Blíží se datum 26. srpna. Přesně rok před tímto dnem Evropa zažila šok, když se cena elektřiny na burze poprvé dotkla hranice 1000 eur za MWh. Od té doby sice ceny energetických surovin klesají, například plyn však nyní zase začíná růst. Důvod? Stávka v Austrálii. Je to známka toho, že energokrize zatím není vyřešena a evropský energetický sektor je dál velmi křehký.
Ekonomické sankce Rusko „až tak moc nezabolely,“ říká exministr financí USA. Čína, Indie, ale třeba i Turecko na nich navíc slušně vydělávají, komentuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
V uplynulém týdnu si akciové trhy prošly nebývalou rally. A to navzdory dalšímu zvyšování úrokových sazeb ze strany amerického Fedu. Hlavní index S&P 500 připsal slušná procenta a prorazil nad hranici 4100 bodů, což může otevřít prostor k dalšímu posilovaní. Jedná se tak možná i o určité dorovnání cen oproti evropskému indexu DAX, který v minulých měsíc nabídl podstatně lepší zhodnocení. A jaké hlavní události udávaly světovým burzám tempo?
Ruská agrese na Ukrajině v loňském roce uspíšila snahy vlád po celém světě přejít na obnovitelné zdroje energie.
Putin zničil ruskou ekonomiku. Jediné, o co se ještě může opřít, je ropa, uvedl v rozhovoru pro CNBC Amos Hochstein, poradce amerického prezidenta Joea Bidena.
Dnešní i budoucí poptávku po energiích není Česká republika schopna uspokojit bez plynu, tvrdí manažerka společnosti GasNet. „Čísla mluví jasně. Zatímco v minulém roce činila spotřeba elektřiny ČR necelých 74 TWh, plynu jsme potřebovali okolo 100 TWh. Takové množství energie nelze jednoduše nahradit. Domácnosti, průmysl, firmy a celá společnost potřebují spolehlivé a stabilní dodávky v průběhu celého roku,“ dodává Kateřina Morrisová.
Rusko nyní spaluje obrovské množství volného zemního plynu, denně odhadem za deset milionů dolarů (asi 247 milionů korun). Ukazuje to analýza expertů, na kterou se odvolává britská stanice BBC. Podle odborníků jde o plyn, který by za jiných okolností směřoval do Německa. Vědci mají obavy, že takové množství škodlivých uhlíkových emisí může urychlit tání ledovců v Arktidě.
Češi jsou ve spotřebě piva na hlavu již léta první na světě. Kvůli omezení či dokonce zastavení dodávek ruského plynu – přestože pivovary hledají alternativní zdroje – hrozí, že pivovary v tuzemsku by musely omezit výrobu. Ta již loni kvůli covidovým opatřením klesla.
Stát odebral 13 firmám kapacitu pro skladování plynu v zásobnících, kterou nevyužívaly. O kapacitu přišla mimo jiné Moravia Gas Storage, kterou spoluvlastní ruský Gazprom. Firmy přišly o kapacitu v celkovém objemu 261 milionů metrů krychlových plynu, informoval David Hluštík z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Roční spotřeba plynu v ČR činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových plynu, z Ruska pochází zhruba 98 procent.
Německá energetická společnost Uniper, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu, požádala vládu v Berlíně o stabilizační pomoc. Společnost, která se dostala do potíží kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám, navrhuje kapitálová opatření, aby vláda mohla do podniku vstoupit. Uniper chce také přenášet cenovou zátěž plně na zákazníky. Cílem je zastavit kumulaci ztrát a zajistit firmě likviditu.
Úplné přerušení dodávek zemního plynu z Ruska by ve druhém pololetí mohlo snížit výkon německé ekonomiky o 12,7 procenta. Vyplývá to ze studie, kterou pro bavorskou hospodářskou asociaci vbw vypracoval institut Prognos. Podle hlavního ekonoma institutu Prognos Michaela Böhmera by tak německá ekonomika „sklouzla do hluboké recese“, píše agentura DPA.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
