FreshStart: Podnikání není raketová věda. Moc počítání na startu může být na škodu, říká ekonom Kovanda

Kdy je vhodnější využít vlastní a kdy cizí kapitál? Co je dluhopisové financování? Jak poznám finančně zdravý podnik? FreshStartu odpovídal hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Co by měl každý podnikatel z pohledu financí sledovat?

Záleží na oboru podnikání, velikosti firmy, trhu a dalších faktorech. Toto nelze zjednodušit do jedné univerzální poučky. Obecně bych určitě doporučil hledat mezery na trhu a nevyužité příležitosti. Když se podnikateli podaří být jedním z prvních, kdo danou mezeru zaplní, má velkou šanci vybudovat byznys, který rychle poroste. 

Podnikání není jaderná fyzika a možná moc počítání může být až na škodu. Často vítězí právě ti podnikatelé, kteří se do byznysu vrhnou po hlavě, možná až iracionálně a zkrátka věří svému nápadu. Ano, řada startupů selže. Uvádí se dokonce, že až 9 z 10. Ale pokud se člověk nelehkým začátkem probojuje, může se jeho startup velmi úspěšně rozvíjet. Jestliže mladý člověk cítí příležitost nebo našel skutečně něco nového, měl by do podnikání jít. 

Fresh tip: Jak založit startup? Jak ho zviditelnit a oslovit investory? Čtěte zde 

S hausnumery u bankéřů nepochodíte

Jak mám přesvědčit investora nebo bankéře, že můj podnikatelský záměr má šanci na úspěch?

Bankéři - zvláště ti v České republice - jsou konzervativní lidé, kteří neradi nové nápady. Proto by pro řadu začínajících firem mělo být imperativem oslovit nejen banky, ale například i fondy rizikového kapitálu. Podpora od fondu rizikového kapitálu, který již v minulosti podpořil řadu úspěšných projektů, může zvýšit důvěryhodnost daného startupu. 

Právě fondy rizikového kapitálu mají své vlastní know-how a, i když se občas spálí, dokážou v záplavě startupů vyhmátnout ty skutečně perspektivní. 

V každém případě se cení nápad. Dokonce i rozhodnutí bankéře, může ve výsledku ovlivnit jeho subjektivní pocit z žadatele nebo z jeho podnikatelského záměru. Proto není radno podceňovat žádnou stránku věci, včetně určitého marketingového působení na bankéře či vemlouvání se mu do duše. 

Ani bankéř není robot bez emocí

Co bychom měl určitě zařadit do finančního nebo podnikatelského plánu, abychom zvýšil své šance na přesvědčení bankéře či investora?

Určitě by se tam mělo objevit něco, co jasně ukazuje na přidanou hodnotu daného podniku či startupu. Za bankéřem přirozeně chodí více firem z daného oboru, a každá chce peníze. Bankéři tak musíme ukázat, že náš podnikatelský záměr má šanci být ziskový, byť by nebyl ziskový hned v prvních letech. 

Důležité je mít plán s realistickými čísly, která se budou opírat o realistickou znalost trhu, o realistický odhad toho, jakou poptávku může podnik očekávat v příštích letech, jaké investice bude muset uskutečnit v příštích letech, a jak se to promítne do výsledné ziskovosti podniku – pro bankéře podstatný faktor.

Určitě v plánu nešermujte se žádnými hausnumery. Bankéři jsou zkušení, a pokud jim budete předhazovat sci-fi čísla, tak mnohem pravděpodobněji v jejich očích ztratíte důvěryhodnost. Bankéř počítá s tím, že budete upřednostňovat pozitiva projektu nad jeho negativy, což je přirozené, ale jen do určité míry. Vhodné je například přijít s několika konkrétními scénáři. Jedním základním, tím nejrealističtějším, a pak předhodit optimistický scénář. Ale i základní scénář, musí bankéře oslovit, a to jak po racionální stránce, tak i po té řekněme emocionální. Ani v jednáních, která jsou na první pohled o racionální kalkulaci, bych emoce nepodceňoval. Pak už je to o schopnostech podnikatele umět bankéře přesvědčit.

Fresh tip: Naučte se přesvědčovat. Přečtěte si rozhovoru s předním českým vyjednavačem Radimem Paříkem

Mikromanagemet je hrobař dobrých nápadů

Entuziasticky se vrhnu do podnikání a ono to vyjde. Co dělat, aby mi byznys v jisté chvíli nepřerostl přes hlavu? 

Většina startupů začíná právě u jednoho člověka, nebo úzké skupinky lidí. V jisté fázi ale musí zakladatelé začít své povinnosti delegovat. Zkrátka nemohou dělat všechno. V momentě, kdy firma začíná mít například desítky zaměstnanců, je třeba najmou specialisty. Specialisté na určité oblasti navíc díky úzce zaměřené kvalifikaci často vědí více než původní zakladatelé, a mohou tak podnik posunout.

Opět ale neexistuje žádné železné pravidlo, že od 20 zaměstnanců potřebuji ředitele lidských zdrojů. Důležité je, aby se zakladatelé nezahlcovali a nespadli do mikromanagementu. Měli by se udržovat v kondici, aby byli schopni přicházet s novými nápady, a mohli tak firmu dál rozvíjet. 

V praxi pak mohou rozvoj podniku a delegování prací ovlivňovat například i investoři. Vznik vrcholného managementu tak nastane přirozeně, aniž by měl přesně stanovená pravidla. 

Celý rozhovor i se závěrečným tipem pro začínající podnikatele od předního ekonoma Trinity Bank najdete na FreshStart.cz.