Rostoucí ceny energií, tlak na snižování změn klimatu a nutnost nezávislosti na dovozech paliv ženou české zemědělce k větší energetické soběstačnosti. Mezi hlavní trendy patří rozvoj agrovoltaiky, budování malých bioplynových stanic a nová legislativa, která umožňuje instalaci solárních technologií na zemědělskou půdu.
Žně vrcholí a s nimi i poptávka po zemědělské technice, která je vždy v době sklizně maximální. Zatímco nové traktory a kombajny stojí více než pět milionů korun, na trhu lze najít i cenově dostupnější ojetiny.
Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.
V letních měsících se ve Středočeském kraji, nedaleko od Prahy, rozbíhají populární samosběry zeleniny. Mezi nejoblíbenější místa patří rodinná farma Dryák v Osluchově u Slaného a farma Vraňany nedaleko Mělníka. Obě místa nyní nabízejí sběr okurek, ale i dalších plodin. A také květin.
Zemědělství trpí nedostatkem zaměstnanců, který se ještě více projevuje v období sklizně, kdy je potřeba rychle sklidit úrodu. Situaci v sektoru tak zachraňují moderní technologie a brigádníci. Uvádí to pracovní portál Jenpráce.cz. Nedostatek pracovníků souvisí zejména s fyzickou náročností práce a nízkými výdělky. Ohodnocení je v zemědělství téměř o 13 tisíc korun pod celostátním průměrem, vyplývá z dat portálu.
Zemědělství v Česku v posledních čtyřech letech čelilo řadě krizí - od prudkého nárůstu cen vstupů přes dopady války na Ukrajině, byrokratickou zátěž, až po tlaky spojené s novou evropskou zemědělskou politikou. Odborníci se ale neshodují na tom, jak vláda Petra Fialy (ODS) situaci zvládla. Zatímco část analytiků oceňuje přesměrování dotací k menším farmám či zvládnutí zemědělských protestů bez populistických zásahů, zástupci velkých zemědělských organizací vládu kritizují za chybějící vizi, slabou komunikaci a neochotu systémově řešit problémy.
Rok 2025 přinesl opožděný nástup sezóny kvůli suchu. U Slaného, nedaleko Prahy, samosběr ovoce a zeleniny jen kvete, ale dlouhé sucho komplikuje sklizeň.
Berlínské Futurium rozšířilo své zaměření na agronomii, když zahájilo expozici Pole budoucnosti – Superland. Návštěvníky zve k aktivnímu zamyšlení nad zemědělstvím a budoucím využíváním půdy.
V Polabí, jednom z nejúrodnějších regionů České republiky, pokračuje sklizeň raných brambor. Ta začala zhruba o týden později než v loňském roce a pěstitelé očekávají průměrné až mírně nadprůměrné výnosy. „Jarní podmínky byly velmi slušné a pokud nás v létě nezaskočí extrémní sucho, úroda brambor bude odpovídat dlouhodobému průměru,“ uvedl při startu sklizně Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu.
Růst cen v zemědělství letos v dubnu vykázal úroveň 15,2 procenta v meziročním srovnání. To je nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky.
Výrobci rostlinných náhražek vajec doufají, že budou těžit z prudkého nárůstu cen slepičích vajec ve Spojených státech, který je důsledkem epidemie ptačí chřipky. Rozšiřují proto výrobu a spouštějí nové reklamní kampaně. Informuje o tom list Financial Times.
Pražská burza dnes posílila 💪. Index PX stoupl o 0,75 procenta na 2513,31 bodu. Polepšily si z emisí, s nimiž se obchodovalo v největším objemu, třeba akcie energetické firmy ČEZ či bank Moneta a Erste. Cenné papíry ČEZ, které zaznamenaly druhý největší objem obchodů, zdražily o 1,56 procenta na 1237 korun. Energetická skupina ČEZ dnes oznámila, že v letošním prvním čtvrtletí jí čistý zisk meziročně stoupl o 13 procent na 14,5 miliardy korun.
