Sektor finančních služeb v Británii čekají zásadní změny, které budou podle vládních úředníků největší za více než 30 let, respektive od vlády premiérky Margaret Thatcherové.
Poslanci na mimořádné schůzi schválili totální zrušení elektronické evidence tržeb (EET). Tedy jakési „vlajkové lodi“ opatření z éry, kdy se na vládnutí tak či onak podílelo hnutí ANO. Právě hnutí ANO je s projektem EET spojeno nejvíc. Rozhodnutí sněmovny definitivně „odpískat“ EET je tak vítězstvím pro celou řadu podnikatelů v pohostinství, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Elektronická evidence tržeb (EET) zřejmě definitivě skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady schválila sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Evidence byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se navíc na další obory podnikání. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), který evidenci prosazoval, řekl již dříve, že EET narovnala podnikatelské prostředí a vynesla více než 35 miliard korun.
Naprostá většina společenských problémů je dnes svou povahou komplexní a vyžaduje spolupráci a nadresortní koordinaci. Stát ale bohužel stále funguje resortně, drží se striktně pravomocí a gescí jednotlivých ministerstev. To brzdí efektivní práci státní správy, způsobuje ne-efektivitu a stojí hodně peněz. Mnoho úředníků i politiků si to dobře uvědomuje, ale stejně se s tím roky nedaří téměř nic udělat. Na resortismus narazí každý, kdo chce něco měnit a mnohé pozitivní snahy na něm troskotají. Je čas překonat resortismus, tu metlu čehokoliv pozitivního ve státní správě, míní bývalý šéf české Transparency International David Ondráčka.
Poslední tři německé jaderné elektrárny mohou fungovat až do 15. dubna 2023, nebudou tak trvale odstaveny ke konci letošního roku, jak Německo původně plánovalo. Schválili to poslanci Spolkového sněmu. Zákonodárci tak podpořili rozhodnutí vlády sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze odložit kvůli energetické krizi trvalé zastavení výroby elektřiny z jádra.
Svět se valí šílenou rychlostí, média chrlí nové zprávy, maniakálně hltáme povrchní novinky a do krve válčíme v kulturních válkách na sociálních sítích. Dívejme se za pěnu dní. Nabízím několik trendů, které vidím v oblasti států, firem, médií, administrativ. Jsou platné ve světě i u nás, míní bývalý šéf Transparency International v Česku David Ondráčka.
Česká vláda jedná o dvou projektech továren na výrobu baterií do elektromobilů. Vedle Volkswagenu je ve hře i gigafactory s korejským partnerem. Jde v obou případech o lokalitu letiště Líně u Plzně. Uvedl to před odletem z klimatické konference OSN (COP27) v Egyptě premiér Petr Fiala (ODS).
Při střetech mezi obyvateli a policií kvůli pandemickým opatřením bylo na severu Číny zatčeno sedm lidí. Píše to agentura AP s odkazem na informace policie a na záběry, které kolovaly na sociálních sítích. Policie ve městě Lin-i později informovala, že tvrdě zakročí proti lidem, kteří porušují právo dalších občanů na ochranu.
Britská vláda z úsporných důvodů odložila plány na stavbu národní jachty za 250 milionů liber (asi sedm miliard korun), která měla ve světě propagovat Británii, pořádaly by se na ní například diplomatické akce nebo veletrhy. S odvoláním na vládní zdroje o tom informoval web stanice BBC. Britská vláda Rishiho Sunaka 17. listopadu zveřejní své daňové a výdajové plány a zrušení výběrového řízení na stavbu lodi není jediným úsporných krokem, ke kterému se uchýlila.
Ministr práce a sociálních věcí, toho času navíc i ministr životního prostředí, Marian Jurečka včera naznačil, že vláda během prvních tří měsíců příštího roku změní své programové prohlášení. Nejspíše tak, že z něj vyřadí závazek nezvyšovat daně. Za sebe nevylučuje, že jednou z daní, kterou by vláda mohla následně zvýšit, je i ta z příjmu fyzických osob.
Miliardář Daniel Křetínský přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Udělá to kvůli tomu, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků, kterou v pátek schválila Sněmovna. Jenže utíkat se mu nebude lehce - řada zahraničních států má podobnou daň také.
