Do loňského února a začátku invaze na Ukrajinu v Rusku vlastnila nějaký majetek celá řada firem z celého světa včetně českých. Nejčastěji se jednalo o nemovitosti nebo fabriky.
Země EU a skupiny G7 loni a ještě letos na přelomu roku v rámci svých sankcí zakázaly nebo zásadně omezily dovoz ruské ropy a ropných produktů. Ve skutečnosti ale i přes tyto sankce proudí ruská ropa ve velkém na Západ dále. A to ve zpracované podobě – třeba jako motorová nafta. A skrze třetí země typu Číny. Ve velkém tak dochází k „praní špinavé ruské ropy“. To zjišťuje dnes zveřejněná studie finského Střediska výzkumu energií a čistého ovzduší, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Čeští zemědělci mají na skladech nadbytek obilí, důvodem je dovoz pšenice z Ukrajiny. Z průzkumu Zemědělského svazu ČR vyplývá, že v Česku je aktuálně uskladněno 2,6 milionu tun obilí, meziročně o 40 procent více. Od podzimu minulého roku se v Česku prakticky zastavily obchody s pšenicí, upozornil svaz. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že do zemí EU se z Ukrajiny od února loňského roku dovezlo meziročně desetkrát více pšenice, než je běžné. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula už v pondělí uvedl, že zákaz dovozu - jako Slovensko, Polsko a Maďarsko - nechystá.
Česko po dnešku zůstává poslední zemí Visegrádské čtyřky, která dosud nezakázala dovoz ukrajinského obilí a dalších tamních zemědělských produktů. Čeští zemědělci tak zřejmě vystupňují svůj tlak, aby česká vláda učinila totéž, obávají se totiž, že neprodají a padnou do ztrát, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Objem i počet transakcí na trhu fúzí a akvizic v prvním čtvrtletí meziročně propadl. Na území Česka či s jeho zapojením se uskutečnilo 14 transakcí za 93,4 milionu korun. Ve stejném období loni to přitom bylo 20 transakcí za 4,1 miliardy korun.
Válka na Ukrajině zdecimovala jednotky ruských speciálních sil a Moskvě bude trvat roky, než je obnoví, domnívají se američtí představitelé. Píše to list The Washington Post (WP) s odkazem na utajené dokumenty, které se po masivním úniku v posledních týdnech rozšířily na internetu. Nejmenovaní představitelé v uniklých hodnoceních uvádějí, že ruští velitelé se příliš spoléhali na speciální síly a nasadili je spolu s pěchotou do přední linie.
Evropská unie zařadila na svůj sankční seznam ruskou Wagnerovu (v ruském přepisu Vagnerovu) skupinu kvůli její "aktivní" účasti na ruské agresivní válce proti Ukrajině. Informovala o tom ve čtvrtek večer Rada EU. Činnost žoldnéřské skupiny podle členských zemí unie ohrožuje "územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny".
Ti, kdo měli možnost z Ruska odjet, už to udělali, myslí si představitel organizace, která radí Rusům, jak se vyhnout službě v armádě nebo dezertovat. Ruský parlament tento týden schválil změny, které umožní doručování povolávacích rozkazů elektronicky, což vyvolalo spekulace, že nová mobilizace v Rusku je na spadnutí. Zatímco během první mobilizace na podzim se mnozí Rusové pokoušeli narychlo odjet ze země, hrozba dalšího povolávání do armády zatím masovou emigraci nevyvolala, všímá si web Rádia Svobodná Evropa.
Čistý zisk provozovatele českých plynovodů Net4Gas loni meziročně stoupl téměř o dvě třetiny na 6,24 miliardy korun. Tržby vzrostly o čtvrtinu na 12,95 miliardy korun. Výsledky jsou lepší, přestože se přeprava plynu v důsledku ruské invaze na Ukrajinu meziročně snížila zhruba o 40 procent. Vyplývá to z výroční zprávy skupiny Net4Gas za loňský rok, na kterou upozornil server Ekonomický deník.
Od začátku invaze loni v únoru bylo Rusko obviňováno z krádeží ukrajinského obilí a zemědělské půdy. Ukrajinští představitelé nyní říkají, že ze země mizí i dřevo. Podle ukrajinských vládních agentur a lesnických expertů Rusové dosud nelegálně vykáceli tisíce metrů čtverečních lesů pro komerční prodej nebo opevňování ruských vojenských pozic. Dokazují to satelitní snímky ukazující pásy bývalých lesů pořízené americkou společností Maxar Technologies, uvedl deník The Wall Street Journal s tím, že několik Ukrajinců bylo již kvůli nelegálnímu obchodu s dřevem obviněno.
Ruská společnost Novatek koupí za 94,8 miliardy rublů (24,8 miliardy korun) podíl 27,5 procenta v energetickém projektu Sachalin-2, který teď vlastní britská společnost Shell. Prodej podílu schválila ruská vláda, informovala ruská tisková agentura TASS.
