Srpnový kybernetický útok na britskou automobilku Jaguar Land Rover (JLR), kterou vlastní indická společnost Tata Motors, stál britskou ekonomiku 1,9 miliardy liber (53 miliard korun) a měl dopad na více než 5000 organizací v zemi. Incident by tak mohl být kybernetickou událostí s nejzávažnějším ekonomickým dopadem v historii Británie. Vyplývá to ze zprávy nezávislé organizace zabývající se kybernetickou bezpečností Cyber Monitoring Centre (CMC). Ztráty by mohly být ještě vyšší, pokud se objeví neočekávané zpoždění při obnově výroby na úroveň před útokem.
V britském městečku si po vypuknutí finanční krize vytvořili vlastní platidlo, aby podpořili domácí podniky a zabránili odlivu peněz z jejich regionu. Experiment trval sedmnáct let, podařilo se vytvořit malý finanční ekosystém bez jakékoliv státní instituce. Nyní však s poklesem plateb v hotovosti projekt končí.
Norsko se dohodlo s Británií na nákupu nejméně pěti nových britských protiponorkových lodí v hodnotě 10 miliard liber (282 miliard korun). Obě členské země Severoatlantické aliance tak prohlubují spolupráci tváří v tvář ruským námořním operacím podél severního křídla NATO, informovala agentura AP.
Někdejší britská královna Alžběta II. byla zastánkyní setrvání Británie v Evropské unii, vyplývá z knihy Moc a Palác bývalého zpravodaje britského listu The Times pro záležitosti královské rodiny Valentina Lowa. Píše se v ní také, že panovnice se s lidmi ve svém okolí někdy podělila o své názory, ti, kdo je slyšeli, však byli obvykle natolik diskrétní, než aby je šířili dál.
Brexit svého času vzbuzoval vlny emocí jako málokteré politické téma. Dnes však už nikoho moc nezajímá. Vláda se pokouší o dílčí nápravu, populisté téma pomalu opouštějí a veřejnost by podle průzkumů raději obětovala část suverenity za lepší ekonomiku. Podnikatelé, pěstitelé a potravináři na brexit však jen tak nezapomenou, protože jim dodnes značně ukrajuje z jejich zisků.
Britský výrobce luxusních sportovních automobilů Lotus hodlá v Británii v rámci restrukturalizace zrušit až 550 pracovních míst. To odpovídá více než 40 procentům jeho britské pracovní síly, napsala agentura AFP. Většinovým vlastníkem Lotusu je čínská společnost Geely.
Schůzka evropských politiků včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě skončila pro Evropany úspěchem, i když nepřinesla mnoho konkrétních výsledků. Píše to dnes německý tisk. Podle listu Die Zeit se Evropanům podařilo uklidnit bláznivého krále, podle listu Süddeutsche Zeitung předvedli Evropané zdařilou choreografii.
Americká automobilka Tesla, v jejímž čele stojí miliardář Elon Musk, požádala o licenci na dodávky elektřiny britským domácnostem. Informoval o tom britský energetický regulační úřad Ofgem. Tesla je známá hlavně jako výrobce elektromobilů, má však aktivity rovněž v oblasti solární energie a bateriových systémů pro skladování energie. Informovala o tom agentura AFP.
Izraelské ministerstvo zahraničí odsoudilo plány Kanady ohledně uznání Státu Palestina. S kritikou se připojil také americký prezident Donald Trump, který prohlásil, že kvůli plánu uznat Palestinu bude těžké uzavřít s Kanadou obchodní dohodu.
Čínský prodejce rychlé módy Shein podal žádost o vstup na hongkongskou akciovou burzu. Firma tak chce mimo jiné zvýšit tlak na britské regulátory, aby schválili její vstup na londýnskou akciovou burzu. S odkazem na své zdroje to napsal britský deník Financial Times.
Evropská unie má plán, jak poskytnout Ukrajině alespoň nějaké finance za situace, kdy slíbenou půjčku v hodnotě 90 miliard eur 💶 stále blokuje maďarský premiér Viktor Orbán. Chce využít peníze z unijních fondů určených pro rozšíření EU, uvedly bruselský server Politico a ukrajinský list European Pravda.
Polská kontrarozvědka (ABW) před několika dny zadržela dva aktivisty z Polska v souvislosti se zapálením haly zbrojovky LPP Holding v Pardubicích.Napsala to na svém webu polská stanice TVP Info.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra 📰. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDNES. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla.
Německé hospodářství v letošním roce vykáže růst 0,6 procenta. Ve společném jarním výhledu to uvedlo pět předních hospodářských institutů. V podzimní prognóze ještě předpovídaly růst o 1,3 procenta.
Ceny ropy 🛢 na počátku nového měsíce klesají a ropa Brent se dostala pod 100 dolarů za barel. Situace na Blízkém východě však podle analytiků nadále znervózňuje trhy, a to i přes zprávy, že americko-izraelský konflikt s Íránem by se mohl chýlit ke konci. Ropa Brent ztrácí 4,2 procenta a prodává se za 99,60 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI odepisuje 4,7 procenta na 96,57 dolaru za barel.
Výroba v elektránách Počerady a Chvaletice 🏭 bude pokračovat nejméně do 31. března 2027 a možná i déle. Termín posunul provozovatel s ohledem na aktuální situaci. Uvedla to mluvčí skupiny Sev.en Eva Maříková. Původně energetická skupina miliardáře Pavla Tykače označovala tento termín za nejzazší.
Číst více
Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se podle indexu nákupních manažerů (PMI) v březnu výrazně zlepšily 💪. Index stoupl na 52,8 bodu z únorových 50 bodů. Bylo to nejsilnější zlepšení zdraví sektoru za téměř čtyři roky. Uvedla to společnost S&P Global.
Řecké akcie se v květnu 2027 vrátí do indexu vyspělých trhů společnosti MSCI. Oznámil to správce indexu. Je to další krok k normalizaci řecké ekonomiky po dluhové krizi, která začala v roce 2009. Řecko bylo dosud jedinou zemí eurozóny, kterou MSCI neřadila mezi vyspělé trhy.
Číst více
Deficit veřejných financí loni stoupl na 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z dvou procent v roce 2024. Schodek za loňský rok činil 183,7 miliardy korun. Míra zadlužení vládních institucí v loňském roce stoupla na 44,3 procenta HDP z předloňských 43,3 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).
Čistý zisk největšího ruského producenta ropy 🛢 Rosněfť loni klesl o 73 procent na 293 miliard rublů (76 miliard korun). Na vině byly vysoké úroky a daně ze zisku i jednorázové faktory. Firma to uvedla v úterý na svém webu. Zisky z aktuálních vysokých cen ropy omezí vyšší náklady, dodala.
