Politici vládních stran si zpočátku týdne zahráli štronzo, možná i přemýšleli, jestli náhodou nemají promazat sociální sítě. Brzy se však vzpamatovali, překvapení z amerických voleb opadlo a domácí chaos pokračoval. Premiér ohlásil schválení důchodové reformy, podle něj nejdůležitějšího zákona celého volebního období. Kvůli ní by lidé měli, jak řekl předseda vlády, Fialu a spol. znovu volit, když zvítězí Babiš, reformu penzí zruší. To už byl ale pátek, takže pěkně popořadě.
Je trochu podivné, když penzijní reformu, nejdůležitější zákon v Česku za posledních třicet let, má na starost Marian Jurečka. Šéf strany, která se za rok a půl patrně nedostane do sněmovny. Zemědělec, který velkolepě přijel se svým traktorem zachránit jižní Moravu po zničujícím tornádu. Hezké gesto. Ale jak to souvisí s reformou penzijního systému?
Prezident Petr Pavel si při novoročním projevu pustil ústa na špacír, když lobboval za euro proti české koruně. Co ho k tomu vedlo může být tématem spekulací. Sám není ekonom, což není nic proti ničemu. Moudře se obklopuje poradci, kteří mu v ekonomické oblasti dávají dobré rady.
Sněmovna minulý čtvrtek žila mimořádnou schůzí k energetice, poslanec Babiš už nadcházejícím státním svátkem. V jeho téměř hodinovém projevu o energetice nepadlo pomalu ani slovo, věnoval se tomu, co se podle něj občané nedozvědí. „Zítra budete, vážení spoluobčané, slyšet, jak je to všechno skvělé. No, není to skvělé. Nám totiž tady téměř nic nepatří. Nemáme ani jednu vlastní státní banku, nemáme ani jeden vlastní řetězec. O tom zítra neuslyšíte. Budeme slyšet ty tradiční provládní plky.“ Ano, máme holé ruce, jen Babiš má Agrofert.
Na inauguraci zvoleného prezidenta Petra Pavla by mohli dostat pozvánku i prezidenti okolních států. České televizi to řekla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Společná schůze Sněmovny a Senátu, na níž Pavel složí slib a kterou předsedkyně dolní komory svolává, se uskuteční 9. března ve Vladislavském sále Pražského hradu.
Ta fotografie je už ikonická. Poklidný letní den na rozlehlé zahradě, dva muži u stolu. Bylo 26. srpna 1992 a v brněnské vile Tugendhat se setkali tehdejší premiéři Klaus a Mečiar. Dva představitelé států se právě domlouvali na rozdělení federace. Historická událost, která ani dnes nemá, a možná nikdy nebude mít jednoznačný výklad. Věčným sporem nejspíš zůstane, kdo za rozpad může víc, zda Češi, nebo Slováci. Dnes se oba aktéři shodují, že už tehdy byla federace rozdělená a šlo jen o to, aby po sobě oba národy nezačaly střílet.
Je to představa bizarní, možná dokonce těžko představitelná. Ale když se bavíte s lidmi z okolí národní banky, s ekonomy, s lidmi v pražských kavárnách, začne se vám vykreslovat netušený obraz. Novým guvernérem České národní banky by se po Jiřím Rusnokovi, který posledního června končí ve funkci, mohl stát Václav Klaus.
Případů, kdy se kvůli politikům krčilo právo v koutě, není v historii České republiky zrovna málo. Prezidentské abolice či milosti, ač nemusely být svou nespravedlností tak do očí bijící jako aktuální případ šéfa lánské obory, vyvolaly bouřlivé diskuse už v éře Václava Havla i Václava Klause. Hlavy státu ale nebyli jediní politici, kteří s právními mantinely nakládali podle vlastní libosti.
Prezident podá trestní oznámení kvůli úvahám o převodu pravomocí hlavy státu, které vedli politici při jeho podzimní hospitalizaci. Zeman je považuje a označuje za sabotáž. Podle hradního advokáta Nespaly bude oznámení mířit na „okruh lidí“, kteří se k možnost převodu nejvíce vyjadřovali.
