Domácnosti v příštím roce ušetří celkově za plyn i elektřinu běžně až osm tisíc korun, obecná inflace i díky tomu zůstane v blízkosti úrovně cenové stability. A to i přes dnes oznámený nárůst ceny regulované složky energií.
Rizikovost francouzských desetiletých dluhopisů se dnes poprvé v historii srovnala s rizikovostí dluhopisů řeckých stejné doby do splatnosti. Řecké dluhopisy byly přitom ještě loni hodnoceny ratingovými agentury jako prašivé, tedy s poměrně vysokou mírou rizika.
Termínové kontrakty na kávu arabica dnes na newyorské burze vystoupaly na nejvyšší úroveň od roku 1977. V letošním roce přidaly už takřka sedmdesát procent. Stěžejním důvodem dramatického nárůstu je obava z nedostatku kávy v důsledku špatné sklizně kávových zrn. Obavu tedy ve své podstatě stupňují letošní teplotní extrémy a či extrémně silné deště v zemích typu Brazílie nebo Vietnamu, které globálně představují dvě hlavní pěstitelské velmoci. Tyto extrémy ničí úrodu, což ohrožuje celkovou světovou produkci kávy. Vývoj cen na burze tuto obavu odráží.
Naděje, že zvolený americký prezident Donald Trump se cly couvne, bere zasvé. Překvapivě brzy se rozmáchl ke svému prvnímu úderu, jímž – ještě překvapivěji – míří ponejvíce na své sousedy.
Klíčová ocelárna Evropy, Thyssenkrupp, v čase války plánuje masivně snížit stav zaměstnanců, o 11 tisíc osob. V EU tedy stále vítězí zelená agenda nad snahou Rusko vojensky odstrašit, což může být fatálně krátkozraké.
Špatná zpráva pro euro. Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jeho vzniku neustále zvětšují, a v posledních letech ještě výrazněji, což může vést k jejímu nezadržitelnému rozpadu.
Jmění Elona Muska se v pátek po zavření burz vyhouplo na 347,8 miliardy dolarů (8,5 bilionu korun). Takovým jměním ještě nikdy v historii žádná osoba neoplývala, alespoň tedy v nominálním dolarovém vyjádření. Musk překonal i sám sebe z doby před třemi roky, kdy, v listopadu 2021, měl jmění až 340,4 miliardy dolarů. Reálně – v očištění o inflaci – tedy na rekordu není. Protože 340,4 miliardy odpovídá v nynějších cenách 386,6 miliardy.
V Česku se, zdá se, opět rozjíždí diskuse o přijetí eura. Blíží se totiž sněmovní volby a některé strany, například STAN, se budou chtít prostřednictvím eurové tématiky profilovat. Ostatně už nyní od této strany slyšíme, že Češi výdělkově doženou Němce nebo Rakušany spíše s eurem než bez něj.
Američané sankcionují už i Gazprombanku, což může Evropu tuto zimu dovést ke kriticky nízkým zásobám plynu, varují analytici. Zvláště ohroženo je i Slovensko, plyn může zdražit i Česku, dokud se výrazněji nenavýší náhrada v podobě dodávek zkapalněného plynu z USA.
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Premiér Petr Fiala v neděli v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušané. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019.
Z letošní vrcholné klimatické konference OSN COP29 se stala hotová fraška. Nejde jen o to, že ji ignoruje celá řada hlav států. Hostitel dvoutýdenního summitu, Ázerbájdžán, totiž přímo popírá smysl konání takového setkání, když v jeho rámci dojednává pokoutný obchod s Ruskem ohledně pokračování dodávek ruského plynu do EU i v příštím roce. To už totiž Ukrajina nebude umožňovat přepravu ruského plynu přes své území.
Češi se vrací k ruskému plynu, píše agentura Bloomberg. Česko tak podle ní patří k několika zemím, které hatí celoevropskou snahu odstřihnout se od ruských dodávek energií. Taková snaha je skutečností uplynulých dvou let, po ruské invazi na Ukrajinu.
Od soboty v EU zůstanou již jen dvě země, které ve významnější míře potrubně odebírají ruský plyn, a to Slovensko a Maďarsko.
