Srpnový kybernetický útok na britskou automobilku Jaguar Land Rover (JLR), kterou vlastní indická společnost Tata Motors, stál britskou ekonomiku 1,9 miliardy liber (53 miliard korun) a měl dopad na více než 5000 organizací v zemi. Incident by tak mohl být kybernetickou událostí s nejzávažnějším ekonomickým dopadem v historii Británie. Vyplývá to ze zprávy nezávislé organizace zabývající se kybernetickou bezpečností Cyber Monitoring Centre (CMC). Ztráty by mohly být ještě vyšší, pokud se objeví neočekávané zpoždění při obnově výroby na úroveň před útokem.
V britském městečku si po vypuknutí finanční krize vytvořili vlastní platidlo, aby podpořili domácí podniky a zabránili odlivu peněz z jejich regionu. Experiment trval sedmnáct let, podařilo se vytvořit malý finanční ekosystém bez jakékoliv státní instituce. Nyní však s poklesem plateb v hotovosti projekt končí.
Norsko se dohodlo s Británií na nákupu nejméně pěti nových britských protiponorkových lodí v hodnotě 10 miliard liber (282 miliard korun). Obě členské země Severoatlantické aliance tak prohlubují spolupráci tváří v tvář ruským námořním operacím podél severního křídla NATO, informovala agentura AP.
Někdejší britská královna Alžběta II. byla zastánkyní setrvání Británie v Evropské unii, vyplývá z knihy Moc a Palác bývalého zpravodaje britského listu The Times pro záležitosti královské rodiny Valentina Lowa. Píše se v ní také, že panovnice se s lidmi ve svém okolí někdy podělila o své názory, ti, kdo je slyšeli, však byli obvykle natolik diskrétní, než aby je šířili dál.
Brexit svého času vzbuzoval vlny emocí jako málokteré politické téma. Dnes však už nikoho moc nezajímá. Vláda se pokouší o dílčí nápravu, populisté téma pomalu opouštějí a veřejnost by podle průzkumů raději obětovala část suverenity za lepší ekonomiku. Podnikatelé, pěstitelé a potravináři na brexit však jen tak nezapomenou, protože jim dodnes značně ukrajuje z jejich zisků.
Britský výrobce luxusních sportovních automobilů Lotus hodlá v Británii v rámci restrukturalizace zrušit až 550 pracovních míst. To odpovídá více než 40 procentům jeho britské pracovní síly, napsala agentura AFP. Většinovým vlastníkem Lotusu je čínská společnost Geely.
Schůzka evropských politiků včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě skončila pro Evropany úspěchem, i když nepřinesla mnoho konkrétních výsledků. Píše to dnes německý tisk. Podle listu Die Zeit se Evropanům podařilo uklidnit bláznivého krále, podle listu Süddeutsche Zeitung předvedli Evropané zdařilou choreografii.
Americká automobilka Tesla, v jejímž čele stojí miliardář Elon Musk, požádala o licenci na dodávky elektřiny britským domácnostem. Informoval o tom britský energetický regulační úřad Ofgem. Tesla je známá hlavně jako výrobce elektromobilů, má však aktivity rovněž v oblasti solární energie a bateriových systémů pro skladování energie. Informovala o tom agentura AFP.
Izraelské ministerstvo zahraničí odsoudilo plány Kanady ohledně uznání Státu Palestina. S kritikou se připojil také americký prezident Donald Trump, který prohlásil, že kvůli plánu uznat Palestinu bude těžké uzavřít s Kanadou obchodní dohodu.
Čínský prodejce rychlé módy Shein podal žádost o vstup na hongkongskou akciovou burzu. Firma tak chce mimo jiné zvýšit tlak na britské regulátory, aby schválili její vstup na londýnskou akciovou burzu. S odkazem na své zdroje to napsal britský deník Financial Times.
Konec války s Íránem je otázkou týdnů, nikoliv měsíců, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio po schůzce se svými kolegy ze zemí skupiny G7 ve Francii. USA podle něj nemusejí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů. Írán možná chystá zavést mýtný systém v Hormuzském průlivu, řekl šéf americké diplomacie.
Údery Spojených států a Izraele zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák, napsaly dnes agentury s odvoláním na íránská média. K úderu na reaktor, který je podle předchozích informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve výstavbě, se přihlásil Izrael, píší média.
Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Zákaz bude platit do konce července. Agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině.
Pražská burza se v závěru pracovního týdne stejně jako v úterý dostala pod hranici 2500 bodů. Index PX dnes odepsal 1,21 procenta na 2482,64 bodu, což je nejnižší hodnota v letošním roce. Nejvíc se propadly akcie zbrojovky Czechoslovak Group (CSG), které klesly o deset procent. Ztrácely i finanční tituly.
Čistý zisk největšího čínského výrobce 🚘🚘🚘elektromobilů BYD se v loňském roce snížil o 19 procent na 32,6 miliardy jüanů (zhruba 100 miliard korun). Firma tak vykázala první pokles celoročního zisku za čtyři roky. Propad zisku byl navíc výraznější, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu společnosti LSEG předpovídala zhruba 12procentní pokles, napsala agentura Reuters.
Ceny ropy 🛢️🛢️🛢️ na světových trzích dnes pokračují v růstu a severomořský Brent je zpět nad 110 dolary za barel. Vliv má i nadále konflikt na Blízkém východě a situace v klíčovém Hormuzském průlivu. Od začátku americko-izraelské války s Íránem ale ceny směřují k prvnímu týdennímu poklesu. Před týdnem se Brent prodával za více než 112 dolarů.
Aktiva pod správou fondu kvalifikovaných investorů J&T Arch Investments v roce 2025 stoupla o 81,4 miliardy korun na 202,9 miliardy korun. Akcie fondu v korunách se loni zhodnotily 💪 o 15,82 procenta a o 14,4 procenta v eurech 💶.
Číst více
Univerzita Karlova 🧑🏫🧑🏫🧑🏫 nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy. Na dnešním jednání akademického senátu univerzity to řekl člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
Rakousko zakáže používání sociálních sítí dětmi do 14 let věku. Dohodu o tom oznámili představitelé vládní trojkoalice. Podobný zákaz, který pro děti mladší 16 let již od minulého roku platí v Austrálii, chtějí zavést i další evropské státy jako Španělsko a Dánsko a některé další takové opatření zvažují. Francouzská dolní komora parlamentu schválila zákaz pro osoby mladší 15 let v lednu. V sobotu má podobný zákaz podle agentury AP začít platit v Indonésii.
