Politici vládních stran si zpočátku týdne zahráli štronzo, možná i přemýšleli, jestli náhodou nemají promazat sociální sítě. Brzy se však vzpamatovali, překvapení z amerických voleb opadlo a domácí chaos pokračoval. Premiér ohlásil schválení důchodové reformy, podle něj nejdůležitějšího zákona celého volebního období. Kvůli ní by lidé měli, jak řekl předseda vlády, Fialu a spol. znovu volit, když zvítězí Babiš, reformu penzí zruší. To už byl ale pátek, takže pěkně popořadě.
Je trochu podivné, když penzijní reformu, nejdůležitější zákon v Česku za posledních třicet let, má na starost Marian Jurečka. Šéf strany, která se za rok a půl patrně nedostane do sněmovny. Zemědělec, který velkolepě přijel se svým traktorem zachránit jižní Moravu po zničujícím tornádu. Hezké gesto. Ale jak to souvisí s reformou penzijního systému?
Prezident Petr Pavel si při novoročním projevu pustil ústa na špacír, když lobboval za euro proti české koruně. Co ho k tomu vedlo může být tématem spekulací. Sám není ekonom, což není nic proti ničemu. Moudře se obklopuje poradci, kteří mu v ekonomické oblasti dávají dobré rady.
Sněmovna minulý čtvrtek žila mimořádnou schůzí k energetice, poslanec Babiš už nadcházejícím státním svátkem. V jeho téměř hodinovém projevu o energetice nepadlo pomalu ani slovo, věnoval se tomu, co se podle něj občané nedozvědí. „Zítra budete, vážení spoluobčané, slyšet, jak je to všechno skvělé. No, není to skvělé. Nám totiž tady téměř nic nepatří. Nemáme ani jednu vlastní státní banku, nemáme ani jeden vlastní řetězec. O tom zítra neuslyšíte. Budeme slyšet ty tradiční provládní plky.“ Ano, máme holé ruce, jen Babiš má Agrofert.
Na inauguraci zvoleného prezidenta Petra Pavla by mohli dostat pozvánku i prezidenti okolních států. České televizi to řekla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Společná schůze Sněmovny a Senátu, na níž Pavel složí slib a kterou předsedkyně dolní komory svolává, se uskuteční 9. března ve Vladislavském sále Pražského hradu.
Ta fotografie je už ikonická. Poklidný letní den na rozlehlé zahradě, dva muži u stolu. Bylo 26. srpna 1992 a v brněnské vile Tugendhat se setkali tehdejší premiéři Klaus a Mečiar. Dva představitelé států se právě domlouvali na rozdělení federace. Historická událost, která ani dnes nemá, a možná nikdy nebude mít jednoznačný výklad. Věčným sporem nejspíš zůstane, kdo za rozpad může víc, zda Češi, nebo Slováci. Dnes se oba aktéři shodují, že už tehdy byla federace rozdělená a šlo jen o to, aby po sobě oba národy nezačaly střílet.
Je to představa bizarní, možná dokonce těžko představitelná. Ale když se bavíte s lidmi z okolí národní banky, s ekonomy, s lidmi v pražských kavárnách, začne se vám vykreslovat netušený obraz. Novým guvernérem České národní banky by se po Jiřím Rusnokovi, který posledního června končí ve funkci, mohl stát Václav Klaus.
Případů, kdy se kvůli politikům krčilo právo v koutě, není v historii České republiky zrovna málo. Prezidentské abolice či milosti, ač nemusely být svou nespravedlností tak do očí bijící jako aktuální případ šéfa lánské obory, vyvolaly bouřlivé diskuse už v éře Václava Havla i Václava Klause. Hlavy státu ale nebyli jediní politici, kteří s právními mantinely nakládali podle vlastní libosti.
Prezident podá trestní oznámení kvůli úvahám o převodu pravomocí hlavy státu, které vedli politici při jeho podzimní hospitalizaci. Zeman je považuje a označuje za sabotáž. Podle hradního advokáta Nespaly bude oznámení mířit na „okruh lidí“, kteří se k možnost převodu nejvíce vyjadřovali.
Devadesátá léta ani zdaleka nejde odbýt příběhy o prudkém nárůstu kriminality. Byl to přechod z časů, v nichž co nebylo výslovně dovoleno, bylo zakázáno do doby, kdy co není výslovně zakázáno, je dovoleno.
