Plzeňská teplárenská připravuje projekt odklonu od uhlí k plynu a vodíku. Jde o dosud největší investici v její historii za zhruba sedm miliard korun. Důvody jsou hlavně ekonomické, tedy razantní růst výdajů za emisní povolenky, ale také ekologické. Stavět se bude za plného provozu, hotovo bude do roku 2029, řekl generální ředitel teplárny Václav Pašek. Návratnost očekává do deseti let.
Těžba uhlí v Česku v loňském roce i přes budoucí plánovaný odklon vzrostla. V zemi se vytěžilo 35,2 milionu tun černého a hnědého uhlí, což je meziročně o desetinu více. Příčinou nárůstu produkce uhlí byla zejména loňská energetická krize a také oživení průmyslu po pandemii covidu-19, vyplývá z údajů projektu Evropa v datech. Produkce uhlí rostla i v dalších zemích, celosvětově stoupla meziročně o sedm procent. Letos těžba naopak klesá.
Spořicí účty jsou v létě v ospalém módu a většinou se s nimi nic moc zajímavého neděje. Změny sazeb a podmínek tuzemské banky obvykle oznamují ještě před letními prázdninami, pokud nějaké změny na léto vůbec plánují. Oznámení ČSOB, jedné z největších tuzemských bank, o snížení sazeb spořicího účtu krátce po prázdninách, je tak první vlaštovkou, která už možná avizuje podzimní trendy. Ten hlavní trend je pro většinu bank ale stále stejný. Je jím lov na nové klienty, což přiznávají mezi řádky mluvčí většiny bank.
Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského a španělská investiční společnost Asterion Industrial Partners, která se zaměřuje na infrastrukturu, jsou posledními dvěma zájemci o německou energetickou společnost Steag, píše s odvoláním na obeznámené zdroje agentura Bloomberg. Diskuze podle nich stále probíhají a není jisté, zda vyústí v transakci. Zúčastněné strany se k věci nevyjádřily.
Skupina firem Sokolovské uhelné vykázala v loňském roce zisk téměř 2,3 miliardy korun. V roce 2021 byla skupina v mírné ztrátě 96 milionů korun. Na rekordním zisku z pohledu posledních let se podílel nárůst tržeb za vlastní výrobky a služby, rostla také těžba i prodej uhlí. Samotná společnost Sokolovská uhelná a. s. měla loni zisk 2,28 miliardy korun. Vyplývá to z účetní uzávěrky zveřejněné na serveru justice.cz.
Třinecké železárny loni ustály výpadky dodávek železné rudy kvůli válce na Ukrajině i energetickou krizi. Zisk oproti předchozímu roku poskočil o miliardu na téměř 2,4 miliardy korun. Letos firma výrazně investuje do ekologizace výroby oceli, od uhlí přejde k plynu.
Těžební společnost OKD uzavřela loňské hospodaření s čistým ziskem 5,1 miliardy korun, což bylo nejvíc od roku 2011. Proti roku 2021, kdy činil 216,8 milionu korun, stoupl zisk firmy více než dvacetinásobně. Firma loni také dosáhla historicky nejvyšších prodejních cen.
Náklady na modernizaci tuzemských tepláren, jejichž provozovatelé budou muset do roku 2030 nahradit staré technologie spalující uhlí novými zdroji tepla i jeho rozvody, se budou pohybovat kolem 180 miliard korun. Projekty jsou financovány pomocí dotací z modernizačního fondu, teplárny v něm mají k dispozici 87,5 miliardy korun. Na dnes zahájené dvoudenní konferenci Dny teplárenství a energetiky v Olomouci to řekl předseda Teplárenského sdružení Mirek Topolánek.
Podnikání miliardáře Daniela Křetínského a jeho Energetického a průmyslového holdingu (EPH) v oblasti fosilních paliv podrobně zmapovala agentura Bloomberg. Křetínského označuje za „nepolapitelného miliardáře”, který vybudoval své impérium na předpokladu, že ekologická transformace Evropy bude chaotickým a zdlouhavým procesem, takže bude ještě dlouhou dobu potřeba využívat uhlí a plyn.
Česká skupina Sev.en Global Investments, která patří do skupiny Sev.en finančníka Pavla Tykače, koupila těžební práva k více než dvěma miliardám tun uhlí ve Spojených státech. Náklady na nákup práv neuvedla. Kromě toho skupina chystá i další investice v zahraničí.
Ekonomické sankce Rusko „až tak moc nezabolely,“ říká exministr financí USA. Čína, Indie, ale třeba i Turecko na nich navíc slušně vydělávají, komentuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
