Zájem o korespondenční volbu zatím zaostává za očekáváním. Tím pádem by se ani neměly vyčerpat finanční prostředky s ní související, rámcově vyčíslené v důvodové zprávě k příslušné legislativě. Podle ní by letošní korespondenční volba měla daňové poplatníky České republiky vyjít na 10 až 15 milionů korun.
Nerovnováhy mezi největšími ekonomikami výrazně vzrostly. Podle Mezinárodního měnového findu většina těchto nerovnováh není přirozeným vývojem, ale výsledkem špatně nastavených domácích politik.
Trump přitvrdil vůči Švýcarsku, uvalil na něj 39procentní clo. Jde o předzvěst jeho vysokého cla na dovoz farmaceutických přípravků z EU? ptá se ekonom Lukáš Kovanda.
Vlády po celém světě nalévají do domácích firem stovky miliard s vírou, že z nich vychovají tahouny ekonomiky. Místo růstu ale často jen přiživují neefektivitu a narušují tržní soutěž. Zjišťuje v nové studii OECD.
Nová obchodní dohoda USA a EU je dobrou zprávou pro Česko. Evropská unie však na oplátku za nakonec jen 15procentní clo pošle Americe přes 30 bilionů korun. Tomu se říká "Art of the Deal" Donalda Trumpa.
Evropský chemický průmysl hledá záchranný člun, aby přežil. Hrozí uzavření až čtyřiceti procent evropské kapacity na výrobu ethylenu, varuje Wood Mackenzie.
Evropská unie se Čechům v příštích letech dramaticky prodraží. Takže vlastně historicky vůbec poprvé vážně vyvstává otázka, jak dlouho ještě členství v EU zůstane pro Česko účetně plusové.
Centrální banky mají problém. Potenciálně fatální. Poslední dobou se totiž množí akademické studie, které je „viní“ z mnohem většího vlivu na vývoj dlouhodobých reálných úrokových sazeb, než jaký jim doposud hlavní ekonomický proud připisoval. Nejde o maličkost.
Emisní povolenky pro domácnost jsou vlastně nové daně, které se začnou k cenám pohonných hmot a vytápění bytů a domů připočítávat za necelý rok a půl. Běžné české domácnosti zdraží život o 83 tisíc korun ročně, pokud tedy má být plněn program Fit for 55, resp. Green Deal. Stane se tak do roku 2030.
Evropa zadržuje dech. Hrozba amerických cel ve výši až 30 procent na evropské zboží, kterou znovu oživil Donald Trump, nabývá čím dál reálnějších obrysů. Zatímco Brusel se snaží do poslední chvíle vyjednat kompromis, Washington kreslí jasné kontury. Podle amerického ministra obchodu Lutnicka je 1. srpen pevně stanoven jako den, kdy mají cla vstoupit v platnost.
Evropská unie chce zakázat autopůjčovnám a velkým firmám, aby od roku 2030 do svých flotil pořizovaly jiná auta než elektrická. Půjčovny, jako je Sixt nebo Europcar, by tak už za necelých pět let musely pro své klienty nakupovat výhradně elektrovozy. Informaci přinesl německý deník Bild. Záměr včera večer ostře kritizoval německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj „zcela ignoruje to, co Evropa právě nyní potřebuje“.
Zakladatel fóra v Davosu Schwab měl manipulovat s daty, aby očernil Británii po referendu o brexitu. Znovu se tak vyostřuje střet mezi ním a správní radou fóra, v níž zasedají například šéfky ECB i MMF nebo šéf BlackRocku.
Evropská komise letos v červenci představila plán, který má přitvrdit Green Deal, a to přesto, že řada členských států EU volá naopak po jeho zmírnění. Brusel chce do roku 2040 redukovat emise o 90 procent v porovnání s rokem 1990. Takovýto záměr, jemuž lze přezdívat „Fit for 90“, by znamenal naprostou likvidaci eurounijního průmyslu. To proto, že cena emisní povolenky, kterou takový plán předpokládá, by vylétla do astronomických výšin.
Po ovocnářském Armageddonu loňského roku, kdy kvůli jarním mrazům sklizeň spadla na historické dno, se letos situace zlepšuje. Tuzemská úroda by měla dosáhnout zhruba 132 tisíc tun, což je téměř trojnásobek loňských čísel. Ovšem žádný zázrak, jde zhruba o průměr, který by za normálních okolností nikoho nezajímal.
Češi jsou národem táborníků. Kempování má u nás dlouhou tradici, která se však za poslední roky významně proměnila. Doba, kdy stačil stan u rybníka a suchý záchod za keřem, je dávno pryč. Dnešní kempař očekává čisté sociální zázemí, elektrické přípojky, kvalitní restauraci nebo alespoň Wi-Fi. A je připraven si za to připlatit.
