Lana z tankerů, či vrtule větrných elektráren. I to dokáží recyklovat české technologie
Tým vědců z firmy LOGeco deset let vyvíjel technologii na zpracování odpadu, aby se dal znovu využit, jako palivo pro agregáty, které vyrábějí elektřinu. Své jednotky na zpracování rozličného odpadu zatím technici využívají v kladenském provozu. Nyní podnik se svou modernizovanou recyklační jednotkou ERVOeco vstupuje do Bulharska.
Ivestor, který si technologii od LOGeco objednal, je největším výrobcem, růžového oleje v Bulharsku. K tomu se rozhodl zpracovávat odpad na olej, který následně využije v energetice na výrobu elektřiny a vytápění škol. „V České republice trvají schvalovací procesy příliš dlouho, někdy i roky. V Bulharsku bylo vše vyřízené velmi krátce již za několik měsíců. Proto se již stavějí haly a my připravujeme technologie, které tam nainstalujeme,“ říká šéf firmy Miroslav Šilhan s tím, že česká legislativa není, na rozdíl od Bulharska, Slovenska či dalších států EU, příliš pružná.
Podnik vybudoval Miroslav Šilhan a zatím se do vývoje technologií investovalo zhruba přes 100 milionů korun. „Naší první jednotku na zpracování odpadu na olej jsme instalovali před covidem v Mostu a mimo EU. Pak přišla pandemie a energetická krize a my jsme se přizpůsobili novým potřebám klientů. Cílem byla právě výroba elektrické energie nebo tepla z odpadu. V té době jsme modernizovali jednotky a inovacím se věnujeme dál. Vylepšujeme je přímo pro potřeby klientů. V počátcích jsme uměli zpracovat například PET lahve, či pneumatiky,“ popisuje Šilhan začátky projektu. Nyní již jednotky dokáží recyklovat například vysloužilá lodní lana, kaly, plasty, pneumatiky či vrtule z větrných elektráren. Ty po zenitu se zatím rozemílají a zakopávají. Nyní je půjde zpracovat. „Vývoji technologií na zpracování takového specifického materiálu se ale věnujeme pouze na konkrétní zakázku,“ říká k možnému využití bezemisní jednotky.
Odpad se stává pokladem
Výroba oleje z odpadu může probíhat několika způsoby. Jedním z nich je proces zvaný pyrolýza, při kterém se odpadní materiál zpracovává za vysokých teplot bez přístupu kyslíku, což vede k rozkladu organických látek na oleje, plyn a uhlík. „Naše technologie se od klasické pyrolýzy liší zejména tím, že hlídáme teplotu, která nepřesáhne 600 stupňů. Pyrolíza, jen pro vysvětlení, až 800.“ Zpracovatelská jednotka LOGeco má i další výhodu. Je bez emisní, protože představuje uzavřený okruh. Při procesu v jednotce vznikají tři výstupy. Plyn, olej a uhlík.
„Technologii jsme v průběhu pandemie i po ní dál inovovali a zlepšovali. Dnes jsme ve fázi, kdy máme šest druhů technologií na různé druhy materiálů. Navíc již dokážeme pro klienta kdekoliv na světě udělat kompletní projekt včetně třídičky odpadu na klíč,“ dodává k další strategii podniku ředitel s tím, že hlavním cílem je minimalizovat odpad na skládkách, a využít ho k výrobě užitečných produktů, jako je například právě palivo.
Exotická cesta
„Naše nejsilnější jednotka dokáže vyrábět 72 megawat za den. Tím jde napájet 5000 českých domácností. Například v Africe, kde je spotřeba výrazně nižší by to bylo výrazně více. U nás se elektřinu prodávat nevyplatí, protože jsou příliš nízké výkupní cenu a navíc prakticky vše se musí prodat ČEZu. Těžké to je i v oboru zpracování odpadu, protože je v rukou velkých hráčů. Proto se orientujeme na jiné země,“ popisuje situaci na domácím trhu a doplňuje, že se proto s technologiemi uplatňují v zahraničí, často i exotickém.
„Máme několik větších projektů pro rok 2024 i další roky, například linku na zpracování plastů na Maledivách za zhruba deset milionů dolarů, připravili jsme studii na Jordánskou objednávku pro zpracování 260 tun odpadu za den. V Evropské unii je pro nás první vlaštovkou právě Bulharsko. Tam bychom chtěli pokračovat s dalšími linkami. Lokalitou pro expanzi je například Dubaj nebo Itálie, kde jsme se zúčastnili mezinárodních veletrhů zelených technologií, kde jsme navázali nová obchodní kontranty. Rovněž začínáme spolupracovat s maďarským MOLem, protože naše jednotky vyrábějí primárně palivo třetí generace,“ uzavírá své vyprávění o trendy možnostech zpracování a recyklace odpadů.
Logistické parky a areály mohou přinést hodně pozitiv místní komunitě. Architekti z holešovického studia Archicraft ve své ideové studiu navrhují, jak toho docílit.
Místo asfaltu trávníky, kromě hal i administračky. Architekti se zaměřili na proměnu logistických areálů
Reality
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
