Farmářek je čím dál víc, ale mají to těžké
Loni ženy tvořily pětinu z 36 tisíc žadatelů o zemědělské dotace. Podle dat Českého statistického úřadu z roku 2023 bylo v zemědělském sektoru pravidelně zaměstnáno 32,9 procent žen. Z toho 18,8 procenta pracovalo na vysokých pozicích. Ženy pomalu pronikají i do vedoucích pozic v odvětví.
Role žen v zemědělství se v posledních letech mění, z administrativních pozic nebo pozic v ekonomických odděleních stále častěji vstupují do odborných, manažerských i vlastnických pozic. Změna je ale postupná a kariérní posun v oboru, který je navíc časově velmi nevyzpytatelný, komplikuje zejména skloubení vysoké pracovní odpovědnosti s rodinným životem. Vyplývá to z odpovědí žen působících v zemědělství, které oslovila ČTK.
Organizace spojených národů (OSN) vyhlásila letošní rok Mezinárodním rokem farmářek. Evropská komise zároveň letos v březnu spustila platformu Ženy v zemědělství na podporu rovnosti, mentoringu a příležitostí pro ženy v celé Evropě.
"V posledních letech dochází k prolamování skleněného stropu v tom smyslu, že ženy se přestávají bát pracovat s technikou. Také už konečně pronikají i do řídicích funkcí zemědělských podniků. Už to zkrátka dávno není tak, že za traktorem nutně sedí muž," uvedla Terezie Daňková, majitelka farmy Náhoří na Strakonicku.
Podle předsedkyně Zemědělsko-obchodního družstva Žichlínek Jany Machytkové působí ženy v sektoru nejčastěji v administrativě a v živočišné výrobě. "Ale už i na vedoucích funkcích v podniku," uvedla.
V loňském roce ženy tvořily pětinu z 36 tisíc žadatelů o zemědělské dotace. Podle dat Českého statistického úřadu z roku 2023 bylo v zemědělském sektoru pravidelně zaměstnáno 32,9 procent žen. Z toho 18,8 procenta pracovalo na vysokých pozicích, což odpovídá zhruba 1,7 procenta všech zaměstnaných žen v ČR. V roce 2014 tvořilo odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství u žen přibližně 1,6 procenta zaměstnanosti žen, což znamená, že podíl žen pracujících v odvětví se za posledních deset let výrazně nezměnil.
Podle oslovených zemědělkyň ženy odrazuje zejména to, že sektor vyžaduje celoroční práci, která je obtížně slučitelná s rodinným životem. "Potřebujeme prostředí, kde schopnosti rozhodují více než stereotypy. Lepší podmínky pro rodiny, větší flexibilitu tam, kde je možná, podporu mladých lidí a propojení vzdělávání s praxí. Ženy nepotřebují nižší laťku. Potřebují férové podmínky," uvedla Monika Nebeská, předsedkyně představenstva společnosti Zemědělské družstvo Všestary.
Venkov je stále konzervativní
Mnoho zaměstnanců podle zemědělkyň již vychází vstříc s flexibilní formou práce. Shodují se ale, že je prostor pro zlepšení. "Každá mladá žena, která se rozhodne zůstat v oboru, založit rodinu a zároveň pokračovat profesně, je pro budoucnost českého zemědělství dobrá zpráva," uvedla Nebeská.
Daňková poukázala na to, že pokud se nepodaří pro ženy nastavit podmínky, které je v oboru udrží, odejdou do jiných odvětví společně s muži, což negativně ovlivní již aktuální problém s nezaměstnaností v sektoru.
Zemědělkyně zmínily jako překážku i konzervativnost oboru. Pro ženy ve venkovském prostoru je podle Daňkové v současné době velmi složité se na vedoucí pozici profilovat. "Obecně mám zkušenost, že pro ženy je opravdu těžké prosadit si svůj pohled na farmě," uvedla Daňková. "Ženy se při vstupu do vedení často setkávají s tím, že jejich autorita je zpochybňována, jejich kompetence podceňovány a technické dovednosti posuzovány přísněji než u mužů," dodala Machytková.
Podle Státního zemědělského intervenčního fondu se přitom ženy více než muži zajímají o inovativní možnosti pěstování, jako je například hydroponie či aquaponie. Projevují zájem také o podporu pro pěstování levandule, léčivých, aromatických a kořeninových rostlin, uvedl fond už dříve v tiskové zprávě.
Jarní mrazy znovu tvrdě zasáhly české ovocnáře. Úroda má být oproti pětiletému průměru nižší o více než polovinu a škody mohou dosáhnout až 1,5 miliardy korun. Ministerstvo proto žádá o pomoc Evropskou komisi.
Mráz zničil české ovoce. Letošní úroda má být o polovinu nižší
Money
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
