Politici vládních stran si zpočátku týdne zahráli štronzo, možná i přemýšleli, jestli náhodou nemají promazat sociální sítě. Brzy se však vzpamatovali, překvapení z amerických voleb opadlo a domácí chaos pokračoval. Premiér ohlásil schválení důchodové reformy, podle něj nejdůležitějšího zákona celého volebního období. Kvůli ní by lidé měli, jak řekl předseda vlády, Fialu a spol. znovu volit, když zvítězí Babiš, reformu penzí zruší. To už byl ale pátek, takže pěkně popořadě.
Je trochu podivné, když penzijní reformu, nejdůležitější zákon v Česku za posledních třicet let, má na starost Marian Jurečka. Šéf strany, která se za rok a půl patrně nedostane do sněmovny. Zemědělec, který velkolepě přijel se svým traktorem zachránit jižní Moravu po zničujícím tornádu. Hezké gesto. Ale jak to souvisí s reformou penzijního systému?
Prezident Petr Pavel si při novoročním projevu pustil ústa na špacír, když lobboval za euro proti české koruně. Co ho k tomu vedlo může být tématem spekulací. Sám není ekonom, což není nic proti ničemu. Moudře se obklopuje poradci, kteří mu v ekonomické oblasti dávají dobré rady.
Sněmovna minulý čtvrtek žila mimořádnou schůzí k energetice, poslanec Babiš už nadcházejícím státním svátkem. V jeho téměř hodinovém projevu o energetice nepadlo pomalu ani slovo, věnoval se tomu, co se podle něj občané nedozvědí. „Zítra budete, vážení spoluobčané, slyšet, jak je to všechno skvělé. No, není to skvělé. Nám totiž tady téměř nic nepatří. Nemáme ani jednu vlastní státní banku, nemáme ani jeden vlastní řetězec. O tom zítra neuslyšíte. Budeme slyšet ty tradiční provládní plky.“ Ano, máme holé ruce, jen Babiš má Agrofert.
Na inauguraci zvoleného prezidenta Petra Pavla by mohli dostat pozvánku i prezidenti okolních států. České televizi to řekla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Společná schůze Sněmovny a Senátu, na níž Pavel složí slib a kterou předsedkyně dolní komory svolává, se uskuteční 9. března ve Vladislavském sále Pražského hradu.
Ta fotografie je už ikonická. Poklidný letní den na rozlehlé zahradě, dva muži u stolu. Bylo 26. srpna 1992 a v brněnské vile Tugendhat se setkali tehdejší premiéři Klaus a Mečiar. Dva představitelé států se právě domlouvali na rozdělení federace. Historická událost, která ani dnes nemá, a možná nikdy nebude mít jednoznačný výklad. Věčným sporem nejspíš zůstane, kdo za rozpad může víc, zda Češi, nebo Slováci. Dnes se oba aktéři shodují, že už tehdy byla federace rozdělená a šlo jen o to, aby po sobě oba národy nezačaly střílet.
Je to představa bizarní, možná dokonce těžko představitelná. Ale když se bavíte s lidmi z okolí národní banky, s ekonomy, s lidmi v pražských kavárnách, začne se vám vykreslovat netušený obraz. Novým guvernérem České národní banky by se po Jiřím Rusnokovi, který posledního června končí ve funkci, mohl stát Václav Klaus.
Případů, kdy se kvůli politikům krčilo právo v koutě, není v historii České republiky zrovna málo. Prezidentské abolice či milosti, ač nemusely být svou nespravedlností tak do očí bijící jako aktuální případ šéfa lánské obory, vyvolaly bouřlivé diskuse už v éře Václava Havla i Václava Klause. Hlavy státu ale nebyli jediní politici, kteří s právními mantinely nakládali podle vlastní libosti.
Prezident podá trestní oznámení kvůli úvahám o převodu pravomocí hlavy státu, které vedli politici při jeho podzimní hospitalizaci. Zeman je považuje a označuje za sabotáž. Podle hradního advokáta Nespaly bude oznámení mířit na „okruh lidí“, kteří se k možnost převodu nejvíce vyjadřovali.
Devadesátá léta ani zdaleka nejde odbýt příběhy o prudkém nárůstu kriminality. Byl to přechod z časů, v nichž co nebylo výslovně dovoleno, bylo zakázáno do doby, kdy co není výslovně zakázáno, je dovoleno.
Blížící se prezidentská volba bude velkým testem tuzemských voličů. Zatím doposud se prezidenti rekrutovali výlučně z řad politiků. To se ale může změnit, jak ukazují příklady z celé řady států. Excentrický ezoterik tak má možná víc šancí, než si nyní chceme přiznat.
Americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová k 31. březnu ve funkci skončí, oznámil na své sociální síti Truth Social prezident Donald Trump. Novým ministrem vnitřní bezpečnosti by se podle něj měl stát senátor z Oklahomy Markwayne Mullin.
Sněmovna nevyhověla soudní žádosti o vydání předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání v kauze předloňských volebních plakátů jeho hnutí. Rozhodnutí dolní komory odpovídá dřívějšímu doporučení mandátového a imunitního výboru.
V Polsku vstoupil v platnost zákon omezující sociální dávky pro ukrajinské uprchlíky před válkou s Ruskem, která pokračuje pátým rokem. Uvedla to agentura AFP. Polsko ale zachová ochranu uprchlíků přinejmenším do března příštího roku.
Kuba zažila ve středu a dnes další výpadek v dodávkách 🪫🪫🪫 elektrického proudu, který zasáhl mimo jiné i hlavní město Havanu.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely. Zároveň označil syna zabitého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího za nepřijatelnou volbu.
Dosavadní příjemci sociálních podpor od státu budou dostávat takzvanou superdávku od letošního srpna místo od května. Novelu o odkladu první výplaty o čtvrt roku podepsal prezident Petr Pavel. Oznámila to prezidentská kancelář. Důvodem posunu termínu je podle jejího zdůvodnění náročnost přepočtu podpory.
Americký prezident Donald Trump a ministryně spravedlnosti Pam Bondiová čelí žalobě kvůli schválení dohody, v rámci které se čínská společnost ByteDance vzdala kontroly nad aktivitami své aplikace TikTok ve Spojených státech. Informovala o tom agentura Reuters.
Británie vyšle do Kataru čtyři bojové letouny Typhoon k posílení obranných operací v Kataru a celém regionu, oznámil dnes britský premiér Keir Starmer. Na tiskové konferenci rovněž prohlásil, že speciální vztah Londýna a Washingtonu funguje normálně. Americký prezident Donald Trump tento týden prohlásil, že britsko-americké vztahy už nejsou, čím bývaly.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes rozhodla, že sazba proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu zůstane na 1,25 procenta. Na této úrovni, která platí od července 2024, rezerva podle bankovní rady dostatečně pokrývá rizika v bilancích bank.
Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl. Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí podle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem.
