Zajímá nás
Viliam Buchert: Putin opět zvítězí a Rusové budou strádat dál
Nejenom Německo nebo Česko čekají volby. Blíží se také hlasování do ruské Státní dumy (dolní komora parlamentu). Není překvapením, že opět vyhraje Jednotné Rusko, tedy strana stvořená k reinkarnování moci Vladimira Putina. Problémem pro Rusko ale je, že jeho ekonomika se nedokázala pod Putinem nijak změnit, pořád hodně zaostává za moderním světem a část národa strádá.
Až budou vyhlášeny celkové výsledky ruských parlamentních voleb, které se konají 17. – 19. září, bude prezident a vůdce Vladimir Putin spokojený. Alespoň naoko a před veřejností. Je totiž jisté, že proputinovská strana Jednotné Rusko opět vyhraje a bude mít nadpoloviční většinu ve Státní dumě. Ovšem v největší zemi světa se dlouhodobě hromadí společenské, demografické a hospodářské problémy, s kterými nijak nepohnul ani autoritář Putin a jeho vlády.
Volby-nevolby
V Rusku probíhají federální parlamentní volby jednou za pět let, volební systém je hodně komplikovaný a nahrává právě Putinovi. Státní duma má 450 poslanců, polovina křesel (225) je volena poměrným zastoupením podle kandidátek politických stran a hnutí. Práh pro vstup do parlamentu je stejný jako u nás – pět procent. Druhá polovina Dumy je ale volena v jednočlenných obvodech většinovým systémem a je zde zohledněno i regionální zastoupení. V této části voleb hrají ještě větší roli peníze i místní konexe a machinace.
A v tom všem má navrch klika kolem prezidenta Putina. Dnes má proto například Jednotné Rusko v parlamentu 336 poslanců.
Průzkumům se v Rusku moc věřit nedá a navíc, jak bylo řečeno, systém je dost komplikovaný. Přesto existují odhady, že nejmenší počet křesel, který má v zářijových volbách Jednotné Rusko získat, je kolem 320. Boj o moc tedy ani příliš neprobíhá, protože skutečná opozice se kvůli různým restrikcím téměř do Dumy nedostane.
Kancléřka Angela Merkelová po zářijových německých volbách končí v politice. Předtím ještě navštíví Rusko a Ukrajinu. Vyvrcholí tím její dvojí hra s Moskvou, která vyhovuje hlavně Putinovi.
Viliam Buchert: Merkelová končí a jede za Putinem. Vrcholí tím její dvojí hra
Názory
Problém je pro Putina ale to, že Rusové jeho systému věří čím dál méně, účast na hlasování klesá a tím i legitimita lidí v Kremlu. Při posledních volbách v roce 2016 byla účast jen 47,33 procenta, a to je skutečně málo.
Smutný byznys
Navíc ruská ekonomika si prochází trvalými problémy a nikdy se jí nepodařilo více odpoutat od toho, aby většinu HDP nezajišťovala těžba, zpracování a vývoz surovin (ropy, zemního plynu, uhlí, zlata či železné rudy). Ty tvoří pořád až 60 procent HDP. Dalších devět procent dělá zemědělství. Oproti moderním vyspělým zemím je to nevyhovující struktura. Kromě vojenské výroby je ovšem ruský průmysl málo moderní a technologicky silně pokulhává.
Kolem 12 procent obyvatel žije pod hranicí chudoby, platy zejména mimo velká města jsou zoufalé a služby špatné. Důchodce musí často saturovat jejich rodiny. Prakticky neexistují ruské sofistikované výrobky (kromě vzpomínaných zbraní), které by se prodávaly kdekoli ve světě.
Letité tahanice o dokončení významného plynovodu Nord Stream 2 skončily. Je to bytostně důležité i pro Česko, protože touto cestou proudí ruský zemní plyn i k nám.
Válka o Nord Stream 2 skončila. Vítězí Rusko a Německo, Česko ale taky vydělá
Leaders
Nejvyšší růst HDP byl v posledních dvanácti letech zaznamenán v roce 2009 a to 7,8 procenta. Pak čísla klesala až na mínus 2,0 procenta v roce 2015. Tehdy se už projevily sankce kvůli ruské okupaci ukrajinského Krymu, problémy s rublem i pokles cen ropy a zemního plynu. Před pandemií koronaviru, v roce 2019 byl růst ruského HDP přesně dvě procenta, jenže loni přišlo další špatné číslo – minus 3,1 procenta.
Jen pro porovnání: ruská ekonomika je sice jedenáctá největší na světě, ale objemem až čtrnáctkrát menší než americká a desetkrát menší než čínská. Soupeři Moskvy se hrnou vpřed úplně jiným tempem.
Klesá i počet obyvatel Ruské federace, kterých je v současnosti přes 143 milionů (ruské oficiální statistiky ale vykázaly v minulých letech růst, protože si připočítávají i Krym). Chybí proto na mnoha místech pracovní síla. Podle státní sociologické společnosti VCIOM pak chce až třetina obyvatel ve věku 18 až 24 let emigrovat. Nejčastěji do Německa a USA (přitom Kreml neustále Ameriku zpochybňuje).
Chladná normálnost, minimální konkrétní výsledky a pouze mlhavé přísliby do budoucnosti. Tak se dá charakterizovat tolik očekávaný červnový summit amerického prezidenta Joe Bidena a jeho ruského protějšku Vladimira Putina. Prezidenti spolu v ženevské vile La Grange strávili čtyři hodiny. O byznysu hovořili jen okrajově.
Po summitu Biden-Putin: Pokud Západ na Rusko nezatlačí, bude Moskva vítězit
Názory
To všechno se děje za panování Vladimira Vladimiroviče Putina. Strana, která ho drží u moci, Jednotné Rusko, přesto vyhraje i další parlamentní volby. Vše probíhá zcela v duchu jednoho ruského přísloví: Каков строитель, такова обитель (jehož česká obměna je ještě daleko méně poetická – Jaký pán, takový krám).
