikovat i o věcech, kterými by se mohla pochlubit.
Klíčovým motivem překvapivého vpádu ukrajinských vojsk do kurské oblasti v Rusku je snaha zvýšit vyjednávací sílu Kyjevu, soudí vojenští stratégové. Ukrajina by ovšem mohla získat i silnější pozici specifičtěji stran zajištění dodávek ruského plynu, eventuálně se snažit Rusko „vyšachovat“ z možnosti přes její území dodávat plyn do EU ještě i za horizontem letošního roku.
Slovensko nyní vůbec poprvé přiznává, že dodávky ropy mu zastavila sama ruská strana, nikoli ukrajinská, jak dosud Bratislava i Budapešť tvrdily. Ruský Lukoil podle slovenského Slovnaftu, jejž cituje agentura Bloomberg, zastavil dodávky z titulu zásahu vyšší moci, jímž míní prohloubení ukrajinských sankcí, platné od letošního července.
Tim Walz, parťák do kampaně Kamaly Harrisové, možný příští viceprezident USA, ještě v roce 2019 veřejně vyzýval Donalda Trumpa, ať ukončí obchodní válku s Čínou. Na síti X, tehdy Twitter, v srpnu 2019 v rámci kritiky tehdejšího Trumpova úřadování v Bílém domě uvedl, že by prezident měl konečně „začít dělat svoji práci a ukončit obchodní válku s Čínou.“
Investory naráz svírá hned několik strachů. Z tvrdého přistání americké ekonomiky a tamní recese; ze splasknutí bubliny akciových titulů, jež v uplynulé době šponovalo nadšení z příznivého dopadu umělé inteligence (AI) do jejich ziskovosti; a v neposlední řadě z velké války na Blízkém východě, kde se schyluje k úderu Íránu na izraelské cíle, jejž USA a Izrael jistě nenechají bez odpovědi. Tel Aviv sám uvádí, že nyní válčí hned na několika frontách, a Spojené státy v oblasti Blízkého východu navyšují svoji vojenskou přítomnost.
Digitalizace stavebního řízení představuje bez přehánění fiasko. Prakticky každý nový systém, zvláště takto komplexní, má své „porodní bolesti“, které zakrátko odezní. V tomto případě je však situace horší. Nejde jen o nedostatky v oblasti technické, softwarové, v samotném naprogramování nového systému, ale i o nedostatky toho rázu, že referenti, kteří s ním mají pracovat, nejsou dostatečně proškoleni a chybí jim i praktický manuál. Přitom o tom, že novému systému hrozí kolaps, se mluvilo již na jaře, ba dokonce loni. Takže ministerstvo pro místní rozvoj mohlo v dostatečné míře proškolení zajistit, stejně jako manuál.
Tento týden vyšlo celkem nečekaně najevo, že to podle všeho byla ruská strana, a nikoli Ukrajina, která zavřela Maďarům a Slovákům kohoutky s ropou. Ale buďme přesní. Zavřela pouze kohoutky s ropou, kterou dodává ruská soukromá firma Lukoil. Takže ropa jiných ruských firem, například Kremlem přímo ovládaného podniku Rosněfť, proudí přes Ukrajinu na Slovensko, do Maďarska i do Česka dále.
Tak to je gól. Vlastní? Zdá se, že Maďarům a Slovákům ve skutečnosti vypnula ropné kohoutky Moskva, a ne Kyjev. Premiéři Viktor Orbán s Robertem Ficem by si tak měli stěžovat nikoli v Kyjevě či v Bruselu, ale u ruského prezidenta Vladimira Putina v Kremlu.
Proč mají Češi letos v rámci EU tak mimořádně levné pohonné hmoty? Česko stále ve velkém nakupuje levnou ruskou ropu, na rozdíl i třeba od Polska či Rumunska.
Norsko zvažuje, zda jeho státní investiční fond prodá podíly v některých neizraelských firmách kvůli jejich působení v palestinském Pásmu Gazy a na Izraelem okupovaném Západním břehu. Uvedl to server listu Financial Times. Fond podle svého sdělení předal blíže neurčený počet mezinárodních společností Radě pro etiku, která posuzuje, zda podniky neporušují mezinárodní právo na okupovaných územích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel do Bílého domu, kde bude jednat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými lídry. Před jednáním ukrajinský prezident uvedl, že cílem je spolehlivý mír pro Ukrajinu a celou Evropu.
V Íránu působí v tuto chvíli první skupina vyslaných pracovníků, kteří obnovují činnost českého velvyslanectví v Teheránu. Uvedlo to ministerstvo zahraničí. Česko kvůli konfliktu mezi Izraelem a Íránem dočasně uzavřelo ambasádu v polovině června.
Evropští lídři začali přijíždět do Bílého domu před jednáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na místě je už generální tajemník NATO Mark Rutte či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, informuje stanice CNN. U příležitosti návštěvy státníků je na jižní louce Bílého domu 🎖️🎖️🎖️ čestná stráž.
Jižní Korea a Spojené státy dnes zahájily společné vojenské cvičení, jehož cílem je posílit svou připravenost proti hrozbám ze strany Severní Koreje. Informovala o tom agentura Kjódó. Manévry s 21 tisíci vojáky jsou rozděleny do dvou částí, což je vnímáno jako smířlivý krok jihokorejského prezidenta I Če-mjonga vůči KLDR.
Předseda Evropské rady António Costa svolal na úterý videokonferenci premiérů či prezidentů členských států EU. Hovořit mají o výsledcích dnešního jednání některých evropských činitelů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o Ukrajině.
Hamás souhlasil s návrhem na příměří v Pásmu Gazy, který v neděli dostal od zprostředkovatelů jednání - Egypta a Kataru. Rámec dohody předpokládá 60denní příměří, propuštění izraelských rukojmí ve dvou fázích a zahájení vyjednávání o uzavření 💣💣💣 trvalého klidu zbraní.
Teplé a bezsrážkové počasí uplynulého týdne posunulo letošní žně téměř k cíli a vyrovnalo výrazné počáteční zpoždění. 👩🌾👩🌾👩🌾 Zemědělci dosud sklidili téměř 90 procent ploch obilnin a přes 95 procent ploch řepky, loni touto dobou měli farmáři pod střechou bezmála veškerou úrodu řepky i obilnin.
Břeclavský výrobce výtahů a eskalátorů Otis, který na konci letošního roku v Břeclavi ukončí výrobu, měl loni tržby srovnatelné s rokem 2024, přesáhly 2,16 miliardy korun. Zisk společnosti po zdanění ale klesl, a to o 70 procent na 63 milionů korun, provozní zisk se snížil o 75 procent na 57 milionů korun.
Škodovácké 🚊🚊🚊 tramvaje nového typu Škoda ForCity Plus 47T zahájily provoz s cestujícími v Chotěbuzi, stotisícovém německém městě v Braniborsku. Aktuálně je jich tam pět, celkem jich tam Škoda Group dodá 22.