Začátek podzimu je období, kdy si tělo i mysl žádají přechod do jiného režimu. Po létě musí lidský organismus zvládnout změnu počasí a denní rutiny a zároveň se připravit na období, kdy budou viry a bakterie mnohem aktivnější. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které rozhodují o tom, zda se nám podaří projít tímto obdobím bez zbytečných nemocí, únavy a poklesu nálady, je stav střevního mikrobiomu.
Zatímco stresové hormony nás nutí utíkat nebo bojovat a pohlavní hormony nám dávají vášeň, sílu a celkovou rovnováhu, metabolické hormony určují, jak efektivní naše tělo je. Konkrétně to reprezentuje jejich vliv na to, kdy máme hlad, co se s jídlem stane, kolik energie se uvolní, kolik se uloží do zásob, a jak citlivě naše buňky na tyto signály reagují. Každý den rozhodují o tom, jestli budeme večer padat únavou, a také o tom, jak náš mozek zvládne stres, chutě a jak se to vše projeví na naší celkové pohodě a vitalitě a následně i zdraví.
Nová studie ukázala, jak se lze bránit efektům mikro- a nanoplastů v prostředí na individuální úrovni, když na té celospolečenské se to z různých důvodů neděje.
Stravovací přístup Bryana Johnsona, podnikatele-biohackera, jehož cílem je žit věčně, je většinou hodnocen jako extrémní a dlouhodobě neudržitelný. Jak konkrétně to vypadá a jak se normální smrtelníci mohou jeho dietou inspirovat?
Sezónními čerstvými plodinami konzumovanými v prosinci jsou nejčastěji ty exotické, dovezené ze vzdálených krajů. Našemu zdraví vždy prospívá zařazení ovoce a zeleniny do našeho jídelníčku, podle výzkumů i ty zavařené, usušené či jinak zpracované také dodají benefity našemu organismu. Vždy je tedy lepší konzumovat nějakou zeleninu a ovoce, než žádnou. Pokud bychom se chtěli vydat cestou našich předků, ti v této době konzumovali uchovanou kořenovou zeleninu, košťáloviny, sušené ovoce a luštěniny.
Olivy a z nich vylisovaný olivový olej jsou tradiční součástí jídelníčku ve Středomoří a zdravou potravinou v moderní stravě po celém světě. Olivy jsou druh ovoce, které se ale musí zpracovat, aby bylo jedlé. Je to tím, že olivy obsahují opravdu hořký oleuropein a i plně zralé jsou prakticky nepoživatelné. Namáčejí se tedy do láku v kterém se louhují a ztrácí hořčiny a naopak se stávají slanými. Olivy jsou i přes vysoký obsah tuku poměrně nízkokalorické a zdravé, plné olivového oleje a dalších živin. Jsou to převážně v tucích rozpustné vitamíny E a A a pak také minerály jako vápník a hořčík. Nejdůležitější ale je značný výskyt polyfenolických látek, které vykazují významné zdravotní účinky na lidský organismus.
Jak se stravovat, když cvičíte, je populárním tématem asi i proto, že jde o záležitost velmi individuální a specifickou. Jakým způsobem, jak rozmanitě, jak často a v jaké intenzitě cvičíte, v jaké jste právě fyzické kondici, zdravotním stavu, věku, či zda máte nadváhu, zvláštní fyzické či psychické nároky - to vše a mnohem více v tom hraje roli. Univerzální návody mohou někomu zafungovat, ale většině těžko. Právě proto, že jsou obecné. Cílem biohackingu je vždy individualizace jakýchkoliv strategií, které chceme na vylepšení svého života použít. Nejlepší taktikou je tedy se poradit na místech k tomu určených, kde člověku poradí na základě individuálních potřeb a preferencí.
Média jsou plná rad, co a jak bychom měli jíst. Od odborníků i laiků s vlastními zkušenostmi jsme bombardováni návody a svědectvími, jak se lze "uzdravit a zhubnout". Neexistuje však všeobecná shoda, jak má vypadat lidská strava. A tak se každý rozhoduje a intuitivně jedná, jak uzná za vhodné. Existuje ale stravovací styl, který je experty hodnocen jako velmi vhodný pro většinu společnosti - středomořská strava.
Žlučník je dutý orgán umístěný na pravé straně dutiny břišní blízko jater. S játry má propojenou funkci: v játrech se vytváří žluč, která pak putuje do žlučníku, kde je uložena a čeká na své využití. To přichází, když sníme tučnější jídlo. Žluč je pak vypuštěna do tenkého střeva, kde pak emulguje tuky a pomáhá k jejich lepšímu strávení a následnému využití.
