Ukrajinci budou zřejmě brzy schopni vyrobit jadernou bombu
Ukrajina by v případě zastavení americké vojenské pomoci mohla být v řádu měsíců schopna vyrobit jednoduchou jadernou bombu podobnou té, kterou na sklonku druhé světové války svrhly Spojené státy na japonské Nagasaki. Podle deníku The Times to tvrdí dokument s armádou spojovaného think-tanku, který byl adresován ukrajinskému ministerstvu obrany. Kyjev tyto informace popřel.
Vzhledem k tomu, že Ukrajina nemá v době války čas na stavbu a provoz rozsáhlých zařízení pro obohacování uranu, musela by se spolehnout na plutonium získané z vyhořelých palivových tyčí z ukrajinských jaderných reaktorů, uvádí materiál. Těch má nyní v provozu devět a disponuje rovněž značnými zkušenostmi s technologiemi v oblastech jaderné energetiky.
„Hmotnost reaktorového plutonia, které má Ukrajina k dispozici, lze odhadnout na sedm tun,“ uvádí dokument. „Množství materiálu postačuje pro stovky hlavic s taktickou účinností několika kilotun.“
Podle autorů citovaného dokumentu by výroba plutoniové jaderné bomby byl úkol, který by Ruskem napadená země měla s pomocí své jaderné expertizy zvládnout. Uvažovaná bomba by měla desetinu síly, kterou měla plutoniová puma přezdívaná Fat Man (tlouštík), již Američané svrhli v roce 1945 na Nagasaki. Výbuch tehdy zdevastoval větší část japonského přístavního města a okamžitě zabil asi 40 tisíc obyvatel.
Díky Spojeným státům může podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho Ukrajina nadále bojovat a Rusko nevyhrálo. Nový šéf Severoatlantické aliance to uvedl dnes v Bruselu po bilaterálním jednání s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem. Zapojení vojáků KLDR do ukrajinského konfliktu vyžaduje podle Blinkena rozhodnou odpověď. Jak šéf americké diplomacie dodal, USA budou i nadále Ukrajině v obraně proti ruské agresi pomáhat.
Rutte: Spojenectví Ruska a KLDR je ohrožením globální bezpečnosti
Politika
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v říjnu uvedl, že tehdejšímu republikánskému prezidentskému kandidátovi Donaldu Trumpovi při osobním setkání řekl, že Ukrajina, pokud nebude mít na svou ochranu jaderné zbraně, se musí stát členem NATO. Později svá slova vysvětloval tím, že Ukrajina o jaderné zbraně neusiluje - chtěl prý říci, že takzvané Budapešťské memorandum z roku 1994, v němž se Ukrajina vzdala jaderných zbraní zděděných po Sovětském svazu výměnou za bezpečnostní ujištění ze strany Spojených států, Británie a Ruska, Ukrajině potřebnou ochranu nezajistilo.
Vznik dokumentu vydaného vlivným ukrajinským armádním think-tankem Centrum studií armády, konverze a odzbrojení (CDAKR) vláda v Kyjevě nepodpořila, jeho představení se však podle The Times měli zúčastnit představitelé ministerstva obrany a strategického průmyslu. Podle deníku by později mohl posloužit jako základ k tomu, aby Ukrajina odstoupila od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
„Porušení (Budapešťského) memoranda ze strany Ruské federace, která disponuje jadernými zbraněmi, je formálním důvodem pro odstoupení od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a morálním důvodem pro přehodnocení rozhodnutí nevlastnit jaderné zbraně učiněné počátkem roku 1994,“ stojí v dokumentu.
Analytický materiál vznikl v době, kdy ruské síly pomalu, ale setrvale postupují v Donbasu na východě Ukrajiny a nově zvolený americký prezident Donald Trump prohlásil, že pokud Kyjev nepřistoupí na mírové rozhovory s Ruskem, omezí americkou vojenskou pomoc bránící se zemi.
Kyjev informaci popřel
Ukrajina nevyvíjí ani nemá v úmyslu získat jaderné zbraně, uvedl na síti X mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj v reakci na článek. „Ukrajina se zavázala k NPT (Smlouvě o nešíření jaderných zbraní); nevlastníme, nevyvíjíme ani nemáme v úmyslu získat jaderné zbraně,“ zdůraznil na sociální síti Tychyj. „Ukrajina úzce spolupracuje s (Mezinárodní agenturou pro atomovou energii ) MAAE a je plně transparentní s ohledem na monitorování, které vylučuje použití jaderných materiálů pro vojenské účely,“ doplnil mluvčí ukrajinské diplomacie.
Téměř tři čtvrtiny Němců si myslí, že Německo by mělo více investovat do evropské bezpečnosti. Zároveň jich je ale 65 procent proti tomu, aby jejich země převzala v obraně Evropy vedoucí roli. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nadace Körber-Stiftung. Němců se na názor ptala poté, co v USA zvítězil v prezidentských volbách republikán Donald Trump a v Německu se rozpadla koaliční vláda. Ve srovnání s podobným loňským průzkumem klesla podpora další vojenské pomoci Ukrajině.
Podpora Ukrajiny u Němců klesá. Investovat by se mělo do bezpečnosti Evropy, myslí si
Money
Závislost na amerických zbraních
Ukrajinská armáda je do značné míry závislá na amerických zbrojních dodávkách a jakékoliv omezení přísunu západních zbraní do země, natož jejich úplné zastavení, by mělo na bojišti katastrofální následky, připomíná britský deník. Tváří v tvář existenční hrozbě ze strany Ruska to podle něj přimělo Ukrajince hledat způsoby, jak vzít věci do vlastních rukou.
Západní experti se domnívají, že vývoj jaderné zbraně a vhodného nosiče by Ukrajině zabral nejméně pět let. Ředitel institutu CDAKR Valentyn Badrak ale tvrdí, že Ukrajina je méně než rok od výroby vlastních balistických raket.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
