Záhada kolem tragédie jihokorejského letadla. Černé skříňky přestaly před havárií nahrávat
Záznamníky letových údajů i hlasu v pilotní kabině letadla společnosti Jeju Air, které havarovalo 29. prosince na letišti v jihokorejském Muanu, přestaly nahrávat přibližně čtyři minuty předtím, než letoun po nouzovém přistání narazil do betonové konstrukce za ranvejí a explodoval. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na jihokorejské ministerstvo dopravy. Při dosud nejhorším leteckém neštěstí na území Jižní Koreje zahynulo 179 ze 181 lidí na palubě.
Jihokorejské úřady, které katastrofu vyšetřují, se nyní chystají analyzovat, co bylo příčinou toho, že černé skříňky přestaly zaznamenávat, uvedlo ministerstvo v prohlášení. Hlasový záznamník nejprve zkoumali v Jižní Koreji, a když se zjistilo, že část nahrávky chybí, byl odeslán do laboratoře amerického Národního úřadu pro bezpečnost v dopravě (NTSB). Silně poškozený záznamník letových údajů byl odeslán k analýze do Spojených států už dříve.
Jeden z bývalých vyšetřovatelů leteckých nehod z jihokorejského ministerstva dopravy uvedl, že chybějící nahrávky ukazují na to, že letadlo zřejmě přišlo o veškeré zdroje elektřiny, včetně těch záložních, což se stává jen výjimečně.
Pozůstalí chtějí nezávislé odborníky
Ministerstvo dopravy pak ujistilo, že k vyšetření příčiny neštěstí využije jiná data, tak aby vyšetřování bylo transparentní. Poznamenalo také, že o zjištěních bude informovat pozůstalé. Někteří z nich podle Reuters požadují, aby vyšetřování namísto ministerstva vedl někdo jiný a aby se ho účastnili i nezávislí odborníci.
Tragédie se odehrála na mezinárodním letišti v Muanu na jihozápadě země při tvrdém nouzovém přistání letounu na lince z thajského Bangkoku. Piloti nahlásili řízení letového provozu srážku s ptákem a zhruba čtyři minuty před havárií požádali o nouzové přistání. Stroj typu Boeing 737-800 poté přistál bez vysunutého podvozku, na ranveji však ve vysoké rychlosti nedokázal zabrzdit a po nárazu do betonového náspu asi 250 metrů za koncem přistávací dráhy explodoval. Neštěstí přežili jen dva členové posádky v zadní části letounu.
Už krátce po nehodě se vyrojila řada otázek, jak k ní mohlo dojít. „Proč hasiči nepokryli přistávací dráhu pěnou? Proč nebyli přítomni, když letadlo přistálo? A proč letadlo přistálo tak daleko na dráze? A proč byla na konci dráhy cihlová zeď?“ ptal se například editor specializovaného serveru Airline News Geoffrey Thomas.
Příslušníci ukrajinské armády bojující v ruské Kurské oblasti zajali dva zraněné vojáky ze Severní Koreje a odvezli je Kyjeva k výslechu. Na svém telegramovém účtu o tom informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajinci zajali dva vojáky z KLDR a vyslýchají je
Politika
Petr Fiala a Andrej Babiš jsou, co se týká rozpočtové odpovědnosti, jako Pat a Mat. Babiš za dva roky covidu, když byl premiérem, nasekal českému státu dluhy za 790 miliard korun. Fiala udělá za čtyři roky svého vládnutí dluh pro každého českého občana v celkové výši přes 1,1 bilionu korun. Je tam budoucí rod, protože Fiala bude utrácet ještě letos, do voleb. Tak kdo je lepší?
Dalibor Martínek: Babiš a Fiala jsou jako Pat a Mat. Víc veřejných peněz utratil Fiala
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
