Klaus sobě, to je skutečný a jediný cíl retro projektu Motoristé sobě. Je to pokus o mocenský návrat Václava Klause a jeho devadesátkového gangu zpět do politiky. Nejde o Turka, jde o Klause. Tak to je třeba chápat, všechny řeči mají jen odvést pozornost od této podstaty. Jejich zakladatel Macinka to sám říká: „my nejsme béčko Andreje Babiše, my jsme áčko Václava Klause“.
Již dvě dekády je Česko součástí Evropské unie. Dne 1. května roku 2004 to však nebyla jen tato republika, která do společenství vstoupila. Před dvaceti lety šlo o dosud největší rozšíření řad EU. Kromě Česka do nich přistoupily i Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. A jak vypadal poslední rok před vstupem do EU z pohledu Čechů? Prohlédněte si dobovou fotogalerii.
Dvacet let v Evropské unii nepovažujeme za úspěšné období, říká Václav Klaus. Řekl to u příležitosti vydání své nové knihy s názvem O Evropě, 30 let polemiky. Knihu vydal jeho Institut Václava Klause a bývalý prezident ji veřejně uvedl před kamerami v tiskovém centru České tiskové kanceláře.
V listopadu 2004 podepsal tehdejší prezident Václav Klaus zákon o reformě armády. Poslední nástup mladých branců se odehrál před tím, třicátého března roku 2004, tedy přesně před dvaceti lety.
Je trochu podivné, když penzijní reformu, nejdůležitější zákon v Česku za posledních třicet let, má na starost Marian Jurečka. Šéf strany, která se za rok a půl patrně nedostane do sněmovny. Zemědělec, který velkolepě přijel se svým traktorem zachránit jižní Moravu po zničujícím tornádu. Hezké gesto. Ale jak to souvisí s reformou penzijního systému?
Prezident Petr Pavel si při novoročním projevu pustil ústa na špacír, když lobboval za euro proti české koruně. Co ho k tomu vedlo může být tématem spekulací. Sám není ekonom, což není nic proti ničemu. Moudře se obklopuje poradci, kteří mu v ekonomické oblasti dávají dobré rady.
Sněmovna minulý čtvrtek žila mimořádnou schůzí k energetice, poslanec Babiš už nadcházejícím státním svátkem. V jeho téměř hodinovém projevu o energetice nepadlo pomalu ani slovo, věnoval se tomu, co se podle něj občané nedozvědí. „Zítra budete, vážení spoluobčané, slyšet, jak je to všechno skvělé. No, není to skvělé. Nám totiž tady téměř nic nepatří. Nemáme ani jednu vlastní státní banku, nemáme ani jeden vlastní řetězec. O tom zítra neuslyšíte. Budeme slyšet ty tradiční provládní plky.“ Ano, máme holé ruce, jen Babiš má Agrofert.
Na inauguraci zvoleného prezidenta Petra Pavla by mohli dostat pozvánku i prezidenti okolních států. České televizi to řekla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Společná schůze Sněmovny a Senátu, na níž Pavel složí slib a kterou předsedkyně dolní komory svolává, se uskuteční 9. března ve Vladislavském sále Pražského hradu.
Ta fotografie je už ikonická. Poklidný letní den na rozlehlé zahradě, dva muži u stolu. Bylo 26. srpna 1992 a v brněnské vile Tugendhat se setkali tehdejší premiéři Klaus a Mečiar. Dva představitelé států se právě domlouvali na rozdělení federace. Historická událost, která ani dnes nemá, a možná nikdy nebude mít jednoznačný výklad. Věčným sporem nejspíš zůstane, kdo za rozpad může víc, zda Češi, nebo Slováci. Dnes se oba aktéři shodují, že už tehdy byla federace rozdělená a šlo jen o to, aby po sobě oba národy nezačaly střílet.
Je to představa bizarní, možná dokonce těžko představitelná. Ale když se bavíte s lidmi z okolí národní banky, s ekonomy, s lidmi v pražských kavárnách, začne se vám vykreslovat netušený obraz. Novým guvernérem České národní banky by se po Jiřím Rusnokovi, který posledního června končí ve funkci, mohl stát Václav Klaus.
Případů, kdy se kvůli politikům krčilo právo v koutě, není v historii České republiky zrovna málo. Prezidentské abolice či milosti, ač nemusely být svou nespravedlností tak do očí bijící jako aktuální případ šéfa lánské obory, vyvolaly bouřlivé diskuse už v éře Václava Havla i Václava Klause. Hlavy státu ale nebyli jediní politici, kteří s právními mantinely nakládali podle vlastní libosti.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
