Soudní dvůr Evropské unie potvrdil povinnost Polska zaplatit pokutu za nelegální těžbu ve hnědouhelném dole Turów od září 2021 do února 2022. Soud ve dvou rozsudcích potvrdil, že Evropská komise postupovala správně, když pokuty, které v minulosti soud Varšavě uložil, strhla z polských splátek z evropských fondů.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) chce do poloviny roku 2025 připravit zákon, který zajistí řízený odchod od uhlí v energetice do roku 2033. Řekl to v debatě České televize. Ministr o řízeném odchodu mluvil v souvislosti s výrokem majitele skupiny Sev.en Energy Pavla Tykače, že zvažuje uzavření elektráren Počerady a Chvaletice a svých dvou uhelných lomů na jaře 2025. Podle Síkely ČR odstavení elektráren zvládne.
Uhlobaron a majitel skupiny Sev.en Energy Pavel Tykač varuje, že do roka zavře své dvě uhelné elektrárny. Jsou nerentabilní. Ohroženo je 3000 pracovních míst. Zprávu jako první přinesl server Seznam Zprávy.
Česká republika zůstala i v loňském roce vývozcem elektřiny do zahraničí, podíl exportu se však snižuje. Celkem v roce 2023 exportovala devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. I přesto bylo Česko loni čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Podíl exportu bude podle analýzy kvůli útlumu uhlí dál klesat, za několik let se tak ČR může stát dovozcem.
Hospodaření těžební společnosti OKD skončilo v loňském roce ziskem, který před účetními operacemi souvisejícími s tvorbou rezerv bude činit kolem 1,5 miliardy korun. Ze dvou lokalit Dolu ČSM na Karvinsku podnik vytěžil více než milion tun uhlí. Uvedla to mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková.
Mimořádná půjčka od státu pro zadluženou společnost Liberty Ostrava není na pořadu dne. Stát zvolí postup podle toho, jak bude situaci řešit firma, řekl vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před svou dnešní cestou do Ostravy, kde má spolu s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) odpoledne jednat se zástupci hutě Liberty Ostrava i jejího dodavatele energií Tameh Czech.
V oblasti energetiky se Česká republika, stejně jako zbytek Evropské unie, snaží postupně odklonit od uhlí, utlumovat těžbu a přecházet na obnovitelné zdroje. Pořád ale existují oblasti, kde je ho zapotřebí — tepelné elektrárny, ocelářský průmysl ale i domácí vytápění. Těžíme čím dál tím méně, ale spotřeba zůstává. Odkud se tedy bere uhlí, které potřebujeme a které ještě nějakou dobu potřebovat budeme?
Sokolovská uhelná v roce 2024 zdraží teplo, které vyrábí v kombinátu ve Vřesové a v elektrárně Tisová. Cenový nárůst by měl být 20 až 25 procent. Společnost zdražení zdůvodnila hlavně cenami emisních povolenek, které aktuálně podle ní tvoří víc než 50 procent nákladů na výrobu tepla. Sokolovská uhelná je největší výrobce tepla v Karlovarském kraji a zásobuje Karlovy Vary a okolí, Sokolov, Nové Sedlo, Chodov, ale i Bukovany, Citice nebo Březovou.
Plzeňská teplárenská připravuje projekt odklonu od uhlí k plynu a vodíku. Jde o dosud největší investici v její historii za zhruba sedm miliard korun. Důvody jsou hlavně ekonomické, tedy razantní růst výdajů za emisní povolenky, ale také ekologické. Stavět se bude za plného provozu, hotovo bude do roku 2029, řekl generální ředitel teplárny Václav Pašek. Návratnost očekává do deseti let.
Češi teprve začínají ochutnávat Green Deal EU a už „prskají“. Výrazné zdražení regulované ceny elektřiny je prvním z hmatatelných důsledků zelené agendy EU, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Světová poptávka po fosilních palivech dosáhne vrcholu do roku 2030. Po silnicích bude jezdit více elektromobilů a čínská ekonomika poroste pomaleji, navíc se bude více orientovat na čistší energii. To zároveň zpochybňuje důvody pro zvyšování investic do produkce fosilních paliv. Ve zprávě o výhledu energetiky ve světě to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
