Politici vládních stran si zpočátku týdne zahráli štronzo, možná i přemýšleli, jestli náhodou nemají promazat sociální sítě. Brzy se však vzpamatovali, překvapení z amerických voleb opadlo a domácí chaos pokračoval. Premiér ohlásil schválení důchodové reformy, podle něj nejdůležitějšího zákona celého volebního období. Kvůli ní by lidé měli, jak řekl předseda vlády, Fialu a spol. znovu volit, když zvítězí Babiš, reformu penzí zruší. To už byl ale pátek, takže pěkně popořadě.
Je trochu podivné, když penzijní reformu, nejdůležitější zákon v Česku za posledních třicet let, má na starost Marian Jurečka. Šéf strany, která se za rok a půl patrně nedostane do sněmovny. Zemědělec, který velkolepě přijel se svým traktorem zachránit jižní Moravu po zničujícím tornádu. Hezké gesto. Ale jak to souvisí s reformou penzijního systému?
Prezident Petr Pavel si při novoročním projevu pustil ústa na špacír, když lobboval za euro proti české koruně. Co ho k tomu vedlo může být tématem spekulací. Sám není ekonom, což není nic proti ničemu. Moudře se obklopuje poradci, kteří mu v ekonomické oblasti dávají dobré rady.
Sněmovna minulý čtvrtek žila mimořádnou schůzí k energetice, poslanec Babiš už nadcházejícím státním svátkem. V jeho téměř hodinovém projevu o energetice nepadlo pomalu ani slovo, věnoval se tomu, co se podle něj občané nedozvědí. „Zítra budete, vážení spoluobčané, slyšet, jak je to všechno skvělé. No, není to skvělé. Nám totiž tady téměř nic nepatří. Nemáme ani jednu vlastní státní banku, nemáme ani jeden vlastní řetězec. O tom zítra neuslyšíte. Budeme slyšet ty tradiční provládní plky.“ Ano, máme holé ruce, jen Babiš má Agrofert.
Na inauguraci zvoleného prezidenta Petra Pavla by mohli dostat pozvánku i prezidenti okolních států. České televizi to řekla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Společná schůze Sněmovny a Senátu, na níž Pavel složí slib a kterou předsedkyně dolní komory svolává, se uskuteční 9. března ve Vladislavském sále Pražského hradu.
Ta fotografie je už ikonická. Poklidný letní den na rozlehlé zahradě, dva muži u stolu. Bylo 26. srpna 1992 a v brněnské vile Tugendhat se setkali tehdejší premiéři Klaus a Mečiar. Dva představitelé států se právě domlouvali na rozdělení federace. Historická událost, která ani dnes nemá, a možná nikdy nebude mít jednoznačný výklad. Věčným sporem nejspíš zůstane, kdo za rozpad může víc, zda Češi, nebo Slováci. Dnes se oba aktéři shodují, že už tehdy byla federace rozdělená a šlo jen o to, aby po sobě oba národy nezačaly střílet.
Je to představa bizarní, možná dokonce těžko představitelná. Ale když se bavíte s lidmi z okolí národní banky, s ekonomy, s lidmi v pražských kavárnách, začne se vám vykreslovat netušený obraz. Novým guvernérem České národní banky by se po Jiřím Rusnokovi, který posledního června končí ve funkci, mohl stát Václav Klaus.
Případů, kdy se kvůli politikům krčilo právo v koutě, není v historii České republiky zrovna málo. Prezidentské abolice či milosti, ač nemusely být svou nespravedlností tak do očí bijící jako aktuální případ šéfa lánské obory, vyvolaly bouřlivé diskuse už v éře Václava Havla i Václava Klause. Hlavy státu ale nebyli jediní politici, kteří s právními mantinely nakládali podle vlastní libosti.
Prezident podá trestní oznámení kvůli úvahám o převodu pravomocí hlavy státu, které vedli politici při jeho podzimní hospitalizaci. Zeman je považuje a označuje za sabotáž. Podle hradního advokáta Nespaly bude oznámení mířit na „okruh lidí“, kteří se k možnost převodu nejvíce vyjadřovali.
Devadesátá léta ani zdaleka nejde odbýt příběhy o prudkém nárůstu kriminality. Byl to přechod z časů, v nichž co nebylo výslovně dovoleno, bylo zakázáno do doby, kdy co není výslovně zakázáno, je dovoleno.
Blížící se prezidentská volba bude velkým testem tuzemských voličů. Zatím doposud se prezidenti rekrutovali výlučně z řad politiků. To se ale může změnit, jak ukazují příklady z celé řady států. Excentrický ezoterik tak má možná víc šancí, než si nyní chceme přiznat.
Rakouská vláda může od začátku dubna snížit daně z benzinu a nafty ⛽ o pět centů (zhruba 1,22 koruny) na litr. Rozhodl o tom dnes podle agentury APA parlament v reakci na prudký nárůst cen pohonných hmot způsobený válkou Izraele a Spojených států proti Íránu.
Dánský král Frederik X. dnes pověřil šéfku sociální demokracie a úřadující premiérku Mette Frederiksenovou vyjednáváním o příští vládě, informuje agentura AFP.
Číst více
Drony, které během noci vletěly do estonského a lotyšského vzdušného prostoru z Ruska a havarovaly, byly podle úřadů v Tallinnu a Rize ukrajinské stroje, které Kyjev nasadil do útoku na ruské cíle ve Finském zálivu Baltského moře a do Pobaltí zabloudily pod vlivem rušení. Nikdo nebyl zraněn, uvedla agentura DPA.
Koruna dnes vůči euru stagnovala na úterní zavírací hodnotě 24,46 koruny za euro. Vůči dolaru pak česká měna oslabila o čtyři haléře, když se obchodovala za 21,15 koruny za dolar.
Pražská burza po předchozích čtyřech ztrátových dnech posílila 💪, index PX dnes stoupl o 1,62 procenta na 2537,85 bodu. Zisky si připsala většina titulů, z předních emisí si pojišťovna VIG polepšila téměř o pět procent a Erste Bank zhruba o tři procenta. Akcie zbrojovky Colt CZ po zveřejnění loňských finančních výsledků získaly skoro čtyři procenta.
Írán odmítl americký návrh plánu ukončení války a předložil pět vlastních požadavků, kterými podmiňuje vyřešení konfliktu. Íránské státní televizní stanici Press TV to sdělil nejmenovaný vysoce postavený představitel íránské bezpečnosti. Agentura Reuters dnes nicméně s odvoláním na také nejmenovaného íránského činitele uvedla, že prvotní odpověď Íránu na americký návrh nebyla pozitivní, ale že ho Teherán nadále zkoumá.
Brněnská společnost UlovDomov, která se zabývá správou nájemních bytů pro jejich majitele, loni dosáhla celkového obratu včetně souvisejících plateb za energie ve výši 1,15 miliardy korun. O rok dříve byl tento obrat zhruba 946 milionů korun. Bez započtení plateb za energie stoupl obrat z 694 milionů v roce 2024 na loňských 950 milionů korun, což představuje nárůst o 35 procent. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. Zároveň oznámila, že kupuje konkurenční společnost Sian.
Porota v americkém státě Nové Mexiko nařídila internetové společnosti Meta Platforms zaplatit pokutu 375 milionů dolarů 💲 (7,9 miliardy korun) za poskytování zavádějících informací o bezpečnosti dětí na jejích sociálních sítích. Porota dospěla k závěru, že firma nese zodpovědnost za to, jakým způsobem její sítě ohrožují děti a vystavují je sexuálnímu obsahu a kontaktu se sexuálními predátory, napsal server BBC.
Sídlem nového Celního úřadu EU (EUCA) bude francouzské město Lille. Rozhodla o tom Evropská unie, konkrétně společná volba zástupců Evropského parlamentu a Rady EU, která zastupuje členské státy. O umístění instituce, která bude mít asi 250 zaměstnanců, se ucházelo devět měst. Do posledního kola postoupily Lille a Řím.
Evropská komise schválila ✅ český plán využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česká republika může využít částku 2,06 miliardy eur (50,4 miliardy korun). Informovala o tom komise ve svém dnešním prohlášení.
Číst více
