Politici vládních stran si zpočátku týdne zahráli štronzo, možná i přemýšleli, jestli náhodou nemají promazat sociální sítě. Brzy se však vzpamatovali, překvapení z amerických voleb opadlo a domácí chaos pokračoval. Premiér ohlásil schválení důchodové reformy, podle něj nejdůležitějšího zákona celého volebního období. Kvůli ní by lidé měli, jak řekl předseda vlády, Fialu a spol. znovu volit, když zvítězí Babiš, reformu penzí zruší. To už byl ale pátek, takže pěkně popořadě.
Je trochu podivné, když penzijní reformu, nejdůležitější zákon v Česku za posledních třicet let, má na starost Marian Jurečka. Šéf strany, která se za rok a půl patrně nedostane do sněmovny. Zemědělec, který velkolepě přijel se svým traktorem zachránit jižní Moravu po zničujícím tornádu. Hezké gesto. Ale jak to souvisí s reformou penzijního systému?
Prezident Petr Pavel si při novoročním projevu pustil ústa na špacír, když lobboval za euro proti české koruně. Co ho k tomu vedlo může být tématem spekulací. Sám není ekonom, což není nic proti ničemu. Moudře se obklopuje poradci, kteří mu v ekonomické oblasti dávají dobré rady.
Sněmovna minulý čtvrtek žila mimořádnou schůzí k energetice, poslanec Babiš už nadcházejícím státním svátkem. V jeho téměř hodinovém projevu o energetice nepadlo pomalu ani slovo, věnoval se tomu, co se podle něj občané nedozvědí. „Zítra budete, vážení spoluobčané, slyšet, jak je to všechno skvělé. No, není to skvělé. Nám totiž tady téměř nic nepatří. Nemáme ani jednu vlastní státní banku, nemáme ani jeden vlastní řetězec. O tom zítra neuslyšíte. Budeme slyšet ty tradiční provládní plky.“ Ano, máme holé ruce, jen Babiš má Agrofert.
Na inauguraci zvoleného prezidenta Petra Pavla by mohli dostat pozvánku i prezidenti okolních států. České televizi to řekla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Společná schůze Sněmovny a Senátu, na níž Pavel složí slib a kterou předsedkyně dolní komory svolává, se uskuteční 9. března ve Vladislavském sále Pražského hradu.
Ta fotografie je už ikonická. Poklidný letní den na rozlehlé zahradě, dva muži u stolu. Bylo 26. srpna 1992 a v brněnské vile Tugendhat se setkali tehdejší premiéři Klaus a Mečiar. Dva představitelé států se právě domlouvali na rozdělení federace. Historická událost, která ani dnes nemá, a možná nikdy nebude mít jednoznačný výklad. Věčným sporem nejspíš zůstane, kdo za rozpad může víc, zda Češi, nebo Slováci. Dnes se oba aktéři shodují, že už tehdy byla federace rozdělená a šlo jen o to, aby po sobě oba národy nezačaly střílet.
Je to představa bizarní, možná dokonce těžko představitelná. Ale když se bavíte s lidmi z okolí národní banky, s ekonomy, s lidmi v pražských kavárnách, začne se vám vykreslovat netušený obraz. Novým guvernérem České národní banky by se po Jiřím Rusnokovi, který posledního června končí ve funkci, mohl stát Václav Klaus.
Případů, kdy se kvůli politikům krčilo právo v koutě, není v historii České republiky zrovna málo. Prezidentské abolice či milosti, ač nemusely být svou nespravedlností tak do očí bijící jako aktuální případ šéfa lánské obory, vyvolaly bouřlivé diskuse už v éře Václava Havla i Václava Klause. Hlavy státu ale nebyli jediní politici, kteří s právními mantinely nakládali podle vlastní libosti.
Prezident podá trestní oznámení kvůli úvahám o převodu pravomocí hlavy státu, které vedli politici při jeho podzimní hospitalizaci. Zeman je považuje a označuje za sabotáž. Podle hradního advokáta Nespaly bude oznámení mířit na „okruh lidí“, kteří se k možnost převodu nejvíce vyjadřovali.
Devadesátá léta ani zdaleka nejde odbýt příběhy o prudkém nárůstu kriminality. Byl to přechod z časů, v nichž co nebylo výslovně dovoleno, bylo zakázáno do doby, kdy co není výslovně zakázáno, je dovoleno.
Blížící se prezidentská volba bude velkým testem tuzemských voličů. Zatím doposud se prezidenti rekrutovali výlučně z řad politiků. To se ale může změnit, jak ukazují příklady z celé řady států. Excentrický ezoterik tak má možná víc šancí, než si nyní chceme přiznat.
Strojírenské společnosti Koh-i-noor Massag (KINM) z Bílovce na Novojičínsku 📉 klesly v roce 2024 tržby meziročně o čtyři procenta na 309,4 milionu korun. Skončila ve ztrátě, snížila ji ale ze 49,6 na 27,6 milionu korun. Do hospodářského výsledku se významně promítly mimo jiné náklady související s přesunem výrobních technologií bývalé společnosti Koh-i-noor (KIN).
O svém nadcházejícím 🥇 vítězství v maďarských parlamentních volbách dnes ve volebních místnostech shodně hovořili premiér Viktor Orbán i opoziční lídr Péter Magyar. Zájem o volby je rekordní, do konce dne by účast mohla překonat historické maximum, napsal server Index.hu. Magyar se podle agentury Reuters vyslovil pro posílení spolupráce s Polskem a Českem a uvedl, že chce velmi silnou spolupráci v rámci V4.
Nejméně 3️⃣0️⃣ lidí bylo v sobotu ušlapáno v tlačenici v historické pevnosti Citadelle Laferrière na severu Haiti. Oznámily to podle agentury AP místní úřady, které upozornily, že počet obětí by se ještě mohl zvýšit. Podle AP památka z počátku 19. století, kdy karibská země získala nezávislost na Francii, patří mezi nejoblíbenější turistické atrakce na Haiti.
Starší byty 📈 zdražily v prvním čtvrtletí meziročně o 15 procent. Proti konci loňského roku jejich cena vzrostla o tři procenta. Metr čtvereční se tak v průměru v ČR prodával za 83 333 korun. Vyplývá to z analýzy realitní platformy FérMakléři.cz. Ve velkých městech byty meziročně zdražovaly od šesti procent v Olomouci po 24 procent v Ústí nad Labem. Mezičtvrtletně jejich ceny rostly od jednoho do šesti procent.
Rozhovory s Íránem v Islámábádu dnes ráno skončily po 21 hodinách bez dohody. Oznámil to podle agentury AP americký viceprezident 👨 J.D. Vance, který byl v čele americké delegace v pákistánské metropoli, kde obě strany jednaly o urovnání vzájemného konfliktu. Podle agentury AFP Vance řekl, že se vrací do USA poté, co Íránu předložil „konečnou a nejlepší možnou nabídku“.
Voliči v Maďarsku dnes rozhodnou o tom, zda národněkonzervativní premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz po 16 letech ❌ skončí u moci. Volby jsou pro tuto zemi považovány za nejdůležitější od pádu komunismu v roce 1989 a bedlivě je sleduje nejen Evropa.
