Politici vládních stran si zpočátku týdne zahráli štronzo, možná i přemýšleli, jestli náhodou nemají promazat sociální sítě. Brzy se však vzpamatovali, překvapení z amerických voleb opadlo a domácí chaos pokračoval. Premiér ohlásil schválení důchodové reformy, podle něj nejdůležitějšího zákona celého volebního období. Kvůli ní by lidé měli, jak řekl předseda vlády, Fialu a spol. znovu volit, když zvítězí Babiš, reformu penzí zruší. To už byl ale pátek, takže pěkně popořadě.
Je trochu podivné, když penzijní reformu, nejdůležitější zákon v Česku za posledních třicet let, má na starost Marian Jurečka. Šéf strany, která se za rok a půl patrně nedostane do sněmovny. Zemědělec, který velkolepě přijel se svým traktorem zachránit jižní Moravu po zničujícím tornádu. Hezké gesto. Ale jak to souvisí s reformou penzijního systému?
Prezident Petr Pavel si při novoročním projevu pustil ústa na špacír, když lobboval za euro proti české koruně. Co ho k tomu vedlo může být tématem spekulací. Sám není ekonom, což není nic proti ničemu. Moudře se obklopuje poradci, kteří mu v ekonomické oblasti dávají dobré rady.
Sněmovna minulý čtvrtek žila mimořádnou schůzí k energetice, poslanec Babiš už nadcházejícím státním svátkem. V jeho téměř hodinovém projevu o energetice nepadlo pomalu ani slovo, věnoval se tomu, co se podle něj občané nedozvědí. „Zítra budete, vážení spoluobčané, slyšet, jak je to všechno skvělé. No, není to skvělé. Nám totiž tady téměř nic nepatří. Nemáme ani jednu vlastní státní banku, nemáme ani jeden vlastní řetězec. O tom zítra neuslyšíte. Budeme slyšet ty tradiční provládní plky.“ Ano, máme holé ruce, jen Babiš má Agrofert.
Na inauguraci zvoleného prezidenta Petra Pavla by mohli dostat pozvánku i prezidenti okolních států. České televizi to řekla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Společná schůze Sněmovny a Senátu, na níž Pavel složí slib a kterou předsedkyně dolní komory svolává, se uskuteční 9. března ve Vladislavském sále Pražského hradu.
Ta fotografie je už ikonická. Poklidný letní den na rozlehlé zahradě, dva muži u stolu. Bylo 26. srpna 1992 a v brněnské vile Tugendhat se setkali tehdejší premiéři Klaus a Mečiar. Dva představitelé států se právě domlouvali na rozdělení federace. Historická událost, která ani dnes nemá, a možná nikdy nebude mít jednoznačný výklad. Věčným sporem nejspíš zůstane, kdo za rozpad může víc, zda Češi, nebo Slováci. Dnes se oba aktéři shodují, že už tehdy byla federace rozdělená a šlo jen o to, aby po sobě oba národy nezačaly střílet.
Je to představa bizarní, možná dokonce těžko představitelná. Ale když se bavíte s lidmi z okolí národní banky, s ekonomy, s lidmi v pražských kavárnách, začne se vám vykreslovat netušený obraz. Novým guvernérem České národní banky by se po Jiřím Rusnokovi, který posledního června končí ve funkci, mohl stát Václav Klaus.
Případů, kdy se kvůli politikům krčilo právo v koutě, není v historii České republiky zrovna málo. Prezidentské abolice či milosti, ač nemusely být svou nespravedlností tak do očí bijící jako aktuální případ šéfa lánské obory, vyvolaly bouřlivé diskuse už v éře Václava Havla i Václava Klause. Hlavy státu ale nebyli jediní politici, kteří s právními mantinely nakládali podle vlastní libosti.
Prezident podá trestní oznámení kvůli úvahám o převodu pravomocí hlavy státu, které vedli politici při jeho podzimní hospitalizaci. Zeman je považuje a označuje za sabotáž. Podle hradního advokáta Nespaly bude oznámení mířit na „okruh lidí“, kteří se k možnost převodu nejvíce vyjadřovali.
Devadesátá léta ani zdaleka nejde odbýt příběhy o prudkém nárůstu kriminality. Byl to přechod z časů, v nichž co nebylo výslovně dovoleno, bylo zakázáno do doby, kdy co není výslovně zakázáno, je dovoleno.
Blížící se prezidentská volba bude velkým testem tuzemských voličů. Zatím doposud se prezidenti rekrutovali výlučně z řad politiků. To se ale může změnit, jak ukazují příklady z celé řady států. Excentrický ezoterik tak má možná víc šancí, než si nyní chceme přiznat.
Kuvajt a Spojené arabské emiráty oznámily, že několik hodin po oznámení příměří mezi Washingtonem a Teheránem čelily vlně íránských úderů. Informovala agentura AFP. Naopak íránské ministerstvo ropného průmyslu podle agentury Reuters uvedlo, že jedna z íránských ropných rafinérií se dnes stala terčem "nepřátelského útoku".
Slovensko od pátku zruší zákaz vývozu nafty do zahraničí, který zavedlo 19. března. Rozhodla o tom dnes vláda premiéra Roberta Fica. Další omezení při prodeji nafty a také dvojí ceny tohoto paliva, které už kritizovala Evropská komise, zůstanou v platnosti.
Číst více
Čínská sociální síť TikTok plánuje investovat ve Finsku jednu miliardu eur 💶 (24,4 miliardy korun) do výstavby svého druhého datového centra v Evropě. Rozhodnutí je v souladu s plánovaným přesunem dat evropských uživatelů na kontinent. S odvoláním na oznámení představitelů společnosti to uvedla agentura Reuters.
Číst více
Ruská hackerská skupina APT28, proti jejímž aktivitám zasáhlo v březnu při mezinárodní organizaci Vojenské zpravodajství, ovládla routery TP-Link pro malé a domácí kanceláře. Získávala tak hesla a další citlivé informace, včetně obsahu e-mailů. Cílem byla kyberšpionáž, uvedl na webu Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Policie zadržela sedm lidí kvůli podezření na neoprávněně získanou dotaci na inovační centrum pro začínající vědecké firmy a projekty. Mezi zadrženými jsou dva lidé z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a úředník ze stavebního úřadu. Podezřelí se pokusil neoprávněně získat 13,5 milionu eur (zhruba 340 milionů korun). Informoval o tom úřad evropského veřejného žalobce (EPPO).
Číst více
New York Times tvrdí, že odhalil identitu tvůrce kryptoměny bitcoin. Za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto) se má skrývat britský kryptograf Adam Back. Odhalení je výsledkem vlastní investigativní práce deníku. Podle autorů několik indicií jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Akcie na evropských trzích dnes výrazně zpevňují 💪, růst je podle analytiků reakcí na zklidnění situace na Blízkém východě. Panevropský index STOXX Europe 600 krátce po zahájení přidával zhruba 3,7 procenta a nacházel se nad 612 body. Nejvýrazněji zpevňují akcie firem z odvětví cestovního ruchu, průmyslu či bankovnictví, naopak akcie těžebních firem prudce klesají spolu s cenami ropy.
Středoevropský provozovatel restaurací rychlého občerstvení Rex Concepts plánuje primární veřejnou nabídku akcií (IPO) na burze ve Varšavě. Hlavní franšízant značek Burger King a Popeyes 🍗 v Polsku, České republice a Rumunsku očekává z emise akcií výnos až 560 milionů zlotých (3,2 miliardy korun). S odvoláním na oznámení společnosti o tom informovala agentura Reuters.
Číst více
Izraelská armáda provedla dnes ráno několik úderů v jižním Libanonu, informovala libanonská tisková agentura NNA. Militantní hnutí Hizballáh naopak útoky na severní Izrael a izraelské vojáky v Libanonu pozastavilo, napsala agentura Reuters s odkazem na své zdroje.
Velkoobchodní cena plynu 🔥 pro evropský trh od rána prudce klesá 📉, odepisuje kolem 17 procent. Reaguje tak na dohodu o dvoutýdenním příměří na Blízkém východě, což vzbudilo naději na obnovení dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG) Hormuzským průlivem.
