Prezidentská debata zvýšila šance Kamaly Harrisové na získání Bílého domu. Podpora zpěvačky Taylor Swift, která se postavila na stranu Harrisové, ale zatím kartami nezamíchala. Alespoň to ukazují data z predikčních trhů.
Inflace v Česku činila v srpnu meziročně 2,2 procenta. Analytici přitom čekali její zmírnění z červencové úrovně 2,2 procenta ke dvouprocentní úrovni inflačního cíle ČNB. Koruna v reakci na zveřejnění údajů přechodně zpevnila pod psychologickou hranici 25 korun za euro, plyne z dat agentury Bloomberg. Výraznější než očekávaná inflace totiž zvyšuje pravděpodobnost pomalejšího dalšího snižování základní úrokové sazby ČNB, které by zvýšilo atraktivitu koruny v očích investorů.
V srpnu se růst míry nezaměstnanosti v Česku zastavil. Míra nezaměstnanosti totiž stagnovala na své červencové úrovni 3,8 procenta. Na ni stoupla z červnové hodnoty 3,6 procenta. Trh práce se tedy v srpnu dokázal již plně adaptovat na letošní legislativní zpřísnění podmínek zaměstnávání takzvaných dohodářů.
Rozpočtové deficity vypadají stále poměrně bezútěšně. I v příštím roce má státní rozpočet hospodařit se schodkem až 230 miliard korun.
Maďarsko a Slovensko nyní počátkem září dramaticky navýšily dovoz ruské ropy jižní větví ropovodu Družba.
Výkon českého průmyslu zůstal i letos v červenci chabý, v souladu s očekáváním. Meziměsíčně odepsal 0,8 procenta, meziročně pak dokonce 1,9 procenta. Vyhlídky do dalších měsíců přitom nejsou o moc lepší.
Ministerstvo financí apeluje, že vývoj rozpočtových deficitů se má očišťovat o inflaci. Proti tomu nelze nic moc namítat. I když pokud bychom pak měli být v očišťování opravdu důslední, je třeba deficity očistit také o makroekonomický vývoj, respektive o tu jeho část, kterou vláda nemohla objektivně ovlivnit.
Češi v červenci utráceli více, než se čekalo. Tržby maloobchodu narostly výrazněji, než se předpokládalo, jak v porovnání s loňským červencem, tak ve srovnání s letošním červnem, tedy meziměsíčně. Meziročně nárůst činil 4,5 procenta, když se čekal nárůst 3,9 procenta. Meziměsíčně zase šlo o 0,7procentní vzestup, když mnozí analytici mínili, že nebude ani poloviční.
Prodeje elektroaut v Německu se bortí, v srpnu spadly meziročně o takřka 70 procent, konstatuje původce čísel, spolkový úřad pro automobilovou dopravu. Jde podle něj o „propad historických dimenzí“. Německá vláda pod tlakem okolností přispěchala s ujištěním, že Volkswagen padnout nenechá.
Německá automobilka Volkswagen zvažuje zavírání svých fabrik v Německu. Je to zlom. K něčemu takovému ve své takřka devadesátileté historii totiž nikdy nepřistoupila. Drtí ji vysoké ceny energií, těžké bruselské regulace, zelená agenda i nezachycený nástup elektromobility. Když Volkswagen byť jen zvažuje uzavření některé ze svých evropských fabrik, což nikdy neučinil, je to vysoce alarmující, soudí analytici autobranže.
Vláda nadále hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček.
Fialova ale vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova. I proto, že v příštím roce opět naroste počet státních zaměstnanců. Rozpočet na příští rok se ale pozitivně nese ve znamení vysokých výdajů na investice či obranu.
Akcie maďarského petrochemického podniku MOL nyní mažou část svých ztrát poté, co ukrajinský Naftogaz uvedl, že své smluvní závazky bude plnit dále. Naftogaz se tím staví proti dnešnímu výroku poradce ukrajinského prezidenta Podoljaka, jenž se nechal slyšet, že Kyjev od ledna 2025 zapoví přepravu veškeré ruské ropy ropovodem Družba.
Český statistický úřad v pátek zpřesnil svůj předběžný odhad meziročního růstu české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí. Přidala podle něj reálně 0,6 procenta, zatímco podle předběžného červencového údaje to mělo být jen o 0,4 procenta. Mezikvartální statistika se nemění. ČSÚ potvrzuje vzestup ekonomiky mezi prvním a druhým letošním čtvrtletím o 0,3 procenta.
Již zítra se Česko dozví návrh schodku státního rozpočtu pro příští rok. Zatím se hovoří o tom, že to bude maximálně 231 miliard korun. Pokud by tomu tak bylo, vytvoří Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův.
