Ve skrytu světodějných událostí jako je volba papeže nebo vojenská přehlídka v Moskvě se Jana Maláčová, která chce reinkarnovat Socdem, byla tento týden „na kafi“ se zájemci v restauraci Šalanda v Hradci Králové. Stačilo! v době současných oslav osmdesátého výročí konce války v Evropě vyráží hned do šesti měst a vesnic, budou i v Plzni nebo v Karlových Varech.
Po parlamentních volbách v Austrálii zůstane na další tři roky u moci labouristický premiér Anthony Albanese, vyplývá z předběžných výsledků hlasování.
V Rumunsku se zítra v atmosféře frustrace a znechucení velké části společnosti z vývoje v zemi v posledních letech uskuteční opakované prezidentské volby. Konají se poté, co ústavní soud loni v prosinci zrušil listopadové první kolo hlasování, v němž překvapivě zvítězil do té doby málo známý krajně pravicový a proruský politik Calin Georgescu. I nyní má nejlepší vyhlídky na volební vítězství kandidát označovaný jako ultranacionalista a populista. Případná výhra Georgeho Simiona by způsobila těžkou hlavu západním partnerům Rumunska, které má strategickou pozici na východním křídle NATO.
Strana Alternativa pro Německo (AfD) představuje podle poloviny Němců stejné nebezpečí pro společnost jako kdysi Národně socialistická německá dělnická strana (NSDAP) Adolfa Hitlera, uvedl průzkum Nadace EVZ ve spolupráci s Univerzitou v Bielefeldu. Téměř 60 procent dotázaných považuje AfD za krajně pravicovou. Podle autorů studie mimo jiné dokazuje, že se antisemitismus, pravicový populismus a historický revizionismus opět usídlil ve středu německé společnosti.
V předčasných volbách v Kanadě zvítězila vládnoucí Liberální strana premiéra Marka Carneyho, informují tiskové agentury s odkazem na projekce kanadských médií. Zatím podle nich ale není zcela jasné, zda liberálové získají také většinu v parlamentu, a budou tak moci sestavit jednobarevnou vládu. Stanice CTV News uvedla, že liberálové na parlamentní většinu podle jejího odhadu nedosáhnou.
Předvolební průzkumy kdysi bývaly zajímavým vhledem do duše národa. Dokud se s nimi pracovalo jako se šafránem, mohly jsme je brát vážně, i když se mýlily. V současnosti jsou spíše součástí kampaní politických stran. A nic to neukazuje lépe než to, jak se k průzkumům chovají tři nejsilnější uskupení v zemi. Tedy ANO, SPOLU a SPD. Tak se na to podívejme detailněji.
Výsledky dubnových předvolebních průzkumů působí jako nevinné, zbytečné hrátky. Opak je pravdou. Formují totiž zásadně mysl voličů.
V podzimních parlamentních volbách bude zajímavé sledovat boj o středové a liberální voliče. Na začátku kampaně však není vůbec jisté, jestli tu nějakou liberální stranu máme. Dosavadní naděje začíná pohlcovat atmosféra politických salonků.
Potenciálním vítězem voleb podle modelu agentury NMS Market Research zůstává ANO, přesto jeho podpora v dubnu klesla na 28,1 procenta, což je nejméně od loňského července. Naopak koalice Spolu, která skončila na druhém místě, si polepšila na 20,9 procenta, a náskok ANO tak zmenšila na zhruba sedm bodů. Třetí místo nově zaujalo SPD s podporou Trikolory, Svobodných a PRO. Mělo by 12,5 procenta a předstihlo hnutí STAN, které by nyní získalo 12,2 procenta hlasů. Do Sněmovny by se stejně jako v březnu dostali ještě Motoristé, Piráti a Stačilo!.
Rozjíždějící kampaň před parlamentními volbami je nesnesitelně bezduchá. Na jedné straně opoziční populisté nejhrubšího zrna, na druhé zas vládní tábor, který nejspíš sám neví, proč by mu měl někdo odevzdat hlas.
Tak už to začalo. Patrik Nacher se představil v roli popeláře. Tak kdo bude další v řadě a v jaké roli?
