New York zavádí popelnice. Chce zastavt krysí reje v pytlích odpadků
Poslední půlstoletí obyvatelé New Yorku vynášeli odpadky tak, že házeli plastové pytle plné páchnoucího obsahu přímo na chodník. Pytle často skončily roztržené a odpadky rozeseté po ulici, což znamenalo hostinu pro krysy. Teď si Newyorčané pomalu zvykají na radikální novinku, alespoň pro největší americké město, napsala agentura AP. Odpadky totiž musejí dávat do popelnic.
V první polovině listopadu se popelnice s víkem staly povinností pro všechny rezidenční budovy s méně než deseti bytovými jednotkami. To je většina rezidenčních domů ve městě. Všechny podniky v New Yorku musely začít popelnice používat už v březnu.
Odpadky jsou v New Yorku velký problém
"Vím, že to musí znít absurdně pro kohokoli, kdo to slyší a žije v podstatě ve kterémkoli jiném městě na světě," řekla Jessica Tischová, která byla donedávna zodpovědná za sanitační opatření, než se tento týden stala šéfkou newyorské policie. "Na poměry New Yorku je to ale revoluční, protože jsme 50 let veškeré odpadky dávali přímo na obrubník," řekla.
Neustálý smrad
"Vidíte otevřené plastové pytle s jídlem, které prostě hnije a smrdí a pak se to sype na chodník a do ulice," popsal dosavadní stav John Midgley, který vlastní řadový domek v Brooklynu, ale má srovnání s několika evropskými městy, kde dříve žil. "Ten smrad postupně sílí a je to týden co týden co týden," líčil.
Domácnosti, podniky a úřady v New Yorku každý den produkují asi 20 milionů kilogramů odpadu. Zkraje 20. století město od obyvatel vyžadovalo používání kovových popelnic. Ovšem v éře před rozšířením plastových tašek lidé odpadky házeli přímo do kontejnerů, které tak byly umazané a špinavé.
Pařížská ulice v centru Prahy se umístila opět mezi 20 nejdražšími nákupními třídami světa. Překvapením letošního žebříčku je prvenství milánské Via Montenapoleone, která sesadila newyorskou ikonu všech ulic, Pátou Avenue. Vyplývá to z aktuálního žebříčku společnosti Cushman & Wakefield, který porovnává výši nájmů na světových třídách vyznačujících se přítomností luxusu.
Nejdražší ulice světa je v Miláně, sesadila Pátou Avenue. Pařížská v Praze je dvacátá nejdražší
Reality
V roce 1968 pracovníci městských sanitačních služeb vyhlásili stávku. Popelnice více než týden přetékaly, na chodnících se vršily hromady odpadků jako v nějaké dystopii. Výrobci plastových tašek darovali tisíce pytlů ve snaze pomoci s úklidem a Newyorčané už se ke starým pořádkům nikdy nevrátili, řekl Steve Cohen, odborník na veřejnou sféru z Columbijské univerzity.
"Souviselo to s pohodlím," vysvětloval. "Po stávce pracovníci upřednostňovali moderní výdobytek v podobě lehčích a zdánlivě čistších uzavřených plastových pytlů," řekl Cohen. Plast lépe zadržoval zápach a popeláři mohli pytle zvedat za jejich vršky a snadno je házet do vozů.
Tým současného starosty Erika Adamse ale považuje hromady tašek s odpadky za veřejného nepřítele číslo jedna a vede válku proti nechvalně proslulým newyorským krysám. Do plastových pytlů se hlodavci dostanou bez problému. Uzavíratelné a uzamykatelné popelnice by na ně, alespoň teoreticky, měly fungovat lépe.
Povinnost odkládat odpad do popelnic však přináší vlastní úskalí. Například je potřeba najít místo pro velké nádoby na kolečkách ve čtvrtích, kde většina domů nemá dvorky, postranní uličky ani garáže. Kromě toho musejí majitelé domů či pronajímatelé prázdné popelnice ráno odstraňovat z chodníků, což při používání plastových pytlů nebylo třeba.
Caitlin Leffelová, která žije na Manhattanu, uvedla, že obyvatelé v jejím domě museli za "překvapivě vysokou cenu" najmout někoho, kdo bude večer před svozem odpadu vynášet popelnice ven a pak je zase vracet zpět, a to třikrát týdně. "Vím, že se způsobem, jakým tohle město roky sváželo odpad, jsou problémy," řekla. "Ale to, jak byla tahle politika zavedená, nebere v potaz hodně nuancí života v New Yorku," dodala.
Od ledna budou pokuty
Změny se chystají také pro největší rezidenční budovy, tedy ty s více než 31 bytovými jednotkami. V budoucnu by měly mít vlastní kontejnery na odpadky přímo na ulici. Vyprazdňovat je budou nové popelářské vozy s automatizovanými rameny, což je další inovace, která už je v mnoha jiných zemích běžná.
Zatím popeláři vysypávají obsah popelnic do vozů ručně. "Někde lidé ani nepoužívají pytle. Prostě házejí odpadky do popelnic," řekl Harry Nespoli, který vede odbory zastupující zhruba 7000 pracovníků sanitačních služeb. "Nějakou dobu potrvá, než to budou všichni dělat správně, ale ve finále je naše práce to odvážet," uvedl.
Tischová věří, že Newyorčané si nakonec nový systém oblíbí. Za jeho porušování zatím úřady vydávají jen písemná varování. Nová pravidla ještě neznají všichni. Od 2. ledna ale začnou platit pokuty od 50 do 200 dolarů. "Nikdo nechce bydlet ve špinavé ulici," poznamenala Tischová. "Nikdo nechce procházet kolem hory odpadků a kolem unikajících tekutin, když jdou do práce nebo když jdou s dětmi domů ze školy," dodala.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
