Evropa už nechce jen americké zbraně. Požaduje výrobu, technologie i kontrolu
Americké zbrojovky chtějí těžit z prudkého růstu evropských výdajů na obranu. Na aerosalonu ve Farnborough však narazily na jasný požadavek: evropské vlády už nechtějí pouze nakupovat hotové zbraňové systémy. Žádají jejich výrobu přímo v Evropě, přístup k technologiím a možnost techniku samostatně upravovat i udržovat.
Evropské zbrojení představuje pro americké výrobce obrovskou obchodní příležitost. Firmy, které tento týden přijely na aerosalon ve Farnborough, se však současně setkaly s rostoucími obavami evropských vlád ze závislosti na dodavatelích ze Spojených států.
Evropa proto požaduje větší kontrolu nad nakupovanou obrannou technikou, vyšší podíl místní výroby a výraznější zapojení domácího průmyslu. Americké zbrojovky na nový trend reagují zakládáním společných podniků a nabídkami přizpůsobenými požadavkům jednotlivých států, uvedla agentura Reuters.
„Slyšíme to zcela jasně: Evropané chtějí větší suverenitu a chtějí mít více výrobních a technologických kapacit přímo u sebe,“ řekl viceprezident společnosti Lockheed Martin pro globální rozvoj a strategii Daniel Tenney.
Americké zbraně ano, ale s evropskou výrobou
Evropské členské státy NATO a Kanada výrazně zvyšují výdaje na obranu. Americké firmy tvrdí, že nákup již prověřených amerických systémů je rychlejší a levnější než vývoj zcela nových evropských alternativ. Aby si však zakázky udržely, nabízejí lokalizaci výroby a přenos části technologií.
Aktivita v ruském zpracovatelském sektoru v prosinci rostla nejrychlejším tempem skoro za sedm let, objem nových exportních zakázek nicméně druhý měsíc za sebou klesl. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož předběžné výsledky dnes zveřejnila mezinárodní společnost S&P Global. Růstu v průmyslu teď vydatně pomáhá zbrojní výroba.
Ruské továrny vyrábí ostošest navzdory sankcím. Táhnou je vládní zakázky na armádu
Politika
Lockheed Martin ve Farnborough představil levnější střelu určenou pro systém protivzdušné obrany Patriot. Vyvíjet ji chce společně s evropskými a americkými partnery. Oznámení následovalo krátce po zveřejnění plánů na společnou výrobu taktických raket ATACMS s německým Rheinmetallem.
Také divize Raytheon americké skupiny RTX nedávno uzavřela partnerství s evropskými firmami, jehož cílem je zvýšit produkci protiletadlových střel Stinger. Jejich finální montáž se má uskutečňovat v Nizozemsku.
Podle prezidenta divize pozemních a protivzdušných obranných systémů Raytheonu Thomase Lalibertyho evropské státy těží z používání rozšířených systémů, jako je Patriot. Země, které jej provozují, například společně financují databáze hrozeb a další podpůrné kapacity.
„Z této spolupráce mají značný prospěch,“ uvedl Laliberty.
Anduril bude vyrábět střely v Polsku
Na rostoucím evropském trhu se vedle tradičních zbrojních koncernů snaží prosadit také mladší technologické společnosti. Americká firma Anduril se letos ve Farnborough prezentovala svou dosud největší expozicí. Zároveň rozšířila počet zaměstnanců v Británii a dohodla se na zahájení výroby střel s plochou dráhou letu Barracuda-500M v Polsku.
„Každá vláda má jiné požadavky na lokalizaci výroby,“ řekl ředitel britské pobočky Andurilu Richard Drake.
Za tlakem na přesun výroby stojí také obavy, že Spojené státy nemusejí být v budoucnu ochotné či schopné dodávat Evropě dostatek zbraní, náhradních dílů a další podpory. Americké zbrojovky by například mohly dostat pokyn, aby přednostně zásobovaly americké ozbrojené síly působící v jiných částech světa.
Evropané proto podle zástupců obranného průmyslu a odborníků nechtějí pouze hotové výrobky. Požadují technologie, které jim umožní zbraně samostatně vyrábět, upravovat, opravovat a dlouhodobě provozovat.
Vedoucí partner poradenské společnosti Boston Consulting Group v Miláně Fabio Dal Pan upozornil, že Evropa požaduje také významný převod práv k duševnímu vlastnictví.
Americkým firmám hrozí ztráta části trhu
Evropa zůstává na americkém obranném průmyslu výrazně závislá. Pro americké zbrojovky však představuje riziko možnost, že snaha o větší evropskou soběstačnost nebude pouze dočasnou reakcí, ale dlouhodobým trendem. Podle Toma Waldwyna z londýnského Mezinárodního institutu pro strategická studia jde pro americké výrobce o velmi vážnou hrozbu.
Některé americké systémy Evropa v krátké době nahradit nedokáže. Patří mezi ně například stíhací letouny F-35 nebo systémy Patriot. V dalších oblastech však mohou být evropské alternativy podle analytika společnosti Agency Partners Sashe Tusy „dostatečně kvalitní“, přičemž nabízejí zásadní výhodu v podobě strategické suverenity. V některých případech mohou být rovněž levnější.
Týká se to například systémů protivzdušné obrany středního dosahu. Evropa zároveň postupně snižuje závislost na americké technice také v oblasti letounů včasné výstrahy.
Saab porazil Boeing v miliardové zakázce
NATO nedávno oznámilo plán v hodnotě zhruba 4,5 miliardy dolarů, tedy přibližně 95 miliard korun, na nákup až deseti průzkumných letounů Saab GlobalEye. Ty mají nahradit stárnoucí stroje AWACS.
Aliance dala přednost švédskému systému před konkurenční nabídkou amerického Boeingu. Rozhodnutí ukazuje, že evropské společnosti už dokážou americké výrobce porazit i v některých strategicky významných zakázkách.
Evropské země se současně snaží samostatně vyvíjet nové technologie. Britská společnost BAE Systems ve Farnborough představila nový bezpilotní bojový letoun, který britská vláda označila za demonstrátor budoucí operační koncepce. Několik obdobných strojů přitom už vyvíjejí americké společnosti.
Britský program bude zahrnovat více dodavatelů, rozhodovací kontrola nad ním však zůstane v britských rukou.
„Potřebujeme mít právo rozhodovat o tom, jak a kdy budeme s naší technikou nakládat,“ řekl zástupce velitele britského Královského letectva pro rozvoj schopností a programy Jim Beck.
Aerosalon ve Farnborough se koná jednou za dva roky a střídá se s pařížským aerosalonem v Le Bourget. Obě akce patří mezi nejvýznamnější světové přehlídky letecké a obranné techniky zaměřené především na obchodní kontrakty.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
