Bitcoinová kauza dostává další nečekaný zvrat. Tomáš Jiřikovský chce zpět bitcoiny v hodnotě miliardy korun, které loni daroval ministerstvu spravedlnosti. Dar odvolal pro nevděk. Úřad upozorňuje, že právě tento krok může otevřít novou sérii právních sporů.
Návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun narazil i uvnitř vládní koalice. Motoristé chtějí deficit snížit, o úsporách budou ve čtvrtek jednat s premiérem Andrejem Babišem. Jejich předseda Petr Macinka zároveň varuje, že bez změn bude mít jeho strana problém rozpočet podpořit.
Znáte ten vtip, jak přijdou za Babišem Tykač a Strnad, že by chtěli koupit Česko. A on se směje a říká: „Ale chlapi, do paroma, veď ja teraz nič nepredávám.“ No, on skutečně nic neprodává, ale naopak přebírá, provádí cílenou akvizici státu. A to dnešní přebírání státu (ono state capture) probíhá poměrně rychle, systematicky a pochopitelně se zaměřuje na hlavní kořist, na státní firmy a státní fondy. Největší mocenská operace se nemusí odehrát jediným velkým rozhodnutím. Stačí postupně obsadit státní firmy, fondy a instituce lidmi, kteří vděčí za své pozice politické či ekonomické moci. Právě tak může vypadat takzvaný state capture.
Vláda schválila rozpočet na příští rok s deficitem 389 miliard korun. Obhajuje ho slovy o nutnosti investic, v roce 2028 se prý schodek bude snižovat. Podle vlády to zajistí větší daňové výnosy z rostoucí ekonomiky. Dost děravá pohádka.
Premiér Andrej Babiš tvrdí, že v kauze dezinformací o údajných polských územních nárocích selhala česká rozvědka a chyboval také velvyslanec v Polsku Břetislav Dančák. Informaci měl podle něj stát získat výrazně dříve. Vláda už podle premiéra přijala opatření, aby se podobná situace neopakovala.
Minimální mzda příští rok rekordně vzroste a její zvýšení postupně vytlačí vzhůru i další mzdy a platy. Jenže česká produktivita práce téměř neroste a rychlé přidávání tak může mít nepříjemnou dohru v podobě dalšího inflačního tlaku, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Prezident Petr Pavel se zatím nerozhodl, zda bude v roce 2028 obhajovat mandát. Odmítá ale tvrzení premiéra Andreje Babiše a dalších vládních politiků, že už vede předvolební kampaň. Rozhodnutí chce oznámit v polovině příštího roku a důležitý pro něj bude zdravotní stav i podpora veřejnosti.
Podpora hnutí ANO dál klesá. Podle volebního modelu agentury Kantar by ho nyní volilo 30,5 procenta lidí, zatímco STAN posílil na 17 procent. Voliči od ANO odcházejí hlavně kvůli tomu, jak vláda plní své sliby a komunikuje, a více než dvě třetiny Čechů navíc hodnotí současnou politickou situaci jako špatnou.
Prezident Petr Pavel nehodlá stáhnout kompetenční žalobu na vládu kvůli sporu o účast na summitu NATO a chce počkat na verdikt Ústavního soudu. Zároveň ale říká, že vztahy s premiérem Andrejem Babišem se mohou zlepšit, a ostrá vyjádření ministra zahraničí Petra Macinky bere spíš jako „folklor“.
Politickým tématem týdne byl opět rozpočet. Sněmovna po mnoha hodinách proslovů pohodlně přehlasovala prezidentovo veto zákona o rozpočtové odpovědnosti. Aleně Schillerové se otevřela brána. Druhé téma: blíží se volby.
Premiér Andrej Babiš zkritizoval zpravodajské služby za to, že se o dezinformační kampani kolem údajných polských územních nároků vůči Česku dozvěděl z médií nebo informace dostal pozdě. Prezident Petr Pavel označil celou akci za cílenou provokaci, která má narušit vztahy Čechů a Poláků.
