Polsko chce požádat Evropskou unii, aby použila všechny nástroje k omezení vývozu ukrajinského obilí na unijní trh. Vláda Mateusze Morawieckého čelí hněvu polských rolníků, kterým vadí dopady přílivu ukrajinského obilí na ceny. Na problém upozorňují zemědělci i z dalších zemí EU.
Na Ukrajinu z Německa dorazilo 18 tanků Leopard 2, které Berlín přislíbil Kyjevu zhruba před dvěma měsíci. Na Ukrajině už jsou také tanky Challenger 2 z Británie a německá bojová vozidla pěchoty Marder, oznámil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Británie se jich zavázala na Ukrajinu poslat 14.
Dělníci na letišti Hostomel nedaleko Kyjeva kousek po kousku rozebírají trosky dřívější národní chlouby, největšího dopravního letadla na světě se šesti motory Antonov AN-225 Mrija. V ruce mají plány na opravu letounu zničeného Rusy hned po začátku invaze na Ukrajině loni v únoru. Nákladná a gargantuovská rekonstrukce letadla ale Ukrajince dělí. Pro mnohé je to naděje, že když se podaří opravit jejich „Sen", jak zní v překladu název Mrija, podaří se obnovit i celou zemi. Kritici ale namítají, že peníze jsou potřeba jinde, napsal deník The New York Times.
Rusko rozmístí v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Podle agentury TASS to oznámil ruský prezident Vladimir Putin s tím, že Moskva s Minskem uzavřela příslušnou dohodu. V Bělorusku by mělo být deset letadel schopných jaderné zbraně nést, uvedla agentura Reuters.
Šéf ruské okupační správy poloostrova Krym Sergej Aksjonov založil novou soukromou vojenskou společnost s názvem Konvoj. Její vznik oznámil Aksjonov tento měsíc. Ve velení Konvoje jsou bývalí spolupracovníci Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) vojenské společnosti, uvedl ruský investigativní portál Važnyje istorii.
Ukrajina dala na svůj seznam „mezinárodních sponzorů války” německý obchodní koncern Metro AG, který nadále působí v Rusku. Upozornil na to polský server Onet, který zároveň zdůraznil, že „klíčovým podílníkem v koncernu je český oligarcha Daniel Křetínský” s vazbami na ropný, plynárenský a bankovní sektor ruské ekonomiky. Mluvčí Energetického a průmyslového holdingu (EPH) většinově vlastněného Křetínským sdělil, že společnosti ovládané EPH napojení na ruskou ekonomiku nemají a že podobné tvrzení je „nepravdivé, neférové a urážející”.
Vláda Jihoafrické republiky se bude muset zabývat zatykačem, který na ruského prezidenta Vladimira Putina vydal minulý týden Mezinárodní trestní soud (ICC). Ruský prezident by se měl v srpnu v JAR, která spadá pod jurisdikci ICC, zúčastnit summitu hospodářského uskupení BRICS. S odkazem na jihoafrickou ministryni zahraničí Naledi Pandorovou o tom informovala britská stanice BBC. Podle Pandorové bude třeba o věci po projednání na vládě hovořit i s Ruskem. Ruský exprezident Dmitrij Medveděv uvedl, že jakýkoliv pokus o Putinovo zatčení by se rovnal vyhlášení války Moskvě.
Obnova ukrajinské ekonomiky po ruské invazi bude stát 411 miliard dolarů (devět bilionů korun), což je 2,6násobek odhadovaného hrubého domácího produktu (HDP) Ukrajiny za loňský rok. Vyplývá to z nové studie Světové banky (SB), OSN, Evropské komise (EK) a Ukrajiny, na kterou se odvolává agentura Reuters. Předchozí odhad z loňského září počítal s náklady 349 miliard dolarů.
Čínský prezident Si Ťin-pching se při své právě skončené třídenní státní návštěvě Ruska snažil dávat světu zřetelně najevo, že je se svým hostitelem zajedno v celé řadě věcí. V tom pro Kreml opravdu důležitém byl však zdrženlivý. Nekývnul třeba na nabídku svého protějšku Vladimira Putina, aby Čína odebírala mnohem více plynu.
Strakonická textilní firma Moira, která vyrábí funkční prádlo, dokončila tříletý vývoj a testování nové kolekce pro ozbrojené složky i hasiče. Několik tisíc kusů z kolekce nedávno dodala ukrajinské armádě. Další takové oblečení si od ní nově objednala Celní správa a Vězeňská služba. Na veletrhu v Německu projevili zájem o tuto kolekci zástupci různých světových armád i policie. Moira měla loni obrat 125 milionů korun a zisk kolem devíti milionů korun.
Státy Evropské unie se dnes shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřelecké munice. Novinářům to sdělilo několik unijních ministrů obrany, kteří během odpoledne spolu s ministry zahraničí oficiálně stvrdí dosaženou dohodu. Unie má na jejím základě uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů.
