Česká národní banka dál vede bitvu proti rostoucí inflaci. Základní úrokovou sazbu zvýšila o nadstandardních 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta, oznámila to mluvčí centrální banky Markéta Fišerová.
Ruská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 14 procent.
U nových hypoték nabídne Air Bank roční úrokovou sazbu od 4,79 procenta, u hypoték převedených z jiné banky se klient může dostat na sazbu už od 4,59 procenta. Banka zároveň v květnu zvýší minimální sazby u spotřebitelských půjček.
Euro za míň než 24 korun? I to je možné! O vývoji kurzu koruny budou již tuto středu diskutovat ekonomové na Investiční snídani pořádané společností EMUN. Vystoupí mimo jiné přední odborník na měny Petr Krčil z Art of Finance nebo bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Byznysový server newstream.cz je mediálním partnerem akce.
Postpandemické oživení přineslo dramatický nárůst cen po celém světě. MMF nyní předpovídá, že spotřebitelské ceny letos v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách vyskočí o 8,7 procenta a ve vyspělých ekonomikách o 5,7 procenta, což je nejvíce od roku 1984.
Březnové zrychlení cen výrobců znamená, že inflační vlna bude v Česku teprve kulminovat, shodují se analytici. České národní banka, jejímž hlavním cílem je cenová stabilita, bude proto zřejmě pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. K jejich dalšímu jemnému ladění by bankovní rada podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka mohla přistoupit hned na květnovém zasedání.
Trinity Bank zvyšuje úročení vkladů u nižších částek do 400 tisíc korun na 4,08 procenta ročně. Vyšší částky úročí 3,68 procenty.
Česká inflace láme nové rekordy. Spotřebitelské ceny rostly v březnu o 12,7 % meziročně, což je 2,9procentního bodu nad poslední zimní prognózou centrální banky (a 0,4procentního bodu nad naším odhadem), a to zdaleka nebude ještě inflační vrchol.
Zklidnění je minulostí a volatilita se pozvolna vrátila na finanční trhy. V minulých týdnech jsem varoval, že stratégové považují ústup z minim na indexech za možnou dočasnou stabilizační a nebyl jsem daleko od pravdy. Hrozba stagflace ekonomik a možnost, že přerušení dodavatelských řetězců způsobené uzávěry ekonomik v Číně a válkou na Ukrajině opět způsobí vážné zásahy do světových hospodářství se projevila opět výrazně. A jaké byly zásadní události minulého týdne? Co odhalil záznam z minulého jednání americké centrální banky, takzvané „Fed minutes“?
Ruská centrální banka v pátek překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 17 procent. Nová sazba bude platit od pondělí. Na konci února banka v důsledku prvních sankcí po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu sazbu více než zdvojnásobila na 20 procent.
„V minulých letech bylo takřka nemožné snížit cenu nemovitosti vyjednáváním. Zájemců o koupi bylo příliš mnoho, takže spíše docházelo k navyšování ceny v průběhu prodeje. Nyní se situace na trhu mění. Drahé hypotéky snižují poptávku po nemovitostech, takže je opět možné vyjednat si příznivější cenu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
