Svět kvůli ruské blokádě ukrajinských černomořských přístavů bojující s cenami obilí a potravin si může opět na chvíli oddychnout. Z Čornomorsku vyplula druhá loď s obilím, a opět mimo dosavadní obilnou cestu blokováno Ruskem.
Rok a půl trvající ruská invaze na Ukrajinu vyvolala horečnatou snahu Evropské unie zbavit se závislosti na ruské ropě a plynu. Nečekaným vítězem v globální energetické válce ale není Evropa, ale dosud přehlížené a z hlediska dodávek energií okrajové země Afriky a Asie, píše deník The Wall Street Journal.
Z ukrajinského námořního přístavu Čornomorsk poprvé od krachu obilných dohod letos v červenci vyplula loď s obilím. Oznámil to místopředseda ukrajinské vlády Oleksandr Kubrakov. Podle agentury Reuters jde o test schopnosti Ukrajiny znovuotevřít námořní cesty v době, kdy se Rusko snaží obnovit faktickou blokádu země.
Jedna z nejvíce probíraných části nové biografie Elona Muska z pera Waltera Isaacsona je ta, v níž se nejbohatší muž planety chlubí tím, že zabránil použití jaderných zbraní Ruskem při jeho invazi na Ukrajinu. Jenže je to přesně naopak, napsal v komentáři pro deník The Guardian věhlasný politolog Timothy Snyder, autor knih o podstatě totality, včetně té komunistické v Česku a východní Evropě.
Česko letos dováží z Ruska největší množství ropy od roku 2010. V porovnání s předválečným a předcovidovým rokem 2019 dovezlo v prvním letošním pololetí z Ruska o bezmála milion tun více ropy než v prvním půlroce před čtyřmi lety. Závislost ČR na ruské ropě je nebývale vysoká.
Česko využívá stále více ruské ropy. Za pololetí jí dovezlo nejvíce od roku 2021. Od prosince přitom platí v EU zákaz dovozu ruské ropy, ale Česko a další země mají výjimku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na Facebooku uvedl, že požádá parlament o odvolání ministra obrany Oleksije Reznikova a na jeho místo navrhne Rustema Umerova, šéfa hlavního ukrajinského privatizačního fondu. Toto oznámení, které učinil ve svém pravidelném večerním videoposelství k národu, připravuje půdu pro největší otřes ukrajinského obranného aparátu během války, poznamenala agentura Reuters.
Německé firmy a podniky ve vzrůstající míře omezují své investice na domácí půdě a zvažují, či již uskutečňují odchod do zahraničí. Důvodem jsou vysoké ceny energií, které decimují nejen německou, ale i mnohé další evropské ekonomiky.
Společnost Binance, která je největší kryptoměnovou burzou na světě, uvažuje o úplném odchodu z ruského trhu. S odvoláním na mluvčího podniku o tom informoval americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
Rusko by mělo svoji ropu prodávat maximálně za 60 dolarů za barel. Zdá se ale, že tamní obchodníci našli způsob, jak tyto západní sankce dodržet, ale zároveň si ušlý zisk kompenzovat.
Ceny ropy dnes 📈 prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Cena severomořské ropy Brent přidává kolem 7:30 středoevropského letního času 5,7 procenta na 106,97 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu roste o 4,75 procenta na 104,93 dolaru za barel.
Slovensko nesmí podcenit hrozbu, že na jeho území může zabloudit cizí raketa či dron, letící původně na jiné cíle, ☝️ varoval slovenský prezident Peter Pellegrini. Zasazoval se za žádost armády o zavedení tzv. stavu ohrožení do slovenské legislativy.
Spojené státy budou během příštích dvou či tří týdnů podnikat extrémně tvrdé údery na Írán, kde jsou již blízko splnění svých strategických cílů. V prvním televizním projevu adresovaném Američanům během více než měsíc trvající války to v noci na dnešek prohlásil americký prezident 👴 Donald Trump, podle něhož již Írán nepředstavuje hrozbu.
Írán ❌ nebyl hrozbou v minulosti a není jí ani nyní, uvádí íránský prezident Masúd Pezeškján ve vzkazu americkému lidu. Ten íránská média zveřejnila ve středu večer. V textu, o kterém informují mezinárodní média, se Pezeškján nijak nevyjadřuje k výroku amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Írán požádal USA o příměří.