Partneři projektu

Akcie AstraZeneky padají po zprávách o chystané fúzi s americkým rivalem

Britská AstraZeneca jedná o megafúzi s americkým rivalem
Profimedia
 nst
nst

Britská farmaceutická skupina AstraZeneca jedná o možném spojení s americkým konkurentem Bristol Myers Squibb. Hodnota společného podniku by se pohybovala kolem 400 miliard dolarů a transakce by patřila k největším fúzím v historii. Dohoda však zatím není jistá.

AstraZeneca v posledních měsících diskutuje o spojení s americkou farmaceutickou společností Bristol Myers Squibb. S odkazem na zdroje obeznámené s jednáním o tom informoval deník Financial Times. Akcie AstraZeneky obchodované v Londýně po zveřejnění zprávy klesly až o sedm procent. Během dopoledního obchodování ztrácely přibližně šest procent a zatěžovaly také britský index FTSE 100, který se jinak držel poblíž nuly.

Investoři naopak zprávu přijali pozitivněji v případě Bristol Myers Squibb. Její akcie v americkém předburzovním obchodování posilovaly o 3,8 procenta.

Hodnota AstraZenecy v posledním desetiletí stabilně rostla. Firma pod vedením Pascala Soriota, který ji řídí od roku 2012, vybudovala silnou zásobu nových léčiv. Do roku 2030 chce zvýšit roční tržby na 80 miliard dolarů z loňských 58,7 miliardy dolarů. Akcie AstraZeneky se během čtrnáctiletého působení generálního ředitele Pascala Soriota více než zčtyřnásobily. Svým výkonem překonaly širší britský index FTSE 100 i hlavního domácího konkurenta GSK, připomíná web stanice CNBC. 

Právě růstový potenciál AstraZenecy vyvolává otázky, proč by firma podobné spojení potřebovala.

„Vzhledem k síle růstu a inovačního profilu AstraZeneky jsme poněkud zmateni,“ uvedli pro CNBC analytici společnosti Jefferies. Fúze by podle nich mohla finančně vypadat atraktivně a vyšší tvorba hotovosti by mohla umožnit větší investice do výzkumu a vývoje.

„Jestli ale existuje společnost, která finanční inženýrství nepotřebuje, je to AstraZeneca,“ dodali.

Také analytici Citi označili informaci o jednání za překvapivou, zejména vzhledem k tomu, že AstraZeneca podle nich disponuje jedním z nejlepších vývojových programů v odvětví.

Pokud by se firmy dohodly, vznikla by společnost s hodnotou přibližně 400 miliard dolarů. Šlo by tak o jednu z největších podnikových transakcí v historii.

Jednání nicméně zatím nemají jistý výsledek. Podle zdrojů Financial Times firmy o možné fúzi hovoří několik měsíců, stále však není jasné, zda se jim podaří dohodu uzavřít. 

Ve hře je americký trh i léky na rakovinu

Jedním z možných důvodů spojení může být snaha AstraZeneky ještě více se přiblížit klíčovému americkému trhu. 

Spojené státy vytvořily v prvním pololetí roku 2026 celkem 42 procent tržeb AstraZeneky. Bristol Myers Squibb, která sídlí v Princetonu ve státě New Jersey, získala v posledním čtvrtletí z amerického trhu 69 procent výnosů.

Pozornost by se soustředila také na onkologii. Spojením portfolií obou firem by podle Jefferies mohl vzniknout podnik s nejširší nabídkou léků proti rakovině v celém farmaceutickém průmyslu. Právě jeho síla by však mohla přitáhnout pozornost antimonopolních úřadů.

Výsledky AstraZenecy za druhé čtvrtletí, které společnost zveřejnila minulý týden, ukázaly pokračující silnou poptávku po léčivech proti rakovině a vzácným onemocněním.

Onkologické přípravky se v roce 2025 podílely na tržbách přibližně 25 miliardami dolarů, tedy téměř polovinou celkových prodejů společnosti. Léky zaměřené na kardiovaskulární, ledvinová a metabolická onemocnění přinesly zhruba 12 miliard dolarů.

Rakovina jí vydělává miliardy. AstraZeneca teď zkouší uspět i s pilulkou na hubnutí

AstraZeneca překonala očekávání analytiků. Britské farmaceutické skupině pomohla především rostoucí poptávka po lécích na rakovinu prsu a plic. Dosavadní úspěchy však investorům nestačí. Po nedávném nezdaru ve vývoji jednoho přípravku nyní sledují, zda firma dokáže dodat další generaci miliardových léků. Želízkem v ohni by mohl být experimentální lék na hubnutí.

Přečíst článek

Případné spojení s Bristol Myers Squibb by tak vytvořilo jednoho z největších hráčů světového farmaceutického průmyslu.

Donald Trump

Trump si zase hraje se cly. Vyhlásil nové 15procentní přirážky na léky

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši 15 procent, zatímco dovoz z Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.

Přečíst článek

Mezi Amerikou a Asií: Evropu straší problémy s dodávkami léků

Pandemie covidu i politika Donalda Trumpa odkryly slabiny evropského zdravotnictví. Závislost na Asii a tlak ze strany USA nutí Evropu přehodnotit, kde a jak budou vznikat léky budoucnosti. Farmaceutický průmysl se stává strategickou otázkou podobnou obraně či energetice. A Evropa stojí před dilematem, jak si zajistit bezpečné dodávky bez ztráty konkurenceschopnosti, píše v analýze Jan Žižka z Export.cz.

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související