NATO dramaticky zvýší počty vojáků připravených rychle nastoupit do akce. Rozhodnutí summitu členských zemí aliance v litevském Vilniusu je podle šéfa aliance Jense Stoltenberga největší zpřísnění obranných plánů od konce studené války. V dějišti summitu už je také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Postupně a nevyhnutelně klesá bezpečnost letadel provozovaných ruskými aerolinkami. Je to důsledek západních sankcí seslaných na Rusko za jeho agresi na Ukrajině. Západ nejenže znemožnil ruským aerolinkám přístup do evropského vzdušného prostoru, ale také Rusko odstřihl o dodávek nových letadel, náhradních dílů i služeb údržby a aktualizací softwaru provozovaných strojů. Jejich údržba nyní probíhá v Íránu. Zaměstnanci aerolinek mají zákaz hlásit běžné závady, které by za normálních podmínek letoun uzemnily.
Směrem na Moskvu v sobotu v odpoledních hodinách mířily konvoje žoldnéřů Wagnerovy vojenské společnosti pod vedením Jevgenije Prigožina, který se dožadoval výměny vojenského velení ruské armády. Ruský prezident Vladimir Putin hovořil o "dýce vražené do zad" a ozbrojené vzpouře. Večer ruský tisk informoval, že se běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi povedlo dojednat s Prigožinem návrat bojovníků na základny. Prigožin to vzápětí potvrdil a později média uvedla, že se wagnerovci stahují z jihoruského Rostova na Donu, který obsadili v noci z pátku na sobotu. Dohodu pozdě večer potvrdil i Kreml. Oznámil také, že Prigožin ani wagnerovci, kteří se akce účastnili, nebudou stíháni a Prigožin se v rámci dohody přestěhuje do Běloruska.
Začátkem tohoto týdne se v Senátu PČR konal kulatý stůl na téma dětských obětí války. Zvláštní pozornost byla věnována ukrajinským dětem, které byly násilně deportovány do Ruska. Akci pořádal Výbor pro záležitosti EU Senátu PČR ve spolupráci s europoslankyní Michaelou Šojdrovou.
Moskva prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.
Ukrajina předložila světu svůj mírový plán a podporu pro něj nachází v Asii, v arabském světě, v Evropě i v Latinské Americe. Na twitteru to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté, co v Hirošimě vystoupil před lídry zemí skupiny G7 a představiteli dalších zemí přizvanými na víkendový summit. Schůzka mu dala příležitost přesvědčovat například Brazílii a Indii, které se k ruské agresi proti Ukrajině staví vlažněji, píše agentura Reuters.
Situace v Bachmutu na východě Ukrajiny je pro ukrajinské síly kritická, připustila náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Stalo se tak nedlouho poté, co šéf ruské soukromé vojenské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin ohlásil úplné dobytí města. Kyjev následně Prigožinovo tvrzení popřel, z oznámení Maljarové na platformě Telegram ale vyplynulo, že ukrajinští obránci drží pozice pouze v jedné čtvrti města, která leží v jeho jihozápadní části.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil do japonského města Hirošima, aby na summitu skupiny G7 hledal podporu pro svou zemi nejen u lídrů sedmi bohatých ekonomik. Víkend mu skýtá příležitost apelovat i na země, jako jsou Indie nebo Brazílie, které se snaží k válce Ruska proti Ukrajině stavět neutrálně. Indický premiér Naréndra Módí podle médií při bilaterální schůzce slíbil, že Indie se bude zasazovat o ukončení konfliktu.
Objem obchodů Evropské unie s Kazachstánem, Kyrgyzstánem a Arménií raketově vzrostl po ruské invazi na Ukrajinu. Zdá se ovšem, že jde pouze o způsob, jak do Ruska dostat zboží, na které se vztahují sankce Západu. Zboží mířící do těchto postsovětských republik se totiž cestou přes Rusko záhadně „ztrácí“.
Evropská komise plánuje kvůli válce na Ukrajině podpořit výrobu munice v členských zemích unie částkou 500 milionů eur, tedy zhruba 11,8 miliardy korun, ze společných fondů. Počítá s tím plán, který představil eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Stejně vysokou částku by podle představ Bruselu měly do navyšování zbrojní produkce vložit členské země.
Spory o nezávislost Tchaj-wanu na Číně možná přijdou mnohým v Evropě vzdálené, ale případná čínská invaze by měla dalekosáhlé důsledky pro celý globální obchod a zničila by polovodičový průmysl, který se již několik let potýká s nedostatečnou výrobou čipů. Prohlásil to britský ministr zahraničí James Cleverly ve svém projevu o vztazích Británie s Pekingem.
