Asijský průmysl se mění. Dekarbonizuje
Zatímco část evropských politiků a ekonomů dává za vzor asijský průmysl, ten se ve skutečnosti čím dál více bude podobat tomu evropskému. Alespoň to naznačuje Světové ekonomické fórum, které přišlo se studií o proměnách východoasijského průmyslu. Hlavním cílem je nyní posílení konkurenceschopnosti a cestou k ní může být i snižování ekologické zátěže.
Asijské ekonomiky se pro evropské populisty staly jedním z klíčových vzorů. Tamní růst, schopnost propojovat byznys a politiku a budovat globální lídry v řadě oblastí jsou údajně důkazy toho, že tento model „funguje“, a proto bychom si z něj měli vzít příklad. Pečlivě vyzobané statistiky pak ignorují to, co z Evropy činí unikátní ekonomický celek, zejména pracovní právo a snaha podporovat menší podniky. Naopak se Evropě často vyčítá proces takzvané dekarbonizace, která údajně podrývá konkurenceschopnost místních podniků na globálním ekonomickém kolbišti.
Jenomže vše může být zanedlouho jinak. Zatímco v Evropě se čím dál víc prosazují antidekarbonizační tendence, v Asii naopak na dekarbonizaci postupně chtějí budovat další posilování konkurenceschopnosti, ukazuje zpráva Světového ekonomického fóra o trendech ve východoasijském průmyslu.
„Napříč Asií a Tichomořím začíná nová fáze průmyslové transformace. Po většinu uplynulého desetiletí se pozornost soustředila na vývoj průlomových technologií, snižování nákladů a důkazy, že dekarbonizace průmyslu je technicky možná. Nyní začíná čas zavádění těchto technologií v masivním měřítku,“ uvádí zpráva Světového ekonomického fóra, která je součástí projektu věnovaného zavádění zelených technologií.
Šest trendů pro budoucí konkurenceschopnost
Autoři zprávy postupně vyjmenovávají šest trendů, které již nyní proměňují průmysl v klíčovém regionu. A podle autorů budou mít vliv čím dál silnější.
Prvním trendem je změna nastavení uvažování firem a podnikatelů. Centrální pozici přebírá právě snaha stát se, případně nadále zůstat konkurenceschopnými v globálním obchodě. Dříve přitom řada firem měla za cíl zejména naplňovat zadání a tabulky (anglicky se tento posun popisuje jako „competitiveness is replacing compliance“).
Druhým trendem je budování silných nadnárodních ekosystémů typu ASEAN a prohlubování spolupráce uvnitř nich. Následuje trend vytváření poptávky po nových technologiích (podobně jako v Evropské unii došlo systémem pobídek a dotací k podpoře elektromobility a fotovoltaických elektráren).
Pojišťovnictví se připravuje na novou éru rizik kvůli neustálému růstu teplot, narušujícímu meteorologické vzorce. Extrémní horka nyní způsobují sucho, snižují úrodu i vedou k vysychání řek klíčových pro přepravu důležitých komodit, varují největší zajišťovny. 
Evropa se otepluje dvakrát rychleji. A bude to chronické, varuje švýcarský gigant
Zprávy z firem
Cirkulární ekonomika jako základ úspěchu
Zástupci průmyslu i států si uvědomují, že boj o suroviny je čím dál složitější, i proto se jedním z rostoucích trendů v tomto regionu stává cirkulární ekonomika, což následně povede i ke snížení emisí.
„Cesta k nízkouhlíkovému světu vede přes asijsko-pacifický region. Díky rozsáhlému zavedení cirkulární ekonomiky by tento region mohl přispět až 25 procenty k celosvětovému snížení emisí skleníkových plynů, které je zapotřebí,“ domnívá se Anthony Watanabe, CSO ve společnosti Indorama Ventures.
A například v Jižní Koreji se největší firmy včetně LG Electronics či Hyundai Steel letos v červnu přihlásily k iniciativě, díky níž se cirkulární ekonomika stává klíčovým cílem tamního průmyslu.
Spolupráce klíčových stakeholderů
Poslední dva trendy se pak týkají vlivu finančních institucí a investorů působících v průmyslu a zapojení soukromého i veřejného sektoru.
Ačkoli jednotlivé finanční instituce dokázaly podpořit inovativní snahy, dělo se tak doposud zejména na úrovni konkrétních projektů. Podle odborníků by se to nyní mělo přetočit v systémovou podporu celých ekosystémů.
„Musíme přejít od financování jednotlivých aktiv k financování průmyslových ekosystémů. Banky mohou sehrát klíčovou roli při propojování trhů v asijsko-pacifickém regionu, při usnadňování přeshraniční spolupráce a sdílení zkušeností a při budování infrastruktury potřebné k rozšíření této transformace na regionální úrovni,“ cituje zpráva Světového ekonomického fóra ředitelku skupiny Sustainable Solutions Group ve skupině ING Louise Kim.
V závěru pak zpráva uvádí, že nejdůležitější je partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Vlády mají zavádět jasná a stabilní pravidla, v nichž soukromí hráči budou schopni přicházet s inovacemi a zavádět je ve stále větším měřítku. Bez tohoto partnerství podobné projekty nemohou vést k růstu konkurenceschopnosti, uvádí Světové ekonomické fórum.
Po téměř třech dekádách v J&T mění portfolio manažer Michal Semotan dres. Přechází do PPF. Spolu s Patrikem Hudcem bude budovat novou investiční společnost pro klienty Air Bank a PPF banky.
PPF rozjíždí nový investiční byznys. Z J&T přetáhla Michala Semotana
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
