Systém umělé inteligence navržený výzkumníky z Googlu a několika vědeckých institucí si „zahrál“ na vědce a mimo jiné navrhl tři léky proti leukemii. Využil při tom už existujících léčebných preparátů, u nichž doporučil uplatnění i u nemoci, proti níž se dosud nepoužívaly. Není to tedy ještě úplně stoprocentní objevitelská a vynálezecká práce, ale – už téměř ano.
Gamifikace vnáší do pracovního procesu herní prvky, tedy odměny, soutěže, nebo bodové systémy. To zvyšuje motivaci a zapojení zaměstnanců. Tento přístup se v posledních letech rozšířil do mnoha firem a oborů, protože přináší lepší výkonnost, zájem a celkovou spokojenost zaměstnanců.
Nástroje s prvky umělé inteligence (AI) se nenápadně stávají běžnou součástí pracovního procesu, ačkoliv její používání není ve všech případech vedením oficiálně schváleno. Zaměstnanci v bankách, právních kancelářích i na dalších pracovištích ji často využívají k psaní e-mailů a zpráv pro klienty nebo pro interní komunikaci, všímá si v komentáři server listu Financial Times (FT).
Představenstvo společnosti OpenAI stojící za chatbotem ChatGPT jednomyslně odmítlo nabídku miliardáře Elona Muska na převzetí ve výši 97,4 miliardy dolarů (téměř 2,4 bilionu korun), informovala agentura Reuters. Musk je nejbohatší člověk světa a blízký spolupracovník amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Nějaký z nástrojů umělé inteligence použilo 45 procent žáků středních škol a druhého stupně základních škol. Nejpoužívanějším nástrojem mezi nimi je ChatGPT, který využilo 89 procent z nich, na druhém místě se umístil Photomath. Žákům zároveň přijde výuka ve škole poměrně často nezajímavá a mají problémy se na ni soustředit. Chybí jim například debatní a diskusní hodiny, které považují za nejvíce přínosné. Zároveň by chtěli technologie ve výuce využívat častěji. Vyplývá to z průzkumu, který pro neziskovou organizaci Nekrachni zpracoval analytický ústav STEM.
Miliardář a spolupracovník amerického prezidenta Donalda Trumpa Elon Musk stáhne nabídku na převzetí společnosti OpenAI za 97,4 miliardy dolarů (téměř 2,4 bilionu korun), pokud firma stojící za modelem ChatGPT upustí od plánů stát se ziskovým subjektem. Podle agentury Reuters to v soudním podání uvedli Muskovi právní zástupci.
Poté, co se dostal na veřejnost spor Elona Muska a Sama Altmana o firmu Open AI, přichází další zpráva. Musk chce masivně nabírat trenéry pro svou umělou inteligenci.
Letový test společnost Airbus ukázal, jak lze její zpravodajský software využít k autonomnímu řízení skupiny bezpilotních letounů. Díky tomu mohou operátoři na zemi nebo piloti v letadlech s posádkou řídit několik dronů současně a zbavit se tak náročných úkolů, jako je sledování a kontrola rozsáhlých oblastí. Díky tomu se mohou lépe soustředit na hlavní cíle mise.
Začátek letošního roku poznamenaly dvě události, které výrazně ovlivní strategii boje o technologickou převahu ve světě. Čínská firma DeepSeek zaujala novým modelem umělé inteligence, jenž v některých ohledech překonává americkou konkurenci. A administrativa prezidenta Joea Bidena ještě těsně před svým odchodem přišla s přísnějšími limity vývozu polovodičových čipů nejen do Číny a dalších nepřátelských zemí, ale v omezené míře také do většiny států světa včetně Česka. Kdo bude stát na straně vítězů a kdo je poraženým, rozebírá ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Evropská unie hodlá iniciovat investice do rozvoje umělé inteligence v hodnotě 200 miliard eur (zhruba pět bilionů korun). V projevu na summitu o AI v Paříži to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Umělá inteligence podle ní může přispět mimo jiné ke zvýšení konkurenceschopnosti.
V Silicon Valley se schyluje k zajímavému střetu dvou mocných miliardářů. Elon Musk vymyslel kličku, jejíž prostřednictvím by chtěl ovládnout společnost OpenAI, a to za pouhých 100 miliard dolarů. Nacenění firmy přitom je mnohem vyšší. Střet dvou dávných přátel, kteří OpenAI založili, se tak dostává do dalšího kola. Samu Altmanovi se tak komplikuje snaha přetvořit OpenAI ve funkční byznysovou entitu.
