Loni ženy tvořily pětinu z 36 tisíc žadatelů o zemědělské dotace. Podle dat Českého statistického úřadu z roku 2023 bylo v zemědělském sektoru pravidelně zaměstnáno 32,9 procent žen. Z toho 18,8 procenta pracovalo na vysokých pozicích. Ženy pomalu pronikají i do vedoucích pozic v odvětví.

Role žen v zemědělství se v posledních letech mění, z administrativních pozic nebo pozic v ekonomických odděleních stále častěji vstupují do odborných, manažerských i vlastnických pozic. Změna je ale postupná a kariérní posun v oboru, který je navíc časově velmi nevyzpytatelný, komplikuje zejména skloubení vysoké pracovní odpovědnosti s rodinným životem. Vyplývá to z odpovědí žen působících v zemědělství, které oslovila ČTK.

Organizace spojených národů (OSN) vyhlásila letošní rok Mezinárodním rokem farmářek. Evropská komise zároveň letos v březnu spustila platformu Ženy v zemědělství na podporu rovnosti, mentoringu a příležitostí pro ženy v celé Evropě.

"V posledních letech dochází k prolamování skleněného stropu v tom smyslu, že ženy se přestávají bát pracovat s technikou. Také už konečně pronikají i do řídicích funkcí zemědělských podniků. Už to zkrátka dávno není tak, že za traktorem nutně sedí muž," uvedla Terezie Daňková, majitelka farmy Náhoří na Strakonicku.

Podle předsedkyně Zemědělsko-obchodního družstva Žichlínek Jany Machytkové působí ženy v sektoru nejčastěji v administrativě a v živočišné výrobě. "Ale už i na vedoucích funkcích v podniku," uvedla.

V loňském roce ženy tvořily pětinu z 36 tisíc žadatelů o zemědělské dotace. Podle dat Českého statistického úřadu z roku 2023 bylo v zemědělském sektoru pravidelně zaměstnáno 32,9 procent žen. Z toho 18,8 procenta pracovalo na vysokých pozicích, což odpovídá zhruba 1,7 procenta všech zaměstnaných žen v ČR. V roce 2014 tvořilo odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství u žen přibližně 1,6 procenta zaměstnanosti žen, což znamená, že podíl žen pracujících v odvětví se za posledních deset let výrazně nezměnil.

Podle oslovených zemědělkyň ženy odrazuje zejména to, že sektor vyžaduje celoroční práci, která je obtížně slučitelná s rodinným životem. "Potřebujeme prostředí, kde schopnosti rozhodují více než stereotypy. Lepší podmínky pro rodiny, větší flexibilitu tam, kde je možná, podporu mladých lidí a propojení vzdělávání s praxí. Ženy nepotřebují nižší laťku. Potřebují férové podmínky," uvedla Monika Nebeská, předsedkyně představenstva společnosti Zemědělské družstvo Všestary.

Venkov je stále konzervativní

Mnoho zaměstnanců podle zemědělkyň již vychází vstříc s flexibilní formou práce. Shodují se ale, že je prostor pro zlepšení. "Každá mladá žena, která se rozhodne zůstat v oboru, založit rodinu a zároveň pokračovat profesně, je pro budoucnost českého zemědělství dobrá zpráva," uvedla Nebeská.

Daňková poukázala na to, že pokud se nepodaří pro ženy nastavit podmínky, které je v oboru udrží, odejdou do jiných odvětví společně s muži, což negativně ovlivní již aktuální problém s nezaměstnaností v sektoru.

Zemědělkyně zmínily jako překážku i konzervativnost oboru. Pro ženy ve venkovském prostoru je podle Daňkové v současné době velmi složité se na vedoucí pozici profilovat. "Obecně mám zkušenost, že pro ženy je opravdu těžké prosadit si svůj pohled na farmě," uvedla Daňková. "Ženy se při vstupu do vedení často setkávají s tím, že jejich autorita je zpochybňována, jejich kompetence podceňovány a technické dovednosti posuzovány přísněji než u mužů," dodala Machytková.

Podle Státního zemědělského intervenčního fondu se přitom ženy více než muži zajímají o inovativní možnosti pěstování, jako je například hydroponie či aquaponie. Projevují zájem také o podporu pro pěstování levandule, léčivých, aromatických a kořeninových rostlin, uvedl fond už dříve v tiskové zprávě.

Mráz zničil české ovoce. Letošní úroda má být o polovinu nižší

Money

Jarní mrazy znovu tvrdě zasáhly české ovocnáře. Úroda má být oproti pětiletému průměru nižší o více než polovinu a škody mohou dosáhnout až 1,5 miliardy korun. Ministerstvo proto žádá o pomoc Evropskou komisi.

ČTK

Přečíst článek