Politici vládních stran si zpočátku týdne zahráli štronzo, možná i přemýšleli, jestli náhodou nemají promazat sociální sítě. Brzy se však vzpamatovali, překvapení z amerických voleb opadlo a domácí chaos pokračoval. Premiér ohlásil schválení důchodové reformy, podle něj nejdůležitějšího zákona celého volebního období. Kvůli ní by lidé měli, jak řekl předseda vlády, Fialu a spol. znovu volit, když zvítězí Babiš, reformu penzí zruší. To už byl ale pátek, takže pěkně popořadě.
Je trochu podivné, když penzijní reformu, nejdůležitější zákon v Česku za posledních třicet let, má na starost Marian Jurečka. Šéf strany, která se za rok a půl patrně nedostane do sněmovny. Zemědělec, který velkolepě přijel se svým traktorem zachránit jižní Moravu po zničujícím tornádu. Hezké gesto. Ale jak to souvisí s reformou penzijního systému?
Prezident Petr Pavel si při novoročním projevu pustil ústa na špacír, když lobboval za euro proti české koruně. Co ho k tomu vedlo může být tématem spekulací. Sám není ekonom, což není nic proti ničemu. Moudře se obklopuje poradci, kteří mu v ekonomické oblasti dávají dobré rady.
Sněmovna minulý čtvrtek žila mimořádnou schůzí k energetice, poslanec Babiš už nadcházejícím státním svátkem. V jeho téměř hodinovém projevu o energetice nepadlo pomalu ani slovo, věnoval se tomu, co se podle něj občané nedozvědí. „Zítra budete, vážení spoluobčané, slyšet, jak je to všechno skvělé. No, není to skvělé. Nám totiž tady téměř nic nepatří. Nemáme ani jednu vlastní státní banku, nemáme ani jeden vlastní řetězec. O tom zítra neuslyšíte. Budeme slyšet ty tradiční provládní plky.“ Ano, máme holé ruce, jen Babiš má Agrofert.
Na inauguraci zvoleného prezidenta Petra Pavla by mohli dostat pozvánku i prezidenti okolních států. České televizi to řekla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Společná schůze Sněmovny a Senátu, na níž Pavel složí slib a kterou předsedkyně dolní komory svolává, se uskuteční 9. března ve Vladislavském sále Pražského hradu.
Ta fotografie je už ikonická. Poklidný letní den na rozlehlé zahradě, dva muži u stolu. Bylo 26. srpna 1992 a v brněnské vile Tugendhat se setkali tehdejší premiéři Klaus a Mečiar. Dva představitelé států se právě domlouvali na rozdělení federace. Historická událost, která ani dnes nemá, a možná nikdy nebude mít jednoznačný výklad. Věčným sporem nejspíš zůstane, kdo za rozpad může víc, zda Češi, nebo Slováci. Dnes se oba aktéři shodují, že už tehdy byla federace rozdělená a šlo jen o to, aby po sobě oba národy nezačaly střílet.
Je to představa bizarní, možná dokonce těžko představitelná. Ale když se bavíte s lidmi z okolí národní banky, s ekonomy, s lidmi v pražských kavárnách, začne se vám vykreslovat netušený obraz. Novým guvernérem České národní banky by se po Jiřím Rusnokovi, který posledního června končí ve funkci, mohl stát Václav Klaus.
Případů, kdy se kvůli politikům krčilo právo v koutě, není v historii České republiky zrovna málo. Prezidentské abolice či milosti, ač nemusely být svou nespravedlností tak do očí bijící jako aktuální případ šéfa lánské obory, vyvolaly bouřlivé diskuse už v éře Václava Havla i Václava Klause. Hlavy státu ale nebyli jediní politici, kteří s právními mantinely nakládali podle vlastní libosti.
Prezident podá trestní oznámení kvůli úvahám o převodu pravomocí hlavy státu, které vedli politici při jeho podzimní hospitalizaci. Zeman je považuje a označuje za sabotáž. Podle hradního advokáta Nespaly bude oznámení mířit na „okruh lidí“, kteří se k možnost převodu nejvíce vyjadřovali.
