Ukrajinci válčí v tričku od Moiry. Zájem mají i francouzští četníci
Strakonická textilní firma Moira, která vyrábí funkční prádlo, dokončila tříletý vývoj a testování nové kolekce pro ozbrojené složky i hasiče. Několik tisíc kusů z kolekce nedávno dodala ukrajinské armádě. Další takové oblečení si od ní nově objednala Celní správa a Vězeňská služba. Na veletrhu v Německu projevili zájem o tuto kolekci zástupci různých světových armád i policie. Moira měla loni obrat 125 milionů korun a zisk kolem devíti milionů korun.
„Na veletrhu Enforce Tac v německém Norimberku, kde bylo asi 800 vystavovatelů, byl o naše zboží obrovský zájem. Na stánku bylo plno a máme řadu kontaktů na zájemce, kteří chtějí naše prádlo testovat a používat. Jsou mezi nimi zástupci různých armád, policie. Líbí se jim, že je to všechno vyrobené v Čechách, tedy v Evropské unii. Ukazuje se, že oblečení je jedním z nejdůležitějších aspektů války,” řekla ředitelka. Zájem projevilo třeba francouzské četnictvo nebo zástupci ozbrojených sil z Norska, Finska či Belgie.
Vrátit se na Ukrajinu z Česka plánuje 37 procent lidí, kteří sem ze země napadené Ruskem uprchli před válkou. Zhruba stejný podíl chce zůstat, nebo zůstat a pravidelně dojíždět na Ukrajinu, pětina ještě neví, jak bude postupovat. Vyplývá to z průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) v deseti unijních zemích, který se uskutečnil loni na přelomu srpna a září. Zahrnuje odpovědi přibližně 14 500 lidí. 
ČR má nejvíce uprchlíků z Ukrajiny v přepočtu na obyvatele. Dvě pětiny chtějí zůstat
Politika
Moira také nově dodala prádlo všem složkám Celní správy a Vězeňské službě. „Je to pro nás velký úspěch. Byli bychom rádi, kdyby se toho chytila i armáda, protože v čem jiném mají naši vojáci chodit než v tom, co se vyrábí v Čechách,” řekla ředitelka. Funkční prádlo strakonické textilky nosí také členové Útvaru rychlého nasazení (URNA). V zahraničí používají oblečení Moiry třeba speciální síly v Keni nebo Arménii, jak vyplývá z informací ve firemním katalogu.
Náklady porostou
V roce 2021 měla firma obrat přes 100 milionů korun a zisk kolem šesti milionů, řekla ředitelka. Loni byl obrat 125 milionů. „Rok dopadl dobře. Navíc celý podzim si lidé kupovali naše teplé prádlo i do vnitřních prostor, vzhledem k tomu, že si doma snížili teplotu vytápění. Všechny změny a turbulence na trhu na nás nejvíc dopadnou v letošním roce. Loni sice každý výrobce několikrát navýšil ceny, ale reálný dopad bude nejvíc letos a v roce 2024. Loni nebyly náklady tak vysoké celých 12 měsíců a měli jsme ještě nějaké skladové zásoby, letos už je situace jiná,” řekla ředitelka.
Tsunami a havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011 zásadně změnily požadavky na bezpečnost atomových zdrojů i daleko za hranicemi Japonska. Brutální destrukce ukrajinské energetiky, kterou se Putinova armáda snažila zlomit odpor houževnatého protivníka, mění pohled na bezpečnost v rámci celého odvětví. Proměna energetiky, a to nejenom na Ukrajině, směřuje k vyšší odolnosti proti hrozbám reálných i hybridních válek. Zkušenosti z poslední ukrajinské zimy budou studovat bezpečnostní analytici i byznysmeni, kteří chtějí zachytit nejnovější trendy, píše ve své analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.
Lekce z ruské agrese. Potřebujeme odolnější energetiku i propojení trhů EU a Ukrajiny
Money
Firmě rostou náklady, třeba cena merino vlny byla loni na maximu. Zdražují základní materiály jako vlákna, příze, hedvábí, také zipy či náhradní díly. Úpravny materiálů zdražily loni i o 50 procent. Moira zvedla na podzim ceny o deset procent, letos na jaře zdraží novou kolekci o pět až deset procent. „Inflaci to nepokryje, ale mám pocit, že nemůžeme celý růst nákladů dát do cen,” řekla Vlčková.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
