Slovo recese se stává v posledních týdnech stejně často skloňovaným jako inflace či dříve covid. Není divu, obávají se jí mnohé státy. A mají zřejmě proč – podle analýzy japonské banky Nomura čeká v příštích dvanácti měsících pád do recese většinu velkých světových ekonomik včetně těch evropských, americké, japonské či jihokorejské, uvedl server CNBC.
Meziroční růst cen v eurozóně v červnu opět překonal rekordní hranici a zrychlil na 8,6 procenta. To je o pět desetin procentního bodu více než v květnu. Ve svém rychlém odhadu to uvedl Eurostat.
Oznámení velké americké veřejně obchodované nábytkářské firmy RH o sníženém výhledu zisku na letošní rok a zpráva o nejvyšším zvýšení základní sazby za posledních dvacet let ze strany švédské centrální banky. To byly zřejmě poslední hřebíčky do rakve pro americký klíčový index pěti set největších na burze obchodovaných firem S&P 500. Po úderu oznamujícím dnešní půlnoc bude totiž podle všeho jasné, že právě uplynulé pololetí je pro index nejhorší první půlka roku od roku 1970, napsal server CNBC.
Bitcoin se ve čtvrtek ráno opět ocitl pod psychologickou hranicí 19 tisíc dolarů (asi 447 tisíc korun). Oproti svému loňskému listopadovému rekordu je to o 50 tisíc dolarů méně. Důvodem je rostoucí inflace a zvyšování základních sazeb ze stran centrálních bank i tlak, pod kterým zůstávají standardní akciové trhy, uvedl server CNBC.
V minulém týdnu se nůžky mezi klíčovým úrokem na koruně a na euru rozevřely do největší šíře v celé historii eurozóny, psané od roku 1999. Po zvýšení základní sazby České národní banky (tedy čtrnáctidenní repo sazby) na rovných sedm procent se totiž rozdíl mezi touto sazbou a depozitní sazbou Evropské centrální banky zvýšil na 7,5 procentního bodu. Překonal tak dosavadní rekord, 6,75 procentního bodu, ze začátku roku 1999.
Nastává lom v měnové politice ECB. Zvyšování úroků už centrální banka eurozóny nepodmiňuje ukončením nákupu dluhopisů. Tento přístup může závažně zvýšit rozdíly mezi bohatými a chudými.
Evropské země včetně Česka či Spojené státy s nervozitou a napětím čekají na každé zasedání národních centrálních bank, jestli a hlavně o kolik jednotek či zlomků procenta zvednou v boji proti inflaci základní úrokovou sazbu. V Zimbabwe se pohybují ve zcela jiných číslech – v rámci snahy vyhnout se návratu obří hyperinflace v řádech milionů procent z konce prvního desetiletí nyní centrální banka zvedla základní sazbu z 80 na 200 procent, nejvíce na světě, uvedla agentura Bloomberg.
Rekordní sedmiprocentní úrokové sazby jsou podle ekonoma Davida Marka modelovou ukázkou správného boje s vysokou inflací. Který podle něj možná ještě neskončil. Marek je také členem poradního sboru vlády NERV, který se nyní poprvé sešel. Zvyšování daní podle něj již není zakázané sousloví.
Česká národní banka dnes vrací „devadesátky“. Základní úrokovou sazbu totiž její bankovní rada, naposledy pod vedením Jiřího Rusnoka, rozhodla navýšit na úroveň rovných sedmi procent. Na této hodnotě byla naposledy na jaře roku 1999.
Česká národní banka (ČNB) zvýšila základní úrok o 125 bazických bodů na rovných 7 procent. Reaguje tak na vývoj inflace, která v květnu atakovala hranici 16 procent, a také rostoucí inflační očekávání.
Reálný výnos všech spořicích i termínovaných bankovních vkladů je vzhledem k dvouciferné inflaci záporný a nic na tom nezmění ani dnešní očekávané výrazné zvýšení úrokových sazeb České národní banky. Rychleji naopak banky reagují na růst sazeb zvyšováním úročení hypoték, vyplývá z analýzy Portu.
Trumpova podpora u Američanů spadla na rekordní dno 📉. Má ji u 32 procent dotázaných, ukázal průzkum veřejného mínění. Jedním z důvodů je podle agentury Reuters nespokojenost i v řadách republikánů s Trumpovým přístupem k problematice životních nákladů, které zvyšuje i jeho nepopulární válka s Íránem.
