„Katastrofické scénáře nejsou na obzoru.“ Vedra českou ekonomiku nezlomí, říká ekonom Aleš Rod
Z makroekonomického pohledu budou mít současné vlny veder a dlouhodobé sucho na českou ekonomiku zanedbatelný dopad, říká Aleš Rod, ředitel Centra ekonomických a tržních analýz a člen expertního týmu České asociace pojišťoven.
Jak ovlivní současná vlna veder a dlouho trvající sucho českou ekonomiku?
Pokud budou vedra a sucho jen krátkou epizodou, bude jejich dopad na makroekonomické úrovni zanedbatelný. Lze ale počítat s lokálními dopady a dopady do některých sektorů ekonomiky. Zemědělci či rybáři hovoří o škodách a nižší úrodě. To není můj obor, s tím nebudu polemizovat. Ale na makroekonomické úrovni, že bychom to nyní zaznamenali na slabším růstu hrubého domácího produktu, vyšší nezaměstnanosti a inflaci a dalších ukazatelích, tak tam to nepocítíme.
Nicméně firmy budou muset více chladit kvůli výrobním procesům i zaměstnancům a domácnosti také. Nepromítne se to do jejich nákladů? Řada domácností už má zabudovanou klimatizaci a mobilní klimatizační jednotky jsou podle hlášení obchodů vyprodané.
Přesnou statistiku toho, jak mohou vedra zvýšit spotřebu elektrické energie, k dispozici nemám. Ale v létě má mnoho firem celozávodní dovolenou, takže u nich spotřeba energie stojí. Léto je obdobím významné nadprodukce elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména z fotovoltaiky. Nezaznamenáváme žádné obrovské výpadky dodávek elektřiny nebo zvýšení cen na spotovém trhu vlivem spotřeby a klimatizování. A když se podíváme na ceny v těchto extrémních dnech, tak nejsou na obzoru žádné katastrofické scénáře. Ceny nebudou trhat žádné rekordy, v částech slunečných dní vám na trhu platí za to, že odebíráte elektřinu.
Takže jsme rovnýma nohama v období, kdy jsou ceny elektrické energie z obnovitelných zdrojů záporné?
Stabilní energetické zdroje, jako je jaderná elektrárna, prostě neodstavíte. A solární zdroje v létě jedou. Když se vrátím k domácnostem a jejich opatřením na snížení teploty – mnoho domácností si pořizuje klimatizaci právě proto, že mají fotovoltaiku na střeše rodinného domu, a tak mají pocit, že chladí výhodně.
Evropu dál svírá extrémní horko. Teploty nad 35 stupňů dnes podle analýzy AFP zažije nejméně 130 milionů lidí, hlavně ve střední a východní Evropě. Skutečný počet může být kvůli rozpáleným městům ještě vyšší.
Evropa se dál vaří. Přes 35 stupňů dnes zažije nejméně 130 milionů lidí
Zprávy z firem
A co kdyby vedra a sucho trvaly dlouho?
Pokud by se mělo stát, že by vedra a sucho měly mít dopad na makroekonomické úrovni, pak by musely významně ovlivnit hlavní tahouny růstu ekonomiky, tedy spotřebu domácností a investice firem. Rodiny by si musely říci: Ta vedra jsou tak obrovská, tak dlouhá a působí nám takové škody, že raději nepojedeme na dovolenou. Anebo si kvůli nim nekoupíme auto, přestaneme chodit do kina, nebudeme chodit do restaurace a budeme méně jíst. Odložíme nákup bytu, protože jsme kvůli vedru přišli o práci. Nevím, zda tohle kolem sebe vidíte. Já rozhodně ne. Lidi v elektru vykoupili mobilní klimatizace a v supermarketech luxují boxy s nanuky. Ta situace by musela být mnohem extrémnější, abychom dokázali přisoudit vedrům makroekonomický dopad, jako snížení ekonomického růstu, zvýšení nezaměstnanosti či inflace.
Neprojeví se to ani na výrobních cenách a následně na spotřebitelské inflaci?
Podle mě ne. Některé podniky sice možná upravují svoji pracovní dobu, ale nezaznamenali jsme obrovské výpadky ve výrobě. A pokud by se to mělo stát, tak by to mělo mít mnohem větší efekty než to, že koupaliště přetékají návštěvníky a že se vyprodaly klimatizace, jak píší média. Nevidíme zastavenou výrobu v důsledku toho, že umdlévají anebo na přehřátí umírají zaměstnanci. Anebo že se roztékají silnice a kolabují auta, která převážejí výrobní vstupy nebo hotové produkty. Ekonomika se točí navzdory tomu, že jsou vedra nepříjemná pro všechny. Aby firmy kvůli tomu ztratily schopnost vydělávat, získávat zakázky a byly nuceny propustit zaměstnance a zbankrotovat, od toho jsme opravdu hodně daleko. Firmy mají prostor kompenzovat ztížené podmínky, a rozhodně jej nevyčerpaly. Raději zaměstnancům zkrátí pracovní dobu, přidají jim odměny, nainstalují klimatizaci či budou zaměstnancům rozdávat neomezené porce zmrzliny, než aby došlo k přerušení ekonomické aktivity a ekonomickým škodám. A proto dopady vedra nevidíme v těch velkých makroekonomických číslech.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