Devadesátá léta ani zdaleka nejde odbýt příběhy o prudkém nárůstu kriminality. Byl to přechod z časů, v nichž co nebylo výslovně dovoleno, bylo zakázáno do doby, kdy co není výslovně zakázáno, je dovoleno.
Blížící se prezidentská volba bude velkým testem tuzemských voličů. Zatím doposud se prezidenti rekrutovali výlučně z řad politiků. To se ale může změnit, jak ukazují příklady z celé řady států. Excentrický ezoterik tak má možná víc šancí, než si nyní chceme přiznat.
Japonský jen dnes 📉 oslaboval v důsledku slabých údajů o růstu, zatímco americký dolar mírně posiloval. Nedávné údaje o americké inflaci posílily sázky na snížení úrokových sazeb tamní centrální bankou (Fed), uvedla agentura Reuters.
Ministr zahraničí 👨 Petr Macinka (Motoristé) odletí ve středu do USA a ve čtvrtek se v roli pozorovatele zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, napsal dnes odpoledne server SeznamZprávy, informaci následně potvrdil mluvčí ministerstva Adam Čörgő. První cestu do USA musel Macinka na začátku února odložit. Kvůli nepříznivému počasí a zrušenému letu se tehdy vrátil z letiště z Frankfurtu nad Mohanem.
Pražská burza v úvodu týdne 📈 posílila, index PX stoupl o 0,33 procenta na 2650,25 bodu. Z předních emisí ho nahoru táhly především rakouské tituly, naopak energetický ČEZ či Komerční banka oslabily. Nejvíce, přes tři procenta, dnes získaly akcie zbrojaře Colt CZ. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Objem obchodů byl nad dlouhodobým průměrem, dnes zhruba 810 milionů korun.
Česká měna dnes mírně 📈 rostla k oběma hlavním světovým měnám. Oproti pátečnímu závěru zpevnila vůči euru o tři haléře na 24,26 koruny za euro, k dolaru rostla o dva haléře a v úvodu týdne se obchodovala za 20,47 koruny za dolar. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Německý lodní kontejnerový dopravce Hapag-Lloyd se dohodl na koupi konkurenční izraelské společnosti ZIM Integrated Shipping Services. Hodnota transakce činí zhruba 4️⃣,2️⃣ miliardy dolarů (86 miliard korun). Uvedla to německá společnost ve své dnešní tiskové zprávě. Hapag-Lloyd tak upevní svou pozici jednoho z největších námořních dopravců na světě.
Evropská unie se nachází v ☝️ bodě zlomu, kdy by se země neměly schovávat za národní zájmy, prohlásil dnes před jednáním ministrů financí zemí eurozóny v Bruselu německý ministr financí Lars Klingbeil. Německo je podle něj připraveno učinit kompromisy. Schůzka se koná jen několik dní po neformálním summitu EU, po kterém šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila možnost dvourychlostní Evropy, kdy by část členských států postupovala v rychlejší integraci.
Prezident 👨 Petr Pavel obdržel nominaci premiéra Andreje Babiše (ANO) na jmenování ministra životního prostředí. S navrženým kandidátem, kterým je poslanec Motoristů Igor Červený, prezident v souladu se svou dosavadní praxí plánuje osobní setkání. ČTK to dnes sdělil mluvčí prezidenta Vojtěch Šeliga.
Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu 👨 Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
Británie by měla rychleji navyšovat své výdaje na obranu, řekl dnes podle agentury Reuters premiér 👨 Keir Starmer. Reagoval tak na zprávu stanice BBC, že britská vláda uvažuje o dřívějším dosažení cíle vydávat na obranné účely tři procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Nástupcem Dany Drábové v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost se stane dosavadní ředitel sekce jaderné bezpečnosti SÚJB 👨 Štěpán Kochánek. O jeho jmenování rozhodla vláda Andreje Babiše (ANO). Podle usnesení bude Kochánek funkci zastávat od 18. února, mandát je pětiletý.
