Pětice finalistů bude své projekty prezentovat před Radou ČT ve středu 18. června. Pak bude následovat volba generálního ředitele. Vítěz musí získat hlas od nejméně deseti ze 17 radních.

Finalisté výběrového řízení na generálního ředitele České televize ve svých projektech kladou důraz na efektivnější systém řízení, kontrolu finančních toků nebo fungování nezávislého zpravodajství. V jejich kandidátských projektech, zveřejněných na webu Rady ČT, se také objevují myšlenky na obnovu pořadu 168 hodin, vytvoření nových diskuzních formátů, rušení zahraničních zpravodajských postů, nebo naopak jejich rozšiřování, ale i důraz na digitální distribuci a on-line obsah.

Obchodní ředitel Hynek Chudárek ve svém projektu navrhuje výrazné zeštíhlení managementu a zjednodušení organizační struktury televize. Ta má na prvním stupni řízení 19 manažerů, což je podle něj neúnosné. Chce také zrušit divizi vývoj a producentský systém a znovu vytvořit šest žánrových dramaturgických center. Plánuje také například zrušení divize korporátní vztahy a začlenění jednotlivých úseků pod novou organizační strukturu. Jeho cílem je i převedení části výroby, hlavně velkých dramatik vně ČT zakázkovým výrobcům a nezávislým producentům. „Za velmi významné považuji také výrazně zlepšit nyní narušené vztahy mezi managementem a Radou ČT,“ uvedl Chudárek.

Cílem předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerové není revoluce, ale evoluce změn, které Českou televizi převedou s klidem, zralostí, kultivovaností, nicméně s plnou energií a erudicí do nových etap její služby. Televize podle ní potřebuje akcelerovat své digitální služby. K tomu potřebuje propojení on-line týmů přímo s výrobou pořadů, silné vývojové on-line centrum, ale i propojení on-line platforem ČT mezi sebou a personalizaci digitálního obsahu. V lineárním vysílání pak Šmuclerová navrhuje zpřesnit cíle jednotlivých kanálů, zvýšit počet servisních pořadů nebo vlajkových formátů, využívat obsah z regionů či z externích zdrojů.

V hospodaření Šmuclerová plánuje zřídit systematický interní controlling nebo zadání analýzy na vytěžování kapacit. V řízení lidských zdrojů plánuje nastavit systém profesního vzdělávání nebo vytvoření Rady mladých zaměstnanců, která by přinesla svůj pohled na tvorbu obsahu. Česká televize podle ní musí najít v rozpočtu prostředky na obměnu standardních technologií při konci jejich životnosti a musí také stačit vývoji nových IT technologií, dále se zaměřit na využití AI a kybernetickou bezpečnost.

Současný programový ředitel ČT Milan Fridrich se hodlá v případě zvolení zaměřit na on-line aktivity a digitální služby. "Investice do on-line aktivit se musí už v roce 2026 zdvojnásobit. V personální oblasti jde o nižší desítky lidí, programátorů a zaměstnanců, kteří nastartují plný obsahový rozvoj webů a iVysílání. Navýšit se musí finance pro původní tvorbu, a to v řádu vyšších desítek milionů (80 milionů už v roce 2026). Tato investice by šla primárně do exkluzivních formátů pro mladou generaci, která má mít snadný přístup k pro ni relevantní produkci televize veřejné služby," uvedl. Každý rok by podle něj mělo vzniknout až pět hraných seriálů pro iVysílání.

Ve zpravodajství chce Fridrich nejméně čtyřikrát ročně vysílat komponované diskuze z prostředí Evropského parlamentu, posílit ekonomické zpravodajství a obnovit autonomní ekonomickou redakci. U novinářů chce obnovit a pěstovat specializaci a odbornost. Hodlá také zřídit nové posty zpravodajů, a to především v zemích Latinské Ameriky, Indii nebo arabském světě. Do fungování ČT chce zapojit AI s odhadovanou roční úsporou až 200 milionů korun.

Méně zahraničních zpravodajů

Bývalý zahraniční zpravodaj a exšéf ostravského studia ČT Miroslav Karas považuje aktuální diskusi o možném spojení České televize a Českého rozhlasu za zcela legitimní. „Trvá už delší dobu, nyní před parlamentními volbami je hlučnější a výraznější. Rozhodnutí je v rukou politiků. Z pozice generálního ředitele chci tento proces ovlivnit,“ uvedl Karas. Hned po svém případném nástupu do funkce chce prosazovat užší spolupráci s Českým rozhlasem.

Také Karas chce snížit počet vrcholných manažerů, ve vrcholném řídícím týmu mají být generální ředitel, manažeři výroby, financí, programu, obsahu, komunikace, zpravodajství a ředitelé Televizních studií v Brně a Ostravě. Co se týče, televizních programů, je podle něj potřeba ozdravný zásah, a to zejména u zpravodajské ČT24, kde navrhuje personální audit. Je také pro omezení některých zahraničních zpravodajských postů, například v Turecku nebo Británii.

Ředitel programu ČT Sport Jiří Ponikelský chce zvýšit objem výroby ve studiích Ostrava a Brno nad zákonný požadavek 20 procent. Za prioritu má také výstavbu nového studia v Ostravě a dokončení výstavby studia v Brně. Chce také modernizovat zpravodajské studio na Kavčích horách přístavbou a technologickou obnovou. Plánuje ekonomickou a obsahovou analýzu nočního živého vysílání ČT24 nebo revizi zpravodajských a publicistických pořadů z hlediska obsahového i formálního. Navrhne nové diskuzní formáty nebo obnovení pořadu 168 hodin s novým autorským týmem.

Jako svůj úkol si bere také přípravu opětovného spuštění kanálu ČT3 nebo jiné alternativy pro seniory. Ve sportu chce aktivně spolupracovat s českým sportovním prostředím, dát prostor menšinovým sportům i zefektivnit výrobu sportovních přenosů.

Pětice finalistů bude své projekty prezentovat před Radou ČT ve středu 18. června. Pak bude následovat volba generálního ředitele. Vítěz musí získat hlas od nejméně deseti ze 17 radních.

Fridrich, Chudárek, Karas, Ponikelský nebo Šmuclerová? Kdo bude novým šéfem ČT

Leaders

Do užšího výběru na místo generálního ředitele České televize postoupili ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová. Rozhodli o tom ve středu radní ČT hlasováním. Do výběrového řízení na šéfa veřejnoprávní televize se přihlásilo 21 uchazečů, jeden z nich ale nesplnil zadávací podmínky.

ČTK

Přečíst článek