Politici vládních stran si zpočátku týdne zahráli štronzo, možná i přemýšleli, jestli náhodou nemají promazat sociální sítě. Brzy se však vzpamatovali, překvapení z amerických voleb opadlo a domácí chaos pokračoval. Premiér ohlásil schválení důchodové reformy, podle něj nejdůležitějšího zákona celého volebního období. Kvůli ní by lidé měli, jak řekl předseda vlády, Fialu a spol. znovu volit, když zvítězí Babiš, reformu penzí zruší. To už byl ale pátek, takže pěkně popořadě.
Je trochu podivné, když penzijní reformu, nejdůležitější zákon v Česku za posledních třicet let, má na starost Marian Jurečka. Šéf strany, která se za rok a půl patrně nedostane do sněmovny. Zemědělec, který velkolepě přijel se svým traktorem zachránit jižní Moravu po zničujícím tornádu. Hezké gesto. Ale jak to souvisí s reformou penzijního systému?
Prezident Petr Pavel si při novoročním projevu pustil ústa na špacír, když lobboval za euro proti české koruně. Co ho k tomu vedlo může být tématem spekulací. Sám není ekonom, což není nic proti ničemu. Moudře se obklopuje poradci, kteří mu v ekonomické oblasti dávají dobré rady.
Sněmovna minulý čtvrtek žila mimořádnou schůzí k energetice, poslanec Babiš už nadcházejícím státním svátkem. V jeho téměř hodinovém projevu o energetice nepadlo pomalu ani slovo, věnoval se tomu, co se podle něj občané nedozvědí. „Zítra budete, vážení spoluobčané, slyšet, jak je to všechno skvělé. No, není to skvělé. Nám totiž tady téměř nic nepatří. Nemáme ani jednu vlastní státní banku, nemáme ani jeden vlastní řetězec. O tom zítra neuslyšíte. Budeme slyšet ty tradiční provládní plky.“ Ano, máme holé ruce, jen Babiš má Agrofert.
Na inauguraci zvoleného prezidenta Petra Pavla by mohli dostat pozvánku i prezidenti okolních států. České televizi to řekla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Společná schůze Sněmovny a Senátu, na níž Pavel složí slib a kterou předsedkyně dolní komory svolává, se uskuteční 9. března ve Vladislavském sále Pražského hradu.
Ta fotografie je už ikonická. Poklidný letní den na rozlehlé zahradě, dva muži u stolu. Bylo 26. srpna 1992 a v brněnské vile Tugendhat se setkali tehdejší premiéři Klaus a Mečiar. Dva představitelé států se právě domlouvali na rozdělení federace. Historická událost, která ani dnes nemá, a možná nikdy nebude mít jednoznačný výklad. Věčným sporem nejspíš zůstane, kdo za rozpad může víc, zda Češi, nebo Slováci. Dnes se oba aktéři shodují, že už tehdy byla federace rozdělená a šlo jen o to, aby po sobě oba národy nezačaly střílet.
Je to představa bizarní, možná dokonce těžko představitelná. Ale když se bavíte s lidmi z okolí národní banky, s ekonomy, s lidmi v pražských kavárnách, začne se vám vykreslovat netušený obraz. Novým guvernérem České národní banky by se po Jiřím Rusnokovi, který posledního června končí ve funkci, mohl stát Václav Klaus.
Případů, kdy se kvůli politikům krčilo právo v koutě, není v historii České republiky zrovna málo. Prezidentské abolice či milosti, ač nemusely být svou nespravedlností tak do očí bijící jako aktuální případ šéfa lánské obory, vyvolaly bouřlivé diskuse už v éře Václava Havla i Václava Klause. Hlavy státu ale nebyli jediní politici, kteří s právními mantinely nakládali podle vlastní libosti.
Prezident podá trestní oznámení kvůli úvahám o převodu pravomocí hlavy státu, které vedli politici při jeho podzimní hospitalizaci. Zeman je považuje a označuje za sabotáž. Podle hradního advokáta Nespaly bude oznámení mířit na „okruh lidí“, kteří se k možnost převodu nejvíce vyjadřovali.
Devadesátá léta ani zdaleka nejde odbýt příběhy o prudkém nárůstu kriminality. Byl to přechod z časů, v nichž co nebylo výslovně dovoleno, bylo zakázáno do doby, kdy co není výslovně zakázáno, je dovoleno.
Blížící se prezidentská volba bude velkým testem tuzemských voličů. Zatím doposud se prezidenti rekrutovali výlučně z řad politiků. To se ale může změnit, jak ukazují příklady z celé řady států. Excentrický ezoterik tak má možná víc šancí, než si nyní chceme přiznat.
Sudetoněmecký sjezd v Brně se bude určitě konat, řekl bavorskému veřejnoprávnímu rozhlasu BR předák sudetských Němců Bernd Posselt. Ve svém vyjádření kritizoval české hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a německou stranu Alternativa pro Německo (AfD). Označil je za pokrytce, kteří drží pospolu proti Evropě a smíření.
Americký prezident Donald Trump na své sociální síti znovu pohrozil Íránu bombardováním, pokud Teherán neuzavře dohodu, jež povede k otevření Hormuzského průlivu. Bulvárnímu deníku New York Post šéf Bílého domu mezitím řekl, že je příliš brzy na jeho přímá osobní jednání s Teheránem.
Ve věku 87 let dnes zemřel zakladatel americké televizní stanice CNN Ted Turner. Úmrtí mediálního magnáta, filantropa a jachtaře oznámila CNN s odvoláním na jeho společnost Turner Enterprises. Dnes již legendární stanici s nepřetržitě vysílanými zprávami Turner vytvořil v roce 1980.
Budapešť vrátila Kyjevu peníze a cennosti ukrajinské banky Oščadbank, které maďarské úřady v březnu zabavily při převozu z Rakouska na Ukrajinu. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který Maďarsku poděkoval za konstruktivní přístup.
Ukrajina nevidí žádný důvod dodržovat příměří, které Rusko jednostranně vyhlásilo na Den vítězství ve Velké vlastenecké válce. Informoval o tom list The Kyiv Independent s odkazem na vysoce postaveného ukrajinského představitele.
Americká společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje investovat 55 miliard dolarů (1,135 bilionu korun) do společné výstavby komplexu Terafab na výrobu čipů pro umělou inteligenci (AI) s další Muskovou společností Tesla. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na úřední dokumenty.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dnes výrazně snižuje díky nadějím na mírovou dohodu mezi Spojenými státy a Íránem. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním příští měsíc ve virtuálním obchodním uzlu v Nizozemsku vykazoval pokles o zhruba 11 procent a pohyboval se v blízkosti 42 eur za megawatthodinu (MWh). Předtím sestoupil až na 40,50 eura za MWh.
Pokles cen ropy se odpoledne prohloubil vzhledem k rostoucím nadějím na dohodu o ukončení války mezi Spojenými státy a Íránem. Severomořská ropa Brent kolem 12:45 vykazovala pokles více než devět procent, sestoupila tak pod psychologicky důležitou hranici 100 dolarů za barel.
Ceny ropy se dnes prudce snižují poté, co americký prezident 👴 Donald Trump signalizoval možnou dohodu o ukončení války s Íránem. Severomořská ropa Brent vykazovala pokles o téměř sedm procent, sestoupila tak pod 103 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela přes sedm procent a dostala se pod 95 dolarů za barel.
V Curychu se léčí muž s hantavirem, oznámila dnes v tiskové zprávě švýcarská vláda. Předtím byl na výletní 🚢 lodi, kde se několik lidí virem nakazilo. Švýcarským občanům v tuto chvíli nehrozí nebezpečí, sdělil kabinet alpské země. Plavidlo MV Hondius, na jehož palubě pravděpodobně v souvislosti s virem zemřeli tři lidé, je nyní na Kapverdách.