Lana z tankerů, či vrtule větrných elektráren. I to dokáží recyklovat české technologie
Tým vědců z firmy LOGeco deset let vyvíjel technologii na zpracování odpadu, aby se dal znovu využit, jako palivo pro agregáty, které vyrábějí elektřinu. Své jednotky na zpracování rozličného odpadu zatím technici využívají v kladenském provozu. Nyní podnik se svou modernizovanou recyklační jednotkou ERVOeco vstupuje do Bulharska.
Ivestor, který si technologii od LOGeco objednal, je největším výrobcem, růžového oleje v Bulharsku. K tomu se rozhodl zpracovávat odpad na olej, který následně využije v energetice na výrobu elektřiny a vytápění škol. „V České republice trvají schvalovací procesy příliš dlouho, někdy i roky. V Bulharsku bylo vše vyřízené velmi krátce již za několik měsíců. Proto se již stavějí haly a my připravujeme technologie, které tam nainstalujeme,“ říká šéf firmy Miroslav Šilhan s tím, že česká legislativa není, na rozdíl od Bulharska, Slovenska či dalších států EU, příliš pružná.
Podnik vybudoval Miroslav Šilhan a zatím se do vývoje technologií investovalo zhruba přes 100 milionů korun. „Naší první jednotku na zpracování odpadu na olej jsme instalovali před covidem v Mostu a mimo EU. Pak přišla pandemie a energetická krize a my jsme se přizpůsobili novým potřebám klientů. Cílem byla právě výroba elektrické energie nebo tepla z odpadu. V té době jsme modernizovali jednotky a inovacím se věnujeme dál. Vylepšujeme je přímo pro potřeby klientů. V počátcích jsme uměli zpracovat například PET lahve, či pneumatiky,“ popisuje Šilhan začátky projektu. Nyní již jednotky dokáží recyklovat například vysloužilá lodní lana, kaly, plasty, pneumatiky či vrtule z větrných elektráren. Ty po zenitu se zatím rozemílají a zakopávají. Nyní je půjde zpracovat. „Vývoji technologií na zpracování takového specifického materiálu se ale věnujeme pouze na konkrétní zakázku,“ říká k možnému využití bezemisní jednotky.
Odpad se stává pokladem
Výroba oleje z odpadu může probíhat několika způsoby. Jedním z nich je proces zvaný pyrolýza, při kterém se odpadní materiál zpracovává za vysokých teplot bez přístupu kyslíku, což vede k rozkladu organických látek na oleje, plyn a uhlík. „Naše technologie se od klasické pyrolýzy liší zejména tím, že hlídáme teplotu, která nepřesáhne 600 stupňů. Pyrolíza, jen pro vysvětlení, až 800.“ Zpracovatelská jednotka LOGeco má i další výhodu. Je bez emisní, protože představuje uzavřený okruh. Při procesu v jednotce vznikají tři výstupy. Plyn, olej a uhlík.
„Technologii jsme v průběhu pandemie i po ní dál inovovali a zlepšovali. Dnes jsme ve fázi, kdy máme šest druhů technologií na různé druhy materiálů. Navíc již dokážeme pro klienta kdekoliv na světě udělat kompletní projekt včetně třídičky odpadu na klíč,“ dodává k další strategii podniku ředitel s tím, že hlavním cílem je minimalizovat odpad na skládkách, a využít ho k výrobě užitečných produktů, jako je například právě palivo.
Exotická cesta
„Naše nejsilnější jednotka dokáže vyrábět 72 megawat za den. Tím jde napájet 5000 českých domácností. Například v Africe, kde je spotřeba výrazně nižší by to bylo výrazně více. U nás se elektřinu prodávat nevyplatí, protože jsou příliš nízké výkupní cenu a navíc prakticky vše se musí prodat ČEZu. Těžké to je i v oboru zpracování odpadu, protože je v rukou velkých hráčů. Proto se orientujeme na jiné země,“ popisuje situaci na domácím trhu a doplňuje, že se proto s technologiemi uplatňují v zahraničí, často i exotickém.
„Máme několik větších projektů pro rok 2024 i další roky, například linku na zpracování plastů na Maledivách za zhruba deset milionů dolarů, připravili jsme studii na Jordánskou objednávku pro zpracování 260 tun odpadu za den. V Evropské unii je pro nás první vlaštovkou právě Bulharsko. Tam bychom chtěli pokračovat s dalšími linkami. Lokalitou pro expanzi je například Dubaj nebo Itálie, kde jsme se zúčastnili mezinárodních veletrhů zelených technologií, kde jsme navázali nová obchodní kontranty. Rovněž začínáme spolupracovat s maďarským MOLem, protože naše jednotky vyrábějí primárně palivo třetí generace,“ uzavírá své vyprávění o trendy možnostech zpracování a recyklace odpadů.
Logistické parky a areály mohou přinést hodně pozitiv místní komunitě. Architekti z holešovického studia Archicraft ve své ideové studiu navrhují, jak toho docílit.
Místo asfaltu trávníky, kromě hal i administračky. Architekti se zaměřili na proměnu logistických areálů
Reality
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
