Premiér Andrej Babiš zkritizoval zpravodajské služby za to, že se o dezinformační kampani kolem údajných polských územních nároků vůči Česku dozvěděl z médií nebo informace dostal pozdě. Prezident Petr Pavel označil celou akci za cílenou provokaci, která má narušit vztahy Čechů a Poláků.
Sporná novela rozpočtových zákonů začne platit. Poslanci vládní koalice přehlasovali veto prezidenta Petra Pavla, podle něhož změny ohrožují dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a oslabují kontrolní roli Sněmovny. Vláda bude moci snadněji navyšovat výdaje na obranu a strategickou infrastrukturu. Při zhoršení bezpečnostní situace by mohla letošní rozpočet zvýšit až o 240 miliard korun.
Minimální mzda by měla od příštího roku vzrůst z 22 400 na 24 900 korun a o rok později přibližně na 26 900 korun. S návrhem souhlasila tripartita, odbory ale požadují rychlejší růst a do roku 2029 chtějí nejnižší výdělek dostat až na polovinu průměrné mzdy.
Vláda teď chystá jeden z největších zásahů do systému za poslední roky: mladým chce zdvojnásobit státní podporu, jejich peníze více poslat do akcií. Největší boj se ale strhne o poplatky, které chce stát srazit až na půl procenta ročně. Penzijní společnosti varují, že je to příliš málo. Zkušenost Estonska ale ukazuje něco jiného.
Vláda při přípravě rozpočtu na příští rok dál posouvá hranice schodku a rozdává miliardy, aniž by bylo jasné, kde chce šetřit. Rostoucí zadlužení přitom nepovažuje za akutní problém, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Zákon roku, ten o rozpočtu, nyní finalizuje Alena Schillerová pod dozorem Andreje Babiše. Výsledek má být představen do konce prázdnin, ale je předem jasný. Utrácejme, není čas na šetření. Pod heslem proinvestujme se k prosperitě tak dostanou přidáno všichni. Tedy, voliči, na které má stát dosah.
Vláda dává přednost investicím před rychlým snižováním schodku. Andrej Babiš odmítá, že by rostoucí zadlužení Česka bylo problémem, a konsolidaci podmiňuje dokončením klíčové infrastruktury a posílením veřejných služeb. Ekonomové ale upozorňují, že v době růstu by měl stát naopak deficit snižovat.
Kdo bere dotace, kdo radí ministrům a za kolik? U veřejných peněz by mělo být jasno, realita je ale jiná. Stát místo větší transparentnosti znovu „zatahuje závěsy“.
Senát zamítl rozsáhlou novelu stavebního zákona, kterou řada senátorů označila za „paskvil“ nahrávající developerům a jdoucí proti zájmům obcí. Koalice ANO, SPD a Motoristů naopak tvrdí, že změny zrychlí povolování staveb. Spor tím nekončí – Sněmovna může senátní veto už v září přehlasovat.
Pád jedné z nejstarších větrných elektráren v Česku je vážným varováním a musí být důkladně vyšetřen. Nemůže se však stát zamítavou odpovědí na otázku, čím země nahradí končící uhlí. Energetiku totiž nelze postavit pouze na zdrojích, které nikdo neuvidí, neuslyší a nebude je mít za oknem.
Česko by podle prezidenta Petra Pavla mělo příští rok vydat na obranu více než dvě procenta HDP. Pokud zůstane jen na této hranici, hrozí podle něj vzhledem k závazkům přijatým v Haagu vznik deficitu v obranných výdajích pro další roky. Prezident se chce debaty o rozpočtu osobně účastnit.