Blížící se prezidentská volba bude velkým testem tuzemských voličů. Zatím doposud se prezidenti rekrutovali výlučně z řad politiků. To se ale může změnit, jak ukazují příklady z celé řady států. Excentrický ezoterik tak má možná víc šancí, než si nyní chceme přiznat.
Objem rozvojové pomoci, kterou poskytují rozvinuté státy, zaznamenal loni rekordní 📉 pokles, a to o 23,1 procenta oproti roku 2024. Dnes to podle agentury AFP sdělila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Hlavním důvodem je razantní snížení pomoci ze strany USA, které tak učinily kvůli vlastním rozpočtovým škrtům a napjaté geopolitické situaci, dodala OECD.
Volkswagen ❌ přestane ve Spojených státech vyrábět svůj nejvýznamnější elektromobil. Automobilka to podle agentury Reuters zdůvodnila náročným obdobím pro americký trh s elektrickými vozy.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen se 👎 ohradil proti poslednímu vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Grónsko, autonomní část Dánského království, označil za velký a špatně spravovaný kus ledu. Nielsen tak učinil v rozhovoru s agenturou Reuters. Trump v minulosti opakovaně hovořil o tom, že Spojené státy chtějí převzít kontrolu nad Grónskem, což zdůvodňoval bezpečnostními zájmy.
Izrael plánuje co nejdříve zahájit přímá jednání s Libanonem, uvedl dnes izraelský premiér 👴 Benjamin Netanjahu. Zaměří se na odzbrojení proíránského hnutí Hizballáh a navázání míru mezi oběma zeměmi, píše agentura Reuters. Prohlášení přichází poté, co Izrael navzdory příměří dohodnutému mezi USA a Íránem ve středu provedl nejsilnější ostřelování Libanonu od začátku války.
Podle generálního tajemníka NATO 👨 Marka Rutteho dělají spojenci téměř vše, co Američané žádají v souvislosti s podporou americko-izraelských útoků proti Íránu. Ohradil se tak proti kritice od prezidenta Donalda Trumpa. Je nicméně pravdou, že některé země zpočátku „trochu váhaly“ s poskytováním podpory Spojeným státům, připustil dnes Rutte během projevu v institutu Ronalda Reagana ve Washingtonu.
Německo obnovilo přímá jednání s Íránem, kterými chce přispět k dosažení míru na Blízkém východě. Na mimořádné tiskové konferenci to dnes oznámil německý kancléř 👨 Friedrich Merz. Dodal, že Německo je připraveno pomoci se zajištěním volné plavby Hormuzským průlivem, angažovat se ale bude až po uzavření mírové dohody.
Společnosti Orlen Unipetrol a MOL ❌ odmítly jakékoliv pochybení při stanovování svých cen pohonných hmot. Jejich velkoobchodní ceny podle nich vycházejí ze situace na trhu. Vyplývá to z reakce obou firem na dnešní kritiku premiéra Andreje Babiše (ANO), který firmy vyzval ke zlevnění.
Izrael ☝️ vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu, informovala agentura AFP. Proíránské hnutí Hizballáh mezitím podle AFP oznámilo, že na jihu Libanonu u města Bint Džubajl se odehrávají přímé střety jeho bojovníků s izraelskou armádou.
Státem určená maximální cena nafty na pátek je 📉 nižší, než za jakou ji většina provozovatelů čerpacích stanic nakoupila. Tvrdí to Unie nezávislých petrolejářů. Pumpy podle ní nyní prodávají zásoby, které koupily dříve ještě za vysoké ceny. Čerpadláři tak podle unie budou muset současné zásoby prodávat pod cenou, případně přestat naftu prodávat či ignorovat cenové stropy. Ty podle petrolejářů výrazně poškozují tuzemský trh.
Cena takzvané fyzické ropy, tedy k okamžitému dodání, je v Evropě na rekordu. Cena severomořského typu Forties překročila 1️⃣4️⃣6️⃣ dolarů za barel, ukazují dnes data společnosti LSEG. Rekordní cena podle analytiků naznačuje, že trh nevěří v rychlé obnovení lodní dopravy klíčovým Hormuzským průlivem, uvedla agentura Reuters. Od cen fyzické ropy se odvíjejí také aktuální ceny benzinu a nafty.
