Uhlobaron a majitel skupiny Sev.en Energy Pavel Tykač varuje, že do roka zavře své dvě uhelné elektrárny. Jsou nerentabilní. Ohroženo je 3000 pracovních míst. Zprávu jako první přinesl server Seznam Zprávy.
Sokolovská uhelná v roce 2024 zdraží teplo, které vyrábí v kombinátu ve Vřesové a v elektrárně Tisová. Cenový nárůst by měl být 20 až 25 procent. Společnost zdražení zdůvodnila hlavně cenami emisních povolenek, které aktuálně podle ní tvoří víc než 50 procent nákladů na výrobu tepla. Sokolovská uhelná je největší výrobce tepla v Karlovarském kraji a zásobuje Karlovy Vary a okolí, Sokolov, Nové Sedlo, Chodov, ale i Bukovany, Citice nebo Březovou.
Plzeňská teplárenská připravuje projekt odklonu od uhlí k plynu a vodíku. Jde o dosud největší investici v její historii za zhruba sedm miliard korun. Důvody jsou hlavně ekonomické, tedy razantní růst výdajů za emisní povolenky, ale také ekologické. Stavět se bude za plného provozu, hotovo bude do roku 2029, řekl generální ředitel teplárny Václav Pašek. Návratnost očekává do deseti let.
Češi teprve začínají ochutnávat Green Deal EU a už „prskají“. Výrazné zdražení regulované ceny elektřiny je prvním z hmatatelných důsledků zelené agendy EU, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Světová poptávka po fosilních palivech dosáhne vrcholu do roku 2030. Po silnicích bude jezdit více elektromobilů a čínská ekonomika poroste pomaleji, navíc se bude více orientovat na čistší energii. To zároveň zpochybňuje důvody pro zvyšování investic do produkce fosilních paliv. Ve zprávě o výhledu energetiky ve světě to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Evropa by mohla opustit fosilní paliva a vybudovat soběstačný energetický sektor, pokud by do roku 2040 investovala zhruba dva biliony eur (téměř 49 bilionů korun) do obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární a větrné elektrárny. Tvrdí to podle agentury Reuters studie, jejímž hlavním autorem je Postupimský institut pro výzkum dopadů klimatu.
Investiční skupina Sev.en Global Investments českého miliardáře Pavla Tykače kupuje podíl 51 procent v producentovi metalurgického uhlí Coronado Global Resources, který působí v USA a Austrálii. Pro transakci je potřebný souhlas úřadů z obou těchto zemí. Cena transakce není známa.
Těžba uhlí v Česku v loňském roce i přes budoucí plánovaný odklon vzrostla. V zemi se vytěžilo 35,2 milionu tun černého a hnědého uhlí, což je meziročně o desetinu více. Příčinou nárůstu produkce uhlí byla zejména loňská energetická krize a také oživení průmyslu po pandemii covidu-19, vyplývá z údajů projektu Evropa v datech. Produkce uhlí rostla i v dalších zemích, celosvětově stoupla meziročně o sedm procent. Letos těžba naopak klesá.
Spořicí účty jsou v létě v ospalém módu a většinou se s nimi nic moc zajímavého neděje. Změny sazeb a podmínek tuzemské banky obvykle oznamují ještě před letními prázdninami, pokud nějaké změny na léto vůbec plánují. Oznámení ČSOB, jedné z největších tuzemských bank, o snížení sazeb spořicího účtu krátce po prázdninách, je tak první vlaštovkou, která už možná avizuje podzimní trendy. Ten hlavní trend je pro většinu bank ale stále stejný. Je jím lov na nové klienty, což přiznávají mezi řádky mluvčí většiny bank.
Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského a španělská investiční společnost Asterion Industrial Partners, která se zaměřuje na infrastrukturu, jsou posledními dvěma zájemci o německou energetickou společnost Steag, píše s odvoláním na obeznámené zdroje agentura Bloomberg. Diskuze podle nich stále probíhají a není jisté, zda vyústí v transakci. Zúčastněné strany se k věci nevyjádřily.
Skupina firem Sokolovské uhelné vykázala v loňském roce zisk téměř 2,3 miliardy korun. V roce 2021 byla skupina v mírné ztrátě 96 milionů korun. Na rekordním zisku z pohledu posledních let se podílel nárůst tržeb za vlastní výrobky a služby, rostla také těžba i prodej uhlí. Samotná společnost Sokolovská uhelná a. s. měla loni zisk 2,28 miliardy korun. Vyplývá to z účetní uzávěrky zveřejněné na serveru justice.cz.