Devadesátá léta ani zdaleka nejde odbýt příběhy o prudkém nárůstu kriminality. Byl to přechod z časů, v nichž co nebylo výslovně dovoleno, bylo zakázáno do doby, kdy co není výslovně zakázáno, je dovoleno.
Blížící se prezidentská volba bude velkým testem tuzemských voličů. Zatím doposud se prezidenti rekrutovali výlučně z řad politiků. To se ale může změnit, jak ukazují příklady z celé řady států. Excentrický ezoterik tak má možná víc šancí, než si nyní chceme přiznat.
Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil to po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Piggott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl o 0,9 procenta na 2535,85 bodu. Dařilo se většině titulů, z předních emisí vzrostly o více než procento a půl akcie energetické společnosti ČEZ a Komerční banky, Moneta a Erste posílily mírněji a cenné papíry VIG oslabily. Z menších emisí zdražily výrazněji například cenné papíry tabákové Philip Morris či nápojářské Kofoly. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Čínský prezident Si Ťin-pching na podzim navštíví na pozvání prezidenta Donalda Trumpa Spojené státy, uvedl to čínský ministr zahraničí Wang I. Návštěva by se měla uskutečnit 24. září. Trump čínského prezidenta pozval do USA ve čtvrtek při své dvoudenní návštěvě Pekingu, informují tiskové agentury.
Sever Japonska zasáhlo zemětřesení o síle 6,4 stupně, uvedla japonská meteorologická služba. Žádné škody ale podle úřadů nebyly hlášeny.
Spojené arabské emiráty urychlí výstavbu nového ropovodu, který by měl zdvojnásobit vývozní kapacitu přes přístav Fudžajra. Tím se výrazně rozšíří možnosti, jak obejít Hormuzský průliv. Uvedla to podle agentury Reuters vládní tisková kancelář Abú Zabí.
Tržby skupiny Rohlik Group, která doručuje potraviny on-line, v roce 2025 meziročně vzrostly o 35 procent na 1,333 miliardy eur, tedy asi 32,3 miliardy korun. K růstu přispělo rozšiřování do nových měst i vyšší poptávka ve stávajících regionech. V Německu vzrostl počet objednávek meziročně o 70 procent, v Rakousku po spuštění nového skladu o 89 procent. Vyplývá to ze zprávy J&T k fondu Rohlik Growth SICAV, který drží akciový podíl ve skupině jako své hlavní aktivum.
Cenový strop na pohonné hmoty se o víkendu změní o jednotky haléřů. Litr benzinu oproti dnešku zdraží o osm haléřů na 44,30 koruny. Nafta naopak o čtyři haléře zlevní, čerpací stanice ji budou moci prodávat maximálně za 41,99 koruny za litr. Jde o ceny pro víkend i pondělí. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
Policisté již mají lebku svaté Zdislavy, ukradenou v úterý z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku. Dal jim ji muž, kterého z krádeže relikvie nevyčíslitelné historické hodnoty podezírají a kterého zadrželi ve čtvrtek. Uvedla to CNN Prima News, které to potvrdila dozorující státní zástupkyně Veronika Klapková. Podle televize se o relikvii nyní starají restaurátoři, podezřelý prý chtěl lebku pohřbít.
Italská finanční policie odhalila na Sardinii stovku ⛵⛵⛵ lodí, které jejich italští majitelé registrovali v zahraničí, aby je utajili před místními daňovými úřady. Informovala o tom dnes agentura APA a italská média. Dle vyšetřovatelů mají tyto jachty a další rekreační lodě celkovou hodnotu přes 1,17 miliardy korun) a možné pokuty jejich majitelům by mohly dosáhnout až 559 milionů korun.
Šéf protiimigrační strany Reform UK Nigel Farage podle serveru Sky News koupil 🏡🏡🏡 nemovitost za 1,4 milionu liber (přes 39 milionů korun) poté, co od svého podporovatele a miliardáře Christophera Harborna obdržel dar ve výši pěti milionů liber. Farage uvedl, že peníze dostal za svou kampaň pro brexit, podle vyjádření strany nákup nemovitosti zahájil předtím, než dar obdržel. Farage kvůli daru prošetřuje dohledový orgán britského parlamentu.
